Rozhodně je nefér Schumana prezentovat jako nacistu a kolaboranta. Byl to ale appeaser, typický prototyp budoucích evropských politiků. Jako Francouzo-Němec z Alsaska prostě chtěl usmířit francouzství a němectví a až po válce k tomu byla vhodná doba.
Mým idolem nikdy nebude, je to opak Churchilla, ale pokud snad má nějaké zásluhy za odboj, tak budiž mu za ně čest.

1. Den Evropy se nepřipomíná na počest omylného člověka Schumana, ale, jak ostatně sám v krátkém textu píšete, „na počest zveřejnění Schumanovy deklarace. Když v komentáři uvádíte „...musíme den po oslavách porážky nacismu a obnovení suverenity našeho státu slavit svátek na oslavu člověka“, je to zjevný nesmysl hned ze dvou důvodů. Za prvé, nejde o oslavu Schumana, ale určitého konceptu (který zdaleka nebyl jen dílem Schumana). A za druhé, není pravda, že svátek slavit MUSÍME. Nemusíme. Copak vás někdo nutí jít někam do průvodu, jak to bylo za komoušů?

2. Myslím si, že je dobré si tyto skutečnosti – které jistě samotného Schumana trápily, stejně jako trápily např. Neila Chamberlaina (nicméně touha po míru byla po šoku 1. světové války tak obrovská, že se bohužel udělaly velmi tragické a fatální ústupky) - že je tedy zkrátka dobré si tyto skutečnosti nezastírat. Schuman nebyl bůh, byl omylný člověk. Je třeba ale také říci, že se k omylu, jakkoli tragickému, doznal. V souvislosti s nikoli s vaším textem, ale spíše s komentáři se mi vybavil jiný osud, osud francouzského spisovatele a filosofa rumunského původu Émila Michela Ciorana.

Cioran byl v mladých letech členem rumunské fašistické strany, samozřejmě že se od toho záhy plně distancoval – přesto mu tento prohřešek byl neustále otloukán o hlavu. Když mu na jeho narozeniny list Le Monde věnoval dvojstránku, psalo se zde nikoli o jeho pozoruhodném díle, nýbrž o jeho dávném členství v nacistické straně, od něhož se dávno, dávno distancoval. „Proboha,“ povzdechl si údajně tento starý muž, „lituji toho nesmírně, byl to můj životní omyl. Nikomu jsem osobně neublížil, a pokud má někdo dojem, že ano, nechť se mi ozve a já udělám vše co ještě lze, abych své chyby napravil. Proč mě ale soudí TITO lidé? Kde v sobě vzali tu drzost, aby se sami sebe jmenovali mými soudci? Stokrát, ne – tisíckrát jsem se fašismu zřekl, přesto jsem pro ně stále fašista...“ A stáhl se do ústraní. Kundera ve své poslední knize Le Rideau (2005) poznamenává, že Ciorana soudila lidská blbost, bezpochyby vždy nejpovolanější a nejpřísnější soudce...

brutální pravda.Společenství EU je založeno na iluzi blahobytu pro lidi,ve skutečnosti se tam skrývá budoucí boj o mocenské a politické uskupení evropské velmoci.

Trochu odlehčení:
Bůh posílá Archanděla k Noemovi.
Archanděl říká: „Noeme, přijde povodeň a Pán ti nařizuje, abys postavil Archu.
Měla by být celá vystužena smolou a vyrobena ze žlutého a cypříšového dřeva.“
A Noem odpovídá: “ To dost dobře nejde kvůli nařízení EU o udržitelné ochraně přírody.
Budu ji muset vyrobit z nějakého syntetického materiálu.“
Gabriel však pokračuje: “ Musí měřit 13×15x31 palců.“
Noem se diví: „Palců? Copak jste neslyšel o nařízení týkající se metrické soustavy?
EU mi nepovolí stavět podle palců, takže to musím dělat podle přijaté jednotky míry.“
Gabriel mluví dál: “ Až ji postavíš, dej do ní pár od každého živočicha.
Vždy podle jednotlivých druhů, vše co se plazí po zemi, létá ve vzduchu nebo plave v moři.“
A Noem říká:
„Copak jste se nesetkal s nařízením o transportu živé zvěře?
Neexistuje způsob, jak bych to mohl udělal. Prostě by to odporovalo zákonům EU.“
Archanděl je naprosto bezradný, vrací se ke svému Stvořiteli a říká:
„Pane, co je to ta EU o níž tvé děti stále mluví?“
A Bůh odpovídá:
Po pravdě, tím důvodem proč sesílám povodeň je právě EU.

