České republice už nehrozí nacistický převrat. Mediálně politický lynč Ladislava Bátory
Můžeme si kolektivně oddychnout, České republice už nehrozí nacistický převrat. Poděkovat za to můžeme nejen premiéru Nečasovi, ale také jeho novému spojenci - KSČM. Jak on, tak komunisti totiž nikdy nepřipustí, „aby se člověk s minulostí Ladislava Bátory stal náměstkem na ministerstvu školství“. Jistě, na rozdíl od bývalých komunistů, kteří v Nečasově vládě nejen náměstkují, ale v případě Jiřího Bessera dokonce ministrují! Mějte mne třeba za blázna, ale já tvrdím, že jsme tu svědky procesu dobře známého z mašinérie totalitních režimů.
Od chvíle, kdy se provalilo, že si ministr školství Dobeš přeje za náměstka Ladislava Bátoru, neminula hodina, aby se někdo z novinářů a jimi dezinformovaných politiků nad tím „statečně“ nepohoršil. Škoda, že se mezi sebou neuradili, zda je horší být neonacistou, nebo českým nacionalistou. Přestože se tyto postoje navzájem vylučují, byl z nich Ladislav Bátora souběžně obviňován. A to především proto, že si dovolil kandidovat za Národní stranu.
Bude dobré si připomenout několik skutečností. Píše se rok 2006. Národní strana byla stranou legální, jejíž zákonnost tehdy nebyla formálně zpochybňována. Jen o pár měsíců před tím, než Bátora za stranu kandidoval, jednal s předsedkyní NS Petrou Edelmannovou o možné spolupráci i předseda ODS Mirek Topolánek.
Stínová ministryně školství Bohdalová (ČSSD) na adresu Bátory před několika dny veřejně prohlásila, že „proslul rasistickými výroky, kdy volal po dobrovolném přesunu Cikánů do země zaslíbené“. Tento její výrok je žalovatelný, neboť je veskrze lživý. Autorem tohoto výroku je Jiří Gaudin a pochází až z roku 2009, tedy z doby, kdy Bátora neměl s NS nic společného. Kdo si dá tu práci a seznámí se s autentickými Bátorovými názory četbou jeho článků či projevů na akcích iniciativy D.O.S.T., pak ví, že není ani rasistou, ani neonacistou. Je konzervativním národovcem, jehož kandidatura za NS, které nikdy nebyl členem a s níž po roce 2006 žádné vazby neudržoval, byla okázalou formou protestu proti zradě voličů ODS, mezi něž patřil, když tato původně pravicová strana začala vycházet vstříc myšlenkám omezení státní suverenity ve prospěch Evropské unie a ideologii politické korektnosti.
Právě z těchto myšlenkových pozic vychází i mediálně politický lynč Ladislava Bátory. Některé složky ministerstva školství se za předchozích vlád staly převodovou pákou různých levicových nátlakových skupin. Do projektů z jejich líhně tekly nemalé finanční prostředky ze státního rozpočtu i prostřednictvím eurofondů. A nyní hrozilo, že těmto penězovodům někdo vystaví účinnou hráz. Vypukl povyk, který znemožňoval objektivní posouzení vhodnosti Dobešova návrhu. Média určila tón, který nejvýstižněji rezonoval ve slovech moderátora ČT Jakuba Železného, když pod tlakem odpovídajícího ministra Dobeše poučoval, že „v demokratickém státě určují témata média, nikoli politici“. Je vám to dostatečně jasné, pane ministře, kdo v této hře na politickou demokracii ve skutečnosti vládne? Je nejvyšší čas, abychom v této zemi změnili kurs. A pokud k tomu nenajdeme dost sil, tak už snad bude lepší, když si ODS přestane hrát na pravici, vezme Bohdalovou a třeba i celou KSČM do vlády a zakroutí Bátorovi, mně a všem reakčním silám krkem. Ať je ten zápas o duši a statky našeho národa alespoň trochu důstojný.
Autor je spoluzakladatel iniciativy D.O.S.T.