Fair trade je důvěryhodný
Rád bych se vyjádřil pouze k závěrečnému odstavci vaší reakce Jsem rád, že se s fairtradisty shodneme na škodlivosti Evropské unie, zbytek podle mě již nemá cenu rozebírat, každý kriticky uvažující čtenář si snad udělá obrázek sám a nebude spoléhat pouze na vybrané ekonomické teorie, ale také na vlastní zkušenosti.
V původní verzi svých poznámek k reakci na váš článek jsem se rozepisoval na téma informační asymetrie. Tuto část nakonec vypustila kolegyně redigující moji reakci, protože byla pro běžného čtenáře příliš teoretická, nezajímavá a dlouhá. Nicméně tedy alespoň v krátkosti.
Hovoříte zde o informační asymetrii a zřejmě nemá smysl se přít, že v každém vztahu má vždy jedna strana více informací nežli druhá. Systém fair trade se ale právě v tomto ohledu snaží, aby se poměr sil co nejvíce srovnal. Cílem fair trade je mimo jiné poskytnout producentům více informací o aktuální situaci na trhu za účelem získání větší konkurenceschopnosti a také poskytnout více informací spotřebitelům, aby svoji spotřebitelskou volbu mohli učinit i na základě jiných faktorů, než je cena produktu.
Pokud naznačujete, že k „podvodům“ dochází proto, že zákazníci zjednodušeně řečeno poptávají více informací, které se hůře ověřují, nesouhlasím s tím. Pokud budeme zvažovat systém certifikace Fairtrade, tak tím, kdo certifikuje producenty i obchodníky, je (stejně jako u jakýchkoliv jiných certifikací – viz ISO, BIO atd.) nezávislý subjekt, který sám nemá v rámci systému fair trade žádné obchodní vazby. Proto nevidím důvod, proč bychom jako spotřebitelé nemohli důvěřovat takové certifikaci, pokud z ní vyplývá, že například nedochází k porušování pracovních práv (což je podle mého názoru velmi jednoduše přezkoumatelné s odkazem na konvence Mezinárodní organizace práce).
Jakékoliv konkrétní dotazy rád zodpovím individuální formou.
Tomáš Bílý
předseda nevládní orgaizace Společnost pro Fair Trade