Hovořili zde tajemník prezidenta republiky Ladislav Jakl, poslanec Evropského parlamentu za ODS Hynek Fajmon, předsedkyně Suverenity Jana Bobošíková, člen středočeského krajského výboru TOP 09 Jiří Hejlek a předseda Mladých křesťanských demokratů Petr Jurčík. Diskusní večer moderoval ředitel Institutu sv. Josefa Michal Semín a ke své kauze se vyjádřil i Ladislav Bátora. Původně avizovaný ministr školství Josef Dobeš nedorazil a vzkázal svůj pozdrav účastníkům setkání.
SLEDUJEME téma Bátora
Teror politické korektnosti a pravda a láska
Ladislav Jakl zde řekl, že je nutná obrana proti teroru politické korektnosti. „Teror politické korektnosti není jenom v tom vyloučit některá konkrétní témata, ale vyvolat strach, aby lidé vůbec promluvili. To je smyslem exemplárních případů typu bátoriády. Příště bys mohl být na řadě ty, když si nedáš pozor," řekl Jakl.
„Já, ani nikdo v tomto sále nechce porážet pravdu a nikdo z nás nechce porážet lásku. My chceme porážet elitáře a manipulátory, kteří si tyto pojmy ukradli a monopolizovali. Chtějí totiž dokázat, že ten, kdo s nimi nesouhlasí a je proti nim kritický, že je proti pravdě a že je proti lásce. Až si tito manipulátoři vezmou do svého jména Vltavu, budeme říkat v nadsázce, že je potřeba porazit Vltavu, ale nikdo tím nebude myslet tu krásnou řeku, která nám šumí pod oknem. Mediálně-společenská levičácko-intelektuálně kavárenská fronta považuje naše názory za něco nepřijatelného. Oni nás chtějí už na začátku hry diskvalifikovat, to není polemika s námi, ale vyloučit naše názory z diskuse. To si nesmíme nechat líbit," řekl Jakl.
Připomínka komunistického náměstka
Největší rozruch zde asi vyvolalo, když se novinář Ondřej Šťastný, který s oblibou píše o Hradu, nechal strhnout do diskuse a zeptal prezidentova tajemníka Ladislava Jakla, zda je akceptovatelné, aby se náměstkem ministra školství stal člověk, který kandidoval za Národní stranu.
Od Jakla dostal Šťastný pěknou „stěrku". Jakl se ho zeptal, zda by něco napsal proti tomu, kdyby se náměstkem ministra školství stal člověk kandidující úspěšně za nepřijatelnou stranu. Šťastný odpověděl, že ano. „Proč jste to neudělal?" ptal se Šťastného Jakl. „Já se ptal vás," odpověděl nervózně Šťastný. Jakl uvedl příklad, že v roce 1990 kandidoval za komunisty v severomoravském kraji Jaroslav Soural, který se stal později náměstkem ministra školství.
„Kandidoval za stranu, která schvalovala gulagy, pod jejímž vedení umřely u nás stovky politických vězňů a za stranu, která měla v programu třídní nesnášenlivost. Co jste proti tomu udělal? Já se ptám na té symetrii, kolik jste napsal článků, řádků a písmenek o kandidatuře pana Bátory a kolik jste napsal písmenek v případě Jaroslava Sourala?" ptal se Jakl Šťastného a sklidil velký potlesk.
V Letech nebyl vyhlazovací tábor
Na Štastného také reagoval bývalý člen Národní strany Jan Skácel, který připomněl, že odborník na extremismus Miroslav Mareš označil Národní stranu za protinacistickou. Dále řekl, že v roce 2006, kdy za ni kandidoval Ladislav Bátora, Národní strana nic týkající se „konečného řešení cikánské otázky" neformulovala a že to bylo až v roce 2009 a nebyl to oficiální materiál strany.
