Interrupce – Ano, nebo ne? Vzít život nenarozenému dítěti je vražda. Budeme zabíjet i nechtěná mimina?

„Nejžhavější místo v pekle je pro ty, kdo v době morální krize jsou neutrální.“

Dante

Definice

Webstrův slovník definuje potrat jako předčasné vypuzení lidského zárodku. Lékařský slovník to definuje podobně, ale určuje 22 druhů potratu - například náhodný, zločinný, habituální, způsobený, infekční, přirozený a terapeutický. Jistě zákonodárství nejedná o obvyklých náhodných nebo přirozených potratech nebo způsobených nitroděložní infekcí, trumatem apod. Spíše je nyní otázka pro lidi a zákonodárce, zda by měl být potrat zakázán potrat - což je vskutku zničení zárodku v lůně buď přímým užitím nástrojů nebo použitím chemických prostředků, které zabíjejí zárodek a nebo způsobují, že je vypuzen.

Klasifikace důvodů pro interrupci

1) Dítě je hrozba pro fyzické nebo psychické dobro matky.

2) Dítě bylo počato po znásilnění nebo incestu ( otec zneužívá dceru). Do této kategorie je podle nejliberálnějších návrhů zahrnuto také „nechtěné dítě“ - nechtěné, protože je nemanželské nebo protože matka je „příliš mladá“. Dalšími důvody jsou, že jeden nebo oba manželé mají nízkou inteligenci nebo chabý charakter nebo že dítě by bylo hospodářským „břemenem“ pro rodinu nebo stát.

3) Je možnost, že dítě bude fyzicky deformováno, mentálně opožděné nebo jinak nedokonalé.  Obvykle se zdůrazňuje, že zárodek byl vystaven nějakým škodlivým vlivům: drogám, chemikáliím nebo nemocím (např.  LSD nebo zarděnky).

4) Jenom matka má právo na rozhodnutí, zda těhotenství bude ukončeno a kolik živých dětí má porodit a má právo zbavit se nechtěného těhotenství. Navíc je argumentováno, že interrupce je rezerva při selhání antikoncepce a je tak přijatelným prostředkem pro kontrolu populace.

5) Vždy docházelo k interrupcím. Některé byly dříve prováděny lékaři v nemocnicích v rozporu se zákonem. Ale většinou je prováděly neodborné osoby mimo nemocnici a ty byly trestné. Navíc žena nebo dívka, která se podrobila trestné interrupci byla vystavena možnému zranění a dokonce smrti kvůli infekci nebo jinému fyzickému poškození kvůli nevhodnému provedení.

Provádění interrupcí

Byla vyvinuta metoda interrupce, která používá chemického hormonu (prostaglandin), který ůstním užíváním nebo injekcí způsobuje změny v děloze. Při počáteční fázi těhotenství podporuje spontánní vyprázdnění dělohy. Prostředek se jmenuje M-Pill nebo APill.  Obhájci interrupce jsou nadšeni jeho účinností. Při pravidelném užívání může vyloučit potřebu antikoncepce, může se brát jednou měsíčně, aby způsobila pravidelný průběh menstruace a údajně utišuje úzkost a pocit viny u ženy při provedené interrupci - protože nikdy neví, zda je těhotná nebo ne. 

1) Do dvanácti týdnů je obvyklá metoda interrupce odsávání, dilatace a kyretáž nebo kombinace obou. Hrdlo dělohy je rozšířeno nástroji, až je dostatečně otevřeno k proniknutí trubice, která je připojena k silné odsávací aparatuře. Malý zárodek je vysát do sběrné láhve, je znetvořen a zkrvaven při odsávání a okamžitě umírá traumatem a ztrátou přívodu krve a kyslíku. Kyretáž (výškrab dělohy do čista) se obvykle provádí zároveň nebo po provedení odsávání.

2) Někdy se provádí pouze dilatace a kyretáž.  Po rozšíření hrdla dělohy ostrý nástroj ve tvaru smyčky je vsunut do dělohy a zárodek, placenta a blány jsou vyřezány a vytaženy a vnitřní stěny dělohy jsou vyškrabány, až jsou čisté. Ve dvacátém týdnu zárodek má oči, uši, ruce, nohy, prsty, nehty na noze a všechny orgány. Zárodek na tomto stupni je schopen se hýbat a cítit bolest. Po dvanácti týdnech hlava a údy jsou často příliš velké, aby byly vytaženy nepoškozené a proto jsou rozřezány násilím, ještě před tím než jsou vytaženy.

