Pane ministře, co děláte obvykle o půlnoci ze soboty na neděli?

Se ženou většinou cestujeme. Obvykle kolem půlnoci se už chystáme k spánku a jsme většinou někde mimo Prahu. Teď ale měla virózu a já musel v neděli do televize, takže v této situaci jsme seděli doma u krbu a pili láhev červeného vína.

Takže červené víno je vaše nejoblíbenější pití...

Pokud vynecháme mléko a černý čaj, tak jednoznačně.

Co děláte ve volném čase. Jaké máte koníčky?

Můj největší koníček jsou koně. (smích) Z loňského roku mám dvě nová hříbátka. A musím říct, že mě velmi trápí, že na ně nemám čas. Naposledy jsem na koni seděl o Vánocích, kdy jsem si udělal velkou radost a jezdil jsem v posázavských lesích a na pár hodin jsem ztratil pojem o čase. Mám arabské koně, to jsou pěkní divoši. Jsou velmi vytrvalí. Jsou dobří na dlouhé vyjíždky těžkým tereném. Jak jsou ti koně divocí, vyžadují plnou koncentraci, takže při tom nemůžete myslet na práci.

Absolvoval jste základní vojenskou službu?

Ne, mám modrou. Trpím alergiemi a dušností.

Máte osobní zbraň?

Ne, nemám zbrojní průkaz. Zbraň jsem nikdy nepotřeboval.

Souhlasíte pak s principem americké ústavy, že právo vlastnit zbraň patří mezi základní občanské svobody?

Jednoznačně existuje spousta situací, ať už bydlíte na samotě, nebo pracujete v různých typech povolání, kdy je jedině správné mít zbraň. Myslím si, že je správné mít individuální zbrojní průkazy, ne hromadné v rámci firmy, neboť pouze indiviuální odpovědnost zvyšuje bezpečnost.

Proč jste šel do politiky. Nechce se vám s tím někdy praštit, když vidíte ty koaliční spory?

Do politiky jsem šel proto, že chci něco změnit. A vždy, když konáte aktivní kroky, které stojí spoustu práce, třeba ušetříte na ministerstvu dopravy sedm miliard, a potom je překryje nějaká aféra a vy vidíte, že spousta lidí, kteří v hospodě sledují, jak se hádáme uvnitř vlády, tak ta práce zanikne a to jsou pro mě chvíle trudomyslnosti.

Jaké jsou vaše politické a ideové vzory v ČR a ve světě?

Já se nijak netajím tím, že za největšího českého politika považuji Karla IV. Navazovat na jeho tradici a dílo, je něco, co zatím dostatečně neděláme. Mám radost, pokud se někde podaří navázat na jeho šlépěje. Počínaje českým sebevědomím, českou kulturou, budováním silné společnosti přes boj s krajskými loupeživými rytíři. Zákoník Maiestas Carolina, který mu neprošel kvůli odporu šlechty, jímž chtěl omezit například právo trestat své poddané, je něco, co je v dnešní politice nejen pro Ústecký kraj velmi inspirující. (smích)

Vy jste založil Agenturu bílého lva. Ten název evokuje přihlášení se k českému vlastenectví či české státnosti. Je tomu tak?

Jednoznačně bílý lev je český lev. Lev je nejenom symbol český, ale je to i symbol síly a je to symbol, který mám moc rád.

Hovoří se o tom, že si dobře rozumíte s prezidentem Klausem. Jak byste charekterizoval svůj vztah k němu?

Václava Klause považuji za nejchytřejšího českého politika. Je to sice člověk, se kterým nemusím zdaleka ve všem souhlasit - kupříkladu nejsem tak velký odpůrce enviromentalismu a jsem nominantem v zásadě proevropské politické strany - ale uznávám, že v mnoha věcech má pravdu a dokonce jsem přesvědčen, že je správné, že určitým způsobem vyvažuje názory. Jestli v něčem před ním smekám, tak že díky jeho konzervatismu se České republice vyplatil jeho opatrný přístup k euru. Euro musíme v budoucnosti přijmout, ale nebojím se říci heslo Napoleonova ministra zahraničních věcí, který rád říkal: „Pánové, ne příliš horlivě". Pro vyjádření mezinárodní politiky a politiky vůbec je to heslo, které má hlubokou logiku.

Když jste nakousl téma EU a Václava Klause, nezdá se vám ale, že unie má dnes již příliš velké pravomoci, když nějakých 85 procent v Česku platných zákonů pochází z Bruselu? Nestává se pak český parlament impotentním, když jen povinně implementuje předpisy EU?

Já jsem byl v pondělí a úterý v Maďarsku na neformální Radě ministrů dopravy EU. A samozřejmě, když jsem tam slyšel myšlenku předsedy dopravní komise europarlamentu, že prostředky EU určené na investice do dopravní infrastruktury by bylo nejlepší centralizovat pod Brusel místo toho, aby byly v jednotlivých národních fondech dopravní infrastruktury, tak musím říct, že to je myšlenka, se kterou naprosto nesouhlasím a je to typ trendu, na který jsem rád, že Václav Klaus upozorňuje a proti kterému jsem se v Budapešti vymezil. Proti tomu byl i polský a slovinský kolega. Je podle mě na nás, na politicích, a mimochodem i na tom větším sebevědomí Karla IV., vnímat to, že se vyplatí být součástí Svaté říše římské...

...Nemáme tam ale císaře...

Zatím. (smích)

To míříte hodně vysoko.

To jsem neřekl. (smích)

Dobře, oprava. Myslel jsem prezidenta Klause.

Tak tady můžu říct jenom pár teček. (smích)

Vyplatí se ale kooperovat. Málokdo vnímá, že do roku 1806 platila v říši Zlatá bula Karlova a my jsme měli v rámci Svaté říše římské velmi výsostné postavení. Tím, že si české stavy volily panovníka samy, když rod vymřel, tak toto právo bylo naprosto exkluzivní. Je potřeba více ve vztahu k EU prosazovat naše zájmy, ale nebýt v apriorní opozici, ale hledat cesty a nebát se formulovat svoje postoje. Například i v rámci Visegradské čtyřky.

Děkuji vám za odpovědi.