Poslanci a senátoři selhali. Dali Nečasovi mandát říct Bruselu ANO. Nevěděli nejspíš, o čem hlasovali (vláda jim to vlastně ani neřekla). V Senátu pro souhlas hlasovalo 70 ze 70 přítomných!

Premiér nyní odjede do Bruselu, a na dotaz prezidenta EU van Rompuye, jestli souhlasí se změnou smlouvy o fungování EU tak, že se tam přidá věta

„Členské státy, jejichž měnou je euro, mohou zavést mechanismus stability, který bude aktivován v případech, kdy to bude nezbytné k zajištění stability eurozóny jako celku. Poskytnutí jakékoli požadované finanční pomoci v rámci tohoto mechanismu bude podléhat přísné podmíněnosti,“

řekne ANO.

Tzv. vázaný mandát, tedy pravidlo, podle kterého premiér nesmí měnit Smlouvu o fungování EU bez předchozího souhlasu parlamentu, jsme při schvalování Lisabonské smlouvy uzákonili právě proto, aby to premiéři neměli tak jednoduché při změnách ratifikovaných smluvních podmínek.

Chystaná změna smlouvy má pro Českou republiku vážné důsledky. Bude nás stát desítky či stovky miliard korun, nebo spíš eur…

O co se jedná

Dosud platí ve Smlouvě o fungování Evropské unie věta, podle které unie nemůže členské státy sanovat (platit jejich dluhy – pozn. redakce).

„Unie neodpovídá za závazky ani nepřebírá závazky ústředních vlád…nebo …jiných veřejnoprávních subjektů …kteréhokoli členského státu…Členský stát neodpovídá za závazky ani nepřebírá závazky ústředních vlád, …nebo …jiných veřejnoprávních subjektů …jiného členského státu.“

Proto se taky EU dohodla na finanční pomoci Řecku a Irsku jaksi mimo rámec EU. Slovensku se díky tomu podařilo říci NE na pomoc Řecku (která byla organizována formou dvoustranných smluv mezi Řeckem na straně jedné a jednotlivými státy eurozóny na straně druhé). Stejně tak když se poskytovala půjčka Irsku, zřídily na to země eurozóny s.r.o. podle Lucemburského práva, za jejíž závazky se zavázaly ručit – tedy instituci mimo rámec EU. Nemohli Slovensku účast nařídit. Chyběla jim opora ve Smlouvě. Proto nyní chtějí Smlouvu o fungování EU změnit.

Plánovaná změna smlouvy legalizuje jakoukoliv pomoc unie krachujícím státům a je fatální i pro Českou republiku, protože ČR na rozdíl od Velké Británie a Dánska nemá vyjednanou výjimku na zavedení eura a o zavedení eura bude rozhodovat EU o nás bez nás.

(Podle platných smluv bude o zavedení eura a zrušení koruny v České republice rozhodovat Rada ministrů financí kvalifikovanou většinou podle článku 140, odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie a to bez účasti České republiky.)

Poslanci a senátoři nyní otevřeli cestu k tomu, aby premiér Nečas odsouhlasil změnu smlouvy, podle které budeme nuceni sypat desítky či stovky miliard na krachující země eurozóny.

Mimochodem, v pátek se rada eurozóny vyslovila pro prodloužení splatnosti půjčky Řecku ze 3 na 7,5 roku. Není to nic jiného než přiznání, že Řecko 110 miliard eur nesplatí nikdy.

Změna smlouvy bez ratifikace

Ještě před půlrokem bylo nepředstavitelné, že by členské státy takto rozšířily pravomoce EU. Jak uváděl 25. října 2010 ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg: „Spousta mých kolegů je stejného názoru, že buďme rádi, že jsme to tehdá s velkou námahou dohodli, protože teď to otevírat a vystavit se stejným sporům jako byly tehdá, to by mohlo ten celý spolek rozklížit.”

Chytré hlavy v Bruselu ale vymyslely trik, jak smlouvy změnit bez ratifikace. Tvrdí, že smlouvu mění, aniž by tím rozšiřovali pravomoci EU.

Využili tzv. pasarely v Lisabonské smlouvě, kdy podle čánku 48, odst. 6 Smlouvy o EU o změně smlouvy rozhodne přímo Evropská rada a členské státy takovou změnu jen následně schválí bez ratifikace, za podmínky, že takové rozhodnutí „nesmí rozšířit pravomoci svěřené Unii Smlouvami.“ (Smlouva o Evropské unii). Vyhnou se tak „ratifikaci“, tedy nutnosti podpisu prezidenta a ústavní většiny či referendu v případě České republiky.

Udělali to ale za cenu lži, že tato změna nerozšiřuje pravomoci EU, ačkoliv je jasně rozšiřuje. Nikdo z českých poslanců ani senátorů se nad tím nepozastavil.

Psal jsem senátorům i poslancům podrobnou analýzu, ale bylo to marné. Všichni poslanci, modří nebo oranžoví jsou dnes euroservilní slaboši.

Nechci se na pomoci krachujícím státům podílet. Jsem zklamaný z toho, s jakou lehkostí pan Schwarzenberg a pan Nečas omezují svrchovanost České republiky a s jakou lehkostí jim naši zákonodárci k tomu dávají mandát. Bez jakékoliv seriozní diskuse v Senátu i ve Sněmovně. EU je systém, který naše představitele korumpuje. Vystoupení České republiky z této organizace považuji za čestný a legitimní politický cíl.

Dovětek v 16:45 hlasování ve Sněmovně – 120 pro, 2 proti, tipuju, že ti dva se jen spletli při hlasování

Petr Mach je předseda Strany svobodných občanů (Svobodní) a již třináctým rokem vydavatelem časopisu Laissez Faire (nechtenasbyt.cz) vyšlo na blog.idnes.cz

Petr Mach v roce 2010 vydal knihu Jak vystoupit z EU, která je volně ke stažení ve formátu PDF