3) Obvyklou interrupční metodou po 12-14 týdnech je povzbuzení předčasného porodu. To může být způsobeno intravenózní injekcí do svalu s látkou oxytocin, ale nejčastěji se provádí injekcí s cizí látkou do stěny dělohy. Někdy se dítě může narodit živé a obvykle je dost velké a silné, a kdyby mu byla dána maximální péče, nejpravděpodobněji by přežilo.

4) Poslední používanou metodou je hysterotomie, prováděná pouze při pokročilém těhotenství.

Hysterotomie je stejná jako císařský řez s rozdílem, že při něm je dítě zachráněné, ale při hysterotomii je zabito a odloženo. V případech interrupce, kdy je dítě vyňato živé, je zabito jedním z následujících způsobů: umístěno do tašky z umělé hmoty (zadušeno), zanecháno v kontejneru na operačním stole nebo v ledničce, nebo utopeno v nádobě s vodou nebo s formaldehydem. Potom je spáleno. V některých ústavech jsou živé zárodky použity k výzkumným účelům.

Důvody pro interrupci

Zdravotní indikace

Odpůrci interrupce říkají, že existuje opravdu jen málo případů, kdy dítě ohrožuje život matky. Dr. Roy S. Heffernan z Tuffské univerzity při kongresu Amerického sdružení chirurgů řekl: „Kdo provádí terapeutickou interrupci, buď nemá moderní metody při řešení komplikací těhotenství, nebo nechce věnovat čas, aby je použil.“ Podle Dr. Josepha P. Dornellyho, dřívějšího ředitele nemocnice Margaret Hauge New Jersy: „ Interrupce není nikdy nutná, aby se zachránil život matky.“

Dr. Leo T. Heywood, profesor porodnictví a gynekologie a předseda oddělení na lékařské fakultě Greighton University v Omaha řekl: „Jsem proti interrupci.  Není nutná v lékařské praxi a ničí právě ten předmět, který se lékař zavazuje chránit - lidský život.“ Závěrem lze říci, že tisíce lékařů po celých Spojených státech, kteří během své praxe pečovali o stovky matek a dětí, pevně tvrdí, že nikdy při těchto tisícovkách těhotenství neviděli jediný případ, kdy muselo být dítě obětováno, aby se zachránila matka, ani neviděli případ, kdy matka zemřela, protože lékař neprovedl interrupci.

Psychiatrická indikace

Lékaři neschvalující interrupci říkají, že nikdo nikdy nestanovil příčinnou závislost mezi těhotenstvím a psychickou nemocí. Ženy, které jsou citově narušené, vstupují do těhotenství, ale těhotenství není příčinou jejich nemoci. Tito lékaři považují důvod, že těhotenství by mohlo ohrozit psychický stav matky za mlhavý a opírající se o velice neobvyklou situaci. MUDr.

John Phelan, profesor psychiatrie na lékařské fakultě University v Miami uvádí: „ Slyšíme, že interrupce je nutná k zabezpečení mentálního zdraví matky a pokud prý nedojde k interrupci, pacientka spáchá sebevraždu. Tento přístup je klamný a neobstojí při šetření statistických a lékařských údajů.“ MUDr. Howard C. Taylor, Jr. - ředitel porodnictví a gynekologie v Columbia - Presbyterian Medical Center v New Yorku prohlašuje:

„Nikdy jsem se ve své praxi nesetkal se sebevraždou u pacientky trpící úzkostnou depresí.“ V Anglii byla provedena přesná studie za deset let o neprovdaných matkách, které žádali o interrupci a byly odmítnuty. Zjistilo se, že počet sebevražd u této skupiny byl nižší než u průměrné populace. Dr. Theodore Lidz, profesor psychiatrie na Yale University School of Medicine tvrdí: „Je prakticky nemožné... předpovědět, zda interrupce nebude zhoubnější pro psychické zdraví než donošení dítěte k porodu.“ Věřím, že může být s jistotou prohlášeno, že interrupce způsobuje hlubší vinu, depresi a psychickou nemoc - tu nemůžeme vyléčit.

Znásilnění - Incest - Nemanželskost

Odpůrci interrupce jistě souhlasí, že těhotenství pocházející ze znásilnění nebo incestu je tragédie. Navíc při těchto případech (i nemanželské děti) se projevuje ne citové, ale sociální zranění. Ale není psychická jizva matky ještě více roznícena vinou, že zničila živé dítě, které bylo z poloviny její?

