To je toho, u nás by v referendu odmítli lidé platit daně úplně, bohatí i chudí. Tak ať se Švýcaři moc nechlubí.

Švýcarsko má necelých 6,7 mil obyvatel, z toho 17 % jsou cizinci. Švýcarsko je konfederací 23 suverénních kantonů, tři z nich jsou ještě rozděleny na tzv. polokantony.

Švýcaři jsou vychováváni a zakládají si na svých právech občana, na tom, že základem zřízení je obec, obce vytvářejí kantony a ty jsou v dobrovolném svazku (spolku) - Švýcarské konfederaci (=má právo vydávat bankovky, má monopol na clo, poštu, telefon a nově, od jejího zavedení v roce 1995, daň z přidané hodnoty. Ostatní daně spravují jednotlivé kantony a obce)

Druhy daní a jejich sazby jsou zakotveny v ústavě a jednou za čas je lze měnit na základě výsledků referenda. Všechny daně spravují kantony a obce. Jedinou výjimkou je již zmíněná DPH, která byla zavedena od ledna 1995 (o dva roky později než u nás) a kterou spravuje spolkový daňový úřad pro celé Švýcarsko.

Kanton spravuje daň ze zisku a kapitálu právnických osob, ziskovou daň z nemovitostí, daň dědickou a darovací a srážkovou daň. O příjmy z těchto daní se kanton dělí s obcemi. Obec spravuje čistě obecní daně ( daň z nemovitostí, daň ze zábavy, a významnou daň z příjmů a majetku fyzických osob. Práci daňových úřadů obcí kontroluje kantonální daňový úřad.

Základní sazba daně je vyhlášena ústavou spolku. Kantony mohou základní sazbu daně zvýšit pomocí svého vlastního koeficientu. Obce potom mají právo tuto kantonální sazbu daně upravit svým obecním koeficientem. To má v praxi za následek, že jako švýcarský občan můžete platit v různých kantonech ze stejného ročního daňového základu různě vysokou daň a to platí v rámci kantonu i pro jednotlivé obce.

Jestliže si průměrnou daňovou povinnost za Švýcarsko označíme jako 100, pak největší odchylka sazeb směrem dolů je 57,3 a nahoru 130,6. Zatímco tedy někde zaplatí obyvatel Švýcarska z určitého příjmu 57,3 franků, jinde ze stejného příjmu zaplatí 130,6 franků. Například kanton St.Gallen je pod švýcarským průměrem zhruba 3 %. Koeficienty obcí v rámci kantonu St.Gallen jsou pak 1,25 až 1,60. Tímto koeficientem se násobí sazba za kanton.

Příkladem je malá obec Moerschwill, 7 km od St.Gallenu, jejíž sazby leží na dolní hranici. Z tohoto důvodu zde bydlí téměř výhradně lidé, kteří pracují v St.Gallenu, ale dosahují nadprůměrných příjmů. Za rok tím prý ušetří 8, 10 i více tisíc franků. A obec je jednou z nejbohatších v kantonu.

Daň z příjmu se skládá ze dvou částí - příjmu kantonu a příjmu obce. Proto se na daňovém výměru, který zasílá obec daňovému poplatníkovi (ve Švýcarsku daňoví úředníci používají výhradně termín klient, případně zákazník), uvádí kolik daně plyne kantonu a kolik obci Z údajů daňového výměru vypočte obecní daňový úřad spolkovou daň z příjmu a příslušný daňový výměr zašle klientovi, který ji zaplatí na konto spolku.

Do registru klientů daňového úřadu, vedeného na obecním daňovém úřadě se obyvatel Švýcarska dostane při narození či přistěhování, z registru pak úmrtím nebo odstěhováním. Daňový registr totiž navazuje na registr obyvatelstva.
Občan má právo požadovat informaci ke své daňové povinnosti, vznést dotaz týkající se zdanění jeho příjmů, a to osobní návštěvou, písemně či telefonicky. Od začátku letošního roku je možné vznést dotaz po internetu. I když u nich rovněž platí povinnost zachovávat mlčenlivost, mohou informace týkající se vašeho obratu a příjmu nebo vaší finanční situace sdělit komukoli, kdo o ně požádá se zdůvodněním, že s vámi chce uzavřít obchod a chce mít jistotu, že jste dostatečně
solventní.
Daňové nedoplatky jsou nesrovnatelně nižší než u nás. To je jistě dáno podstatně lepší daňovou morálkou, tím i lepší ekonomickou situací a s ní související celkovou platební morálkou.