Ekonomika eurozóny roste pomaleji. K čemu je vlastně euro dobré?
Jean-Claude Trichet, šéf Evropské centrální banky, oznámil snížení odhadu růstu eurozóny. V letošním roce by tak měl růst ekonomik, používajících společnou evropskou měnu, dosáhnout 1,8 procenta. Na příští rok ECB odhaduje růst na 1,9 procenta. Hlavním důvodem slabého výkonu je zvýšení cen ropy a vysoký kurz eura. Další důvody, jako je přeregulovanost či pravděpodobná nevhodnost jednotné monetární politiky pro nehomogenní národní ekonomiky států eurozóny jsou permanentní a systémové - logicky proto nehrají vliv na momentální snížení již tak nízkého ekonomického růstu. Jelikož si však Evropská centrální banka neporadila s příliš silným eurem dříve, než se dostavily negativní efekty pro ekonomiku, lze zpochybnit jednu z dosud "nezpochybnitelných" výhod eura. I euroskeptici totiž uznávají větší odolnost společné euroměny proti měnovým útokům. V praxi ovšem, jak vidno, nepříjemný kurzový vývoj nastal i - a do jisté míry možná právě - při existenci jedné kvantitativně silné měny. Naopak, lze namítat, že jednotlivé národní měny by na devizovém trhu reálněji zobrazily hospodářský a konkrétně exportní výkon svých ekonomik. To by pak nepodráželo nohy exportérům i těch států, které na tom s vývozem třeba moc dobře nebudou. Lze tedy s novou silou klást otázku, k čemu - kromě šovinistických ambicí eurovůdců - monopolní měna eurozóny vlastně je...