 Důvod zničit zárodek se může zdát dobrý, ale může se nějak rovnat zlu, působenému zničením tohoto dítěte? Tvoří dvě špatné věci věc správnou? Právo na život dítěte jistě převyšuje svolení rodičů, lékaře nebo jiného člověka k jeho ukončení. Dokonce i když došlo ke zločinu na dítěti jako v případě znásilnění, nenarozené dítě je nevinná bytost bez zodpovědnosti za zločin a nemělo by být trestáno za zločin nebo špatné posouzení některého z rodičů.

Během dějin se odkládal trest smrti těhotných žen, odsouzených na smrt za zločin, až do doby po porodu dítěte. Bylo přesvědčením soudců, že nikdo nemůže trestat nevinné dítě za zločin matky. Když dojde k znásilnění, oběť by měla být hned ošetřena výplachy a spermacidy, aby se zabránilo vzniku těhotenství a měla by se nasadit antibiotika, aby se zabránilo infekci.

Avšak vznik těhotenství po znásilnění je velmi neobvyklý také vzhledem k faktoru stresu. Je načase, abychom mluvili o příčině našich problémů. Ať rodiče správně poučují děti o sexu. A zároveň ať jsou hodně přísní na pornografii.

Vyčisťme stránky časopisů, literaturu, televizní programy, které podporují zločin a zneužití drog a vysmívají se morálce a dobrému chování a tak přispívají ke vzniku znásilnění a nemanželských dětí!

Vyzývám, aby se skončilo s tolerancí a aby naše pozornost směřovala k prevenci těchto problémů a ne k samotné interrupci! Nikdo nepopírá, že je neštěstím, když dojde k těhotenství u svobodné dívky, velmi mladé nebo mentálně opožděné. Ale protože je těhotenství nechtěné, smíme zničit zárodek z naší libovůle?

Předně by se mělo ukázat, že v dějinách mnoho našich největších jedinců se narodilo z neočekávaného nebo nechtěného těhotenství.

Ostatní indikace

Důvody pro interrupci vzbuzují velké emoce, když se jedná o možnost poškozeného plodu.  Je potvrzeno, že když nějaká matka bude brát drogy nebo nějaké chemikálie, bude ozářena nebo dostane nějakou nemoc jako zarděnky, může být poškozen plod, který nosí. Avšak je rozumné, aby všechny takto ohrožené děti byly utraceny, když jenom určité procento z nich bude mít deformace? Známý lékař a učitel ve zdravotnictví řekl: „Stěží jedna z deseti žen, která dostane zarděnky během těhotenství, bude mít dítě s vážnou fyzickou vadou.“ Ale kvůli argumentaci řekneme, že poškozené zárodky by měly být zničeny.

Dokonce i tehdy má devět normálních těhotenství jít k interrupci kvůli jednomu nenormálnímu?  Není žádný důkaz, že dítě s vrozenými vadami by se raději nenarodilo, protože se ho nikdo nemůže zeptat.Tento důkaz by mohl existovat, kdyby sebevraždy byly obvyklé mezi lidmi s vrozenými vadami. Právě naopak se zdá, že tito lidé si váží života více, protože u nich je výskyt sebevražd nižší než u běžné populace.

Nakonec musíme uvážit budoucí a osobní důsledky: Jestliže se nyní rozhodneme, že můžeme zabít nenarozené kvůli fyzickému nedostatku, proč potom nemůžeme zabít již narozené?

Jestliže těhotenství a dítě může být zničeno (protože by znamenalo psychický nebo ekonomický stres pro matku nebo rodinu, neboť dítě bude „nedokonalé“), co potom s nyní žijícím dítětem, jestliže je slepé nebo hluché nebo mrzáček? A co se starými, kteří se stali břemenem pro společnost? Co s nimi uděláme? Protože už nejsou soběstační jako dítě v lůně, neměli by být podrobeni euthanasii?  A jestliže lékař, matka a soudce mohou společně vydat ortel a rozhodnout, že dítě nemá žít, kdo naopak má rozhodnout, kdy matka, lékař nebo soudce nesmějí žít?

