Když nás vynikající olomoucký historik T. Tichák provázel historickou Olomoucí, přišli jsme také na místo, kde byla Česká čtvrt, kde si Češi vybudovali svůj Národní dům (ve starých análech jej Němci nazývají Český národní dům, tedy i Němci nás vnímali jako Čechy), protože většina Olomouce byla německá. Měli také české gymnázium a české školy, nikoliv moravské, přestože nikdo z nich nepopřel, že je zároveň Moravan. Česká čtvrt byla i ve Šternberku a v Šumperku. Všechna historická díla mluví o Češích. Vynikající kniha Jana Bati: Uloupené dílo, pojednávající o vzniku Baťova koncernu od samého začátku, o životě obou Baťů od dětství, vždy mluví o Češích, o českém národě na Moravě, o českém jazyce. Nikde není ani zmínka o moravském národě, pouze o moravské zemi. A to tito lidé žili ve Zlíně a v Uherském Hradišti. Takto se vyjadřují všechna historická díla.

  V dalekém slezském Těšíně rozdělením města vznikl Český Těšín. Nevím, jestli moravští separatisté uznávají také Slezský národ, proč potom nevznikl proboha Slezský Těšín?  Prostě proto, že obyvatelé se považovali a považují za Čechy a ve Slezsku také žádná separatistická iniciativa nikdy nevznikla. Pokud si dnes některý z rodilých Moravanů udá moravskou národnost, dělá tedy něco, co by jeho předky ani nenapadlo. To může udělat nikoliv proto, že by pokračoval v tradici předků, ale jen z důvodů nějaké neznalosti, ztráty historické paměti nebo vytváří vzdorovitě novotvar, za který by mu jeho předkové řekli: „Seš blbé nebo navedené?“ Já osobně nebudu dělat něco, co nikdy nedělali moji předkové, od věků na Moravě rození, když si říkali Češi, proto si také žádnou moravskou národnost do sčítacích listů nezapíši. Přitom mi také „z h?be neleze“, když mám říci, že jsem Čech, protože mám obavy, aby si nemysleli, že jsem odněkud z Čech, vždy raději hned objasním jak to je.

  Dovolil bych si třeba navrhnout některé výrazy, než nám jazykozpytci připraví něco smysluplnějšího. Třeba zemský Čech (Bohemian) - výraz pro Čecha, který se považuje za příslušníka země české. Ve stejné souvislosti na Moravě by byl název Moravan a ve Slezsku Slezan. Název Čech bez přívlastků by byl výrazem pro národnost, tedy pro Moravany, zemské Čechy i Slezany dohromady a pro státní příslušnost. Název Čechy (Bohemia) by se zakazovalo používat pro celou Českou republiku, pro tu už máme přece výraz Česko. Vysvětlující výraz Bohemia pro českou zemi, jako doplnění textu k objasnění, by se mohl využívat a stát se běžným.

  Nechci popírat některé argumenty moravských separatistů, že Morava doplácí na Prahu, že jejich životní úroveň platíme, protože tam platíme všechny státní úřady, ve kterých jsou zaměstnáni Pražané. Chtělo by to někdy řádně spočítat, nikoliv z hlediska separatismu, protože české (bohemianské) okrajové regiony mohou v podstatě říci totéž. Nicméně, to je asi tak všechno, co je možno v našem státoprávním uspořádání namítat. Jinak zcela záleží na Moravanech, jak se ve svobodné společnosti zařídí. Zatím se nezdá, že by Moravané byli „lepší lidé“ než zemští Češi, že by nedělali korupci a rozkrádání. Nemyslím si, že Moravané Topolánek, Langr a Čunek byli lepší než ti v Čechách narození.

  Obyvatelé Moravy se svobodně rozhodli pro kraje a mne jako Moravana dosti trápí, že hranice krajů nejsou alespoň souhlasné s někdejšími hranicemi Moravské země, protože vlastně ani nejde udělat nějaké sdružení moravských krajů apod.

  Separatisté zaostávání a problémy svádějí na zemské Čechy, což většinou pravda není, ale víme, že když se nedaří, tak se musí najít nějaký nepřítel, který za to může. Přece takový separatista nepřizná, že za to mohou Moravané. Brňané bez ohledu na politické hrátky rádi svádí vše na Prahu, což se zdá být přirozené, nicméně jen tehdy, když je to pravda. Většinou ovšem pravdu nemají. Železniční trať z Olomouce do Brna, tedy páteřní trať Moravy, prý zlí zemští Češi nechtějí stavět, aby spojení nebylo (?). Ale takový projekt už dávno byl, trať se měla napřímit a jít mimo Brno, což by znamenalo hlavní nádraží posunuté kamsi dále na jih. Ale Brňan přece nepojede „šalinó“ tak daleko! Proto musí být nádraží ve středu města. Když jedu z Olomouce do Brna, mezinárodní rychlík jede svojí běžnou rychlostí do Rousínova, potom se začne trať kroutit a vlak stojí za každou vrbou a cizinci se diví, do jakého zapadlého kraje se dostali a honem kontrolují, jestli nenasedli do špatného vlaku. Moje vnoučata vodím od oken na jedné straně ke druhé, protože chtějí vidět Špilberk, ale ten je jednou na jedné a podruhé na druhé straně. Prostě Brňané si myslí, že vymlouváním na Prahu všechno ve svém svědomí vyřeší, ale aby opravdu udělali něco pro Moravu, tak to ne. V Olomouci je to podobně, východní dálniční obchvat na Šumperk a Jeseník se nepostavil pro odpor občanů, dotace se velmi rychle použily na něco jiného, samozřejmě, že na stavbu v Čechách. Inu komu není rady……

  Brněnské výstaviště bylo prodáno německé firmě, která pořádá výstavy. Samozřejmě, že utlumí Brno a bude prosazovat Hannover. Ale může za to Praha nebo zlí zemští Češi? Když je někdo blbe“ tak je prostě „blbe“, to je jeho problém. Dnes vše záleží na soukromé iniciativě. Praha přece nezabrání Brnu v jeho podnikání. Vždyť to ani nemůže! Brno mělo možnost se stát světovým městem výstavnictví. Nestalo se. Může za to snad Praha?

  A tak milí Moravané, je-li nám naše země milá, vyhrňme si rukávy a dejme se do práce na zvelebení své země. Můžeme se stát vzorem nejenom zemským Čechům (Bohemianům), ale i jiným zemím. Záleží to jen na nás. Vytváření novotvarů nikomu nepomůže, odloučíme se tím jen od tradic a vlastního „já“. Nevlastníme obrovské území jako za Svatopluka, aby nám odvádělo poplatky, ale musíme prostě sami „máknout“. Svobodný režim nám umožňuje toho dosáhnout. Proto také musíme svobodu zachovat a bojovat za lepší využití prostředků získaných na Moravě pro nás, aby byl ve své obci pánem jeho obyvatel, nikoliv úředník v Praze, ale také ani ne v Brně, nebo „někde“. To ovšem neplatí jen pro Moravu, ale všude. Jiní si to zřejmě přejí také.