„V Letech jsme byli označeni za extremisty, protože jsme tam hájili čest svých předků. Chtělo se dokázat, že zatímco Němci dělali Osvětim, Češi dělali Lety, a to bez ohledu na to, že již bylo dokázáno, že se žádná genocida v Letech nekonala. Vycházel jsem z údajů Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, studie Akademie věd a když jsem řekl, že nešlo o genocidu, tak na mě pan senátor Štětina podal trestní oznámení," řekl Skácel. Proti tvrzení, že by v Letech byl vyhlazovací tábor se postavil například i prezident Václav Klaus či europoslanec KSČM Miloslav Ransdorf.
Novinářské hyeny
Ladislav Bátora řekl, že si na vlastní kůži zažil týden lynče, kdy z něj "novinářské hyeny trhaly maso zaživa". Bylo to pro něj nejhorší období života, ale přesto by do toho šel znovu.
Místopředseda Akce D.O.S.T. Petr Bahník si posteskl nad útočnou a pomlouvačnou kampaní médií. Konkrétně se pozastavil nad myšlenkou Martina Komárka z MF Dnes, podle něho by člověk kvůli určitým názorům neměl vykonávat určité zaměstnání. Bahníkovi to připomnělo sedmdesátá léta, kdy nebyli lidé za své názory popravováni jako v letech padesátých, ale byli vyhazováni z práce.
Diktatura politické koreknosti
Michal Semín připomenul myšlenku Václava Klause, že začíná vládnou diktatura politické korektnosti a bátoriáda je jejím příkladem. Rovněž řekl, že na akci pozval Tomáše Halíka, který účast odmítl podobně jako děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Stehlík, který jménem fakulty vyzval ministra Dobeše, aby Bátoru nejmenoval, což je o to pikantnější, že letošní rok vyhlásila fakulta Rokem svobody slova.
Jana Bobošíková hovořila o tom, že tato kampaň měla vytvořit atmosféru strachu a zavřít lidem ústa a zastrašit ty, kteří hájí tradiční hodnoty a nechtějí, aby v Evropské unii zanikly národní státy. „Budeme-li sjednocení, můžeme porazit pravdu a lásku," vyzvala nakonec.
Hynek Fajmon hovořil o fenoménu politické korektnosti, který k nám přišel ze západu. Politická korektnost určuje, jak se má o věcech hovořit a manipuluje realitou ve prospěch levicového světonázoru, což velmi rádi dělají i zapálení novináři. Předepisuje, jak se má správně třeba hovořit o homosexuálech a černoších. Ocenil Akci D.O.S.T., že hájí svobodu slova proti jejímu omezování politickou korektností.
Normální lidé jsou dnes extremisty
Jiří Hejlek pojal svůj příspěvek více filozoficky. „Znám Láďu Bátoru 40 let, ale jestli někdo není xenofobem, tak je to on. Jako tříčtvrteční Maďar ani nemůže," smál se na úvod Hejlek. Ten hovořil o tom, že postmoderní „humanistická" levice překroutila hodnoty a co bylo dříve extrémní nepřijatelné se dnes stává normou a co bylo dříve normální a tradiční se po této nemarxistické revoluci stává extrémistickým.
Předseda Mladých křesťanských demokratů Petr Jurčík řekl, že Bátora není žádný xenofob a neonacista a že si MKD podobnou mediální manipulaci zažili, když spolupořádali Pochod pro rodinu a byli přiřazeni k neonacistům. „Nevím, zda jsou názory Ladislava Bátory levicové, nebo pravicové, ale každopádně jsou pravdivé," řekl Jurčík, kterému bátoriáda připomněla kampaň vedenou proti poradci premiéra Romanu Jochovi. Řekl, že kandidaturu Bátory za Národní stranu nepovažoval za šťastnou, ale že odborník na extremismus Miroslav Mareš o ní napsal, že není extremistická a že je protinacistická.
Autor: Lukáš Petřík
www.parlamentnilisty.cz