Právo matky na interrupci

Někteří lidé tvrdí, že jenom matka má právo rozhodnout, kolik dětí bude mít. Tento argument je mylný, protože úplně vylučuje manžela ze zájmu nebo výsady na založení rodiny. Když mají muž a žena pohlavní styk, při kterém může dojít k počátku těhotenství, musí rovněž přijmout odpovědnost za těhotenství, které z toho může vzniknout.  Argument, že „žena má právo kontrolovat své vlastní tělo“, může být správný, ale zde to není sporným bodem. Jakmile je těhotná, zárodek je oddělený, odlišný a jedinečný. Není částí jejího těla, ale jen závisí na jejím těle kvůli výživě a bezpečnému prostředí. Dr. Eufene Diamond, profesor z Loyola University obhajuje takto zárodek:

„Obhajuji jej, ať je neporušený nebo deformovaný, chtěný nebo nechtěný, nemanželský nebo vysoce urozený. Jsem pro život a pro zachování života.  Věřím, že každý má nedozírnou hodnotu a tato hodnota není podstatně zmenšena okolnostmi počátku jeho vzniku. Věřím, že tento ohled na život je úhelným kamenem kultury. Věřím, že se našim pacientům nejlépe slouží lékařskou etikou, která považuje tuto zásadu za posvátnou.“ Dr. Percy Collette, misionář bezkonfesijní Boa Vista Foreign Missions píše: „Interrupci prováděly některé indiánské kmeny v jižní Americe stovky let. Kmeny, které prováděly interrupci, takřka vyhynuly, pokazily se a vytvořily malé sadistické skupiny, převážně mužské, a ztratily schopnost se reprodukovat.

Naopak ty s vysokým morálním zákonem přežily, rozrostly se a ozdravily. Život začíná při početí a zničit tento Bohem darovaný dar člověku znamená zničit plán na plnou lidskost. Vzít život nenarozenému dítěti je vražda.“

Nezákonné vyhnání plodu

Jeden z obvykle slyšených argumentů pro interrupci je to, že když nedovolíme interrupce v našich nemocnicích, „způsobíme“, že tisíce interrupcí bude provádět nekvalifikovaný personál v odlehlých místnostech a že lidsky řečeno, bychom udělali správně, kdybychom ženám dopřáli provedení interrupce schopným zdravotním personálem. Dr. Ratnera:

„V roce 1963 bylo ve Spojených státech 275 úmrtí v důsledku interrupcí. Z toho 114 byly z nezákonných a 161 z legálních interrupcí.“ Jinými slovy více žen zemřelo v důsledku „bezpečných“ legálních interrupcí než z těch nezákonných. Fakt, že někteří lidé nebo dokonce mnoho lidí něco udělají, když mohou, neznamená, že je to správné, ani že by se jim to mělo ulehčit. Může být statisticky dokázáno, že v zemích a státech, kde byla interrupce legalizována, počet legálních interrupcí daleko přesáhl počet, který obhájci interrupce předpovídali pro „opravdové“ důvody. Navíc obrovsky vzrostl počet nezákonných interrupcí prováděných jak lékaři tak neškoleným personálem mimo nemocnice.  „Specialisté na interrupci“, „kliniky pro interrupci“ a „interrupční informační kanceláře“ se velice rozšířily v New Yorku v prvních dvou letech liberálního interrupčnícho zákona a lékaři po celých Spojených státech byli zahrnuti inzeráty agentur z nemocnic nabízejících obchod. Státními zdravotními úřady bylo odhadnuto, že v prvním roce bylo utraceno 250 000 dětí. „Legální“ vyhlazovací obchod v New Yorku za jediný rok činil 125 miliónů dolarů. Dnes je tento obchod mnohem větší a rozšířenější.

Je to lidské?

Je malé embryo nebo zárodek lidská bytost nebo pouze kus látky bez bytí, života a práv?  Obhájci interrupce tvrdí to druhé a uvádějí, že nemá plně lidské vlastnosti jako plně rozvinuté chápání, lidskou velikost a tvar, myšlení a vlastní soběstačnost.  A když nemůže žít mimo dělohu, není to „dítě“. Není proto člověkem - a jeho zničením nevzniká žádná škoda. Odpůrci interrupcí zdůrazňují, že charakteristické rysy, které člověk bude mít, jsou obsaženy v genech vajíčka a spermatu, jakmile dojde k jejich spojení. Embryo projde stálým rozvojem.  Vše, co potřebuje, je čas a výživa, otevírají se mu pouze dvě cesty: bude porozeno jako živé lidské dítě nebo bude potraceno jako mrtvý lidský zárodek.  V každém případě jde o člověka - zná někdo ženu, která by porodila něco jiného? Učebnice embryologie od Areye, světové autority na lidský vývoj, uvádí, že od 5. až 8. týdne těhotenství, hlava se vztyčuje, obličej se vyvíjí, objevují se oči, uši a nos a tvoří se prsty. Od 8 až 12 týdnů zárodek již má své lidské zvláštnosti. Tvoří se nehty na prstech a může být rozeznáno pohlaví. V 16 týdnech je rozeznatelný obličej a jsou poznatelné osobní zvláštnosti.  Rev. Arnima Polstra, dřívější soudce a luteránský pastor v Daly City, California: „Tvrzení, že lidský život začíná při početí je velice podporován vědou. Nemá zákon považovat zárodek v lůně jako lidskou bytost a dát mu všechna práva a ochranu, které náš zákon poskytuje lidskému životu?