Ten článek je nějak historicky uvalený. V r. 1938 neměl v Evropě nikdo zájem kvůli Čechům hádajícím se v Sudetech s Němci jít do velké války. I americký president Rooswelt poslal po Mnichovu Hitlerovi dopis, kde mu k této dohodě gratuluje a děkuje mu, že udělal vše pro mír v Evropě. Pro velké země jsme jen malá figurka, kterou posunují v zájmu svém a ne našem.

Já se nechci jen tak zastávat svého přítele, ale berte, prosím, ten kratičký a proto nutně heslovitý text co do smyslu, který mu chtěl autor dát. Schuman byl jistě kontroversní postava, jak ve vztahu k Reichu, tak při kladení základů toho, co tu dnes je. Pokud si vzpomínám, byly jeho mírně řečeno krkolomné postoje předmětem dlouhého článku právě tady na euportálu. Myslím, že nemá cenu to vše zde opakovat a komentovat. Lukáši, dejte sem ten text nakrátko znov - by dobrý.
O druhém ze tří Otců zakladatelů Eurosvazu jsem přičinil maličkou poznámku u citátu z Ribbentropa před chvilkou. Určitě to ti dobří mužové mysleli dobře, určitě i Standa Gross to myslel upřímně, ale to k dobru nestačí - jak vidíme kolem sebe.

Je docela zábavné sledovat, kolik zapálených a angažovaných evropanů stálo u počátku EU:
1.) Walther Hallstein - první předseda evropské komise, jinak prominentní nacista za 3.říše.
2.) Robert Schuman - autor zakládajího dokumentu unie, jinak za 2.světové války člen kolaborantské vichystické vlády a mnichovan.

Je zajímavé, že sousední země, které ve starověku okupoval Řím zaznamenaly později obdivuhodný rozkvět a převýšily v kultůře a znalostích zbytek Evropy. On je asi rozdíl, jestli nás okupuje ve všech ohledech nás převyšující velmoc, nebo zaostalý SSSR. V našem středoevropském prostoru je samostatnost pouze krásný sen. Jak Francie, tak Německo sestává ze spousty podobných království a markrabství jako ČR, která neječí po samostatnosti. Současnou EU lze však spíše přirovnat k SSSR, ta nás přivede k zoufalství a nezměrné bídě.

Pan Petřík ve svém článku "zapomněl" na několik důležitých faktů: Robert Schuman využil svou pozici ministra k protiněmecké činnosti, za což byl ještě v roce 1940 zatčen gestapem a později internován v Německu. V roce 1942 se mu podařilo uprchnout a dostat se zpět do Francie, kde se pak připojil k protinacistickému odboji. Jestliže pan Petřík píše o činnosti Roberta Schumana za války a toto vše je schopen zamlčet, ledacos to o něm svědčí.

Tady už snad chybí jen konstatování, že papež byl jako kluk v HJ a proto jsou všichni katolíci kolaboranti... Co to je za nesmyslné srovnávání nesrovnatelného?
V roce 1918 jsme si v ČR nalajnovali tzv. historické hranice českých zemí. Fajn - akorát jsme zapomněli, že uvnitř žije od dob středověku více než 3 miliony Němců. Když tady byla monarchie, tak jim to nevadilo - úřední řeč byla němčina a pohraničí stejně nejvíce obchodovalo s Německem, které mělo tenkrát úplně jiné hranice. Ale jakmile jsme "naše" Němce včlenili do ČR, nastal pochopitelný povyk. Tenkrát ještě nebylo o EU ani slechu, myšlenky na federalizaci zcela zaslepilo české nadšení z národnostní svobody. Němce převálcujeme! Tak vznikl tzv. národ Československý, navzdory Washingtonské deklaraci a pitsburskému ujednání.
Nelze se divit, že se naši Němci s tímto nechtěli smířit a s nástupem nacionalismu v Německu vycítili svoji šanci na "Heim ins Reich", odkud původně přišli. Nebyli to totiž žádní Rakušáci, ale Němci. A tak se nelze ani divit západním mocnostem, že nepovažovaly přes opěvovanou Benešovskou demokracii tehdejší stav za trvale udržitelný a s Mnichovem souhlasili. Pro nás Čechy a územní integritu ČR to byla samozřejmě zrada - o nás bez nás. Ale pro Němce a pro Evropu se to tehdy zdálo být politicky dobrým řešením. Tak se nedivme Francouzům, že na to šli. Pak si to šeredně od Němců odskákali vypálenými městy a postřílenými obyvateli...