Nemůže být správné v Božích očích i lidských, zacházet s lidským životem, jakoby neměl žádnou cenu. Dar života je daný od Boha. Může být milosrdenstvím zničit život? Nemělo by být dáno ‘liberalizované’ interrupci správné jméno - vražda?“

Kam to povede?

Jeden vědec, nositel Nobelovy ceny, navrhl, aby novorozené děti byly podrobeny testům. Ty, které splní požadavky, dostanou potvrzení o narození - ostatní budou zničeny a nebudou považovány za legálně narozené. Profesor jedné univerzity podporoval legalizaci interrupce a dodal, že rovněž podporoval zabíjení dětí:“... kdyby mírně defektní děti byly zabity do 12 měsíce po narození, tak by se společnost nemusela o ně starat.“

Avšak lidé, s větší moudrostí, ze všech profesí a národů nás varovali. Mezi nimi Dr. A. A.Gallop, profesor z univerzity v Manitobě (Kanada). Podle něj logika je nevyvratitelná - když jednou dovolíte zabíjení nenarozených dětí, nebude tomu nikdy konec, nebude žádná věková hranice a žádná bezpečnost pro žijícího člověka.  Případně budete oběť. Dokonce vaše děti vás zabijí - protože jste dovolil zabití jejich bratří a sester, kvůli vašim penězům a nemovitostem. Jestliže to soud dovolil vůči některým, dovolí to i ve vašem případě. Jestliže lékař zabije dítě v lůně za peníze, zabije vás injekcí, když vaše děti nebo vláda zaplatí.  To je váš hrůzný sen.

Závěr

Jistě mnoho zákonodárců a lékařů, kteří obhajovali liberální interrupci, měli dobré úmysly a uvažoval jsem o jejich upřímných motivech a argu mentech, kterými podepírají svůj postoj. Avšak každá řádná a logická analýza musí vést k těmto závěrům:

1)  Život - druh rostoucího metabolického organismu, který má všechny mohutnosti potřebné k vývoji plně a pouze lidské bytosti - začíná při početí.

2)  Právně, filozoficky a vědecky byl tento život vždy považován jako lidský. Moderní lékařská věda nyní jasně ukazuje na lidskou povahu tohoto života.

3)  Interrupce byla v dějinách zavržena zákonem, lékařstvím i židovským a křesťanským učením.

4)  Pro interrupci není žádná lékařská nutnost - fyzická nebo mentální. Výhoda - ano, opravdová nutnost - ne.

5)  Právo nenarozeného dítěte na život musí převážit touhy druhých zničit ho, ať je jakýkoli základ těchto tužeb.

6)  Libreralizace interrupčních zákonů jistě povede k legalizování ničení ostatních lidí a bude dalším krokem k poklesu morálních hodnot současné společnosti.

Společnost a lékař může vyřešit problém násilníků a krvesmilníků lepšími psychiatrickými zařízeními a včasnějším léčením. Lékaři jsou schopni pomáhat nemocné a zmatené matce během jejího těhotenství a s lepším posouzením a pomocí výzkumu předcházet deformacím jejího dítěte.  Lékaři mají vznešené povolání léčit a ne obchodovat s interrupcí. Velký lékař a humanista, Dr.

Albert Schweitzer, řekl jasně: „Úcta k životu, životu každého druhu, je první zásadou civilizace.“ Žádný lékař, žádný rodič, žádná nemocnice, žádné zákonodárné shromáždění nebo vláda nemá právo odebrat nevinný život. Jeden senátor ze senátu na Floridě při debatě, zda rozhodnutí „ukončit těhotenství“ by mělo být ponecháno lékařům nebo právníkům, řekl: „Nabízím třetí možnost aby to bylo dáno Bohu a dítěti se dovolilo žít.“

Zpracovala Sylva Pudzichová podle brožurky Interrupce Ano nebo Ne? od MUDr. John L. Grady

Immaculata 4/1996+5/1996

3012 čtenářů | 19 komentářů | 

|  

Twitter  Linkuj  Google  Facebook  Vybrali SME