Pana Bátoru neznám. Ale nijak neoplývám sympatiemi k ortodoxním konzervativcům řekněme na polský způsob. Také nevím, je-li tato jeho nálepka vůbec autentická.
Ale kde jsou všichni ti politicky korektní „zastánci“ minorit a „bojovníci“ proti diskriminaci z hlediska přesvědčení? Vždyť se tady porušuje ústavní princip! Jak je možné, že jsou ochotni tropit povyk kvůli údajné diskriminaci flákače a parazita jen proto, že je z minoritního etnika? Jak je možné, že jsou ochotni až masochisticky hájit militantní islamisty, kteří do evropských tradic nepatří?
A jak je tedy možné, že se stejným způsobem nezastali konzervativce a národovce Bátory, když kvůli jeho politickému přesvědčení byl vystaven takové šikaně a ostrakizaci, že se ministr školství neodvážil jej jmenovat do funkce náměstka? A tady je vidět plný rozměr té falše pseudohumanistů, kteří naopak za tou mediální popravou stáli.
Jsou za tím ti „polticky korektní“ elitáři, kteří si osobují právo nám kázat, co máme považovat za pravdu a ke komu máme hořet láskou. Takže jejich „pravdou“ jsou i lži spojené s klimatickým alarmismem a zeleným environmentalismem nebo integrační mánií a oslabováním národních států jdoucí proti historické diverzitě jako evolučnímu faktoru. A láskou máme plýtvat pro ty minority, které otevřeně erodují evropské tradice.
A těm se veřejně projevované – také zatím minoritní - názory pana Bátory nehodí do krámu. A tak pan Bátora nemá nárok se stát odborným náměstkem ministra. Získal kdysi kandidaturu za Národní stranu a tak má podle nich na čele cejch, i když tato strana působí zcela legálně. Také si zadal s Bobošíkovou, což podle nich není v dobrém tónu. A k dovršení všeho jej prý navrhovali lidé, kteří vůbec nebyli z okruhu s exprezidenta Havla, ale považte, prezidenta Klause!
Pan Bátora neprošel ani kádrovou nomenklaturou všech těch Kocábů, Bursíků, Halíků, Vaculíků, Svěráků, Šípků nebo Sommerových. A co by proboha řekla reklamou zocelená herečka Holubová, že? Takže „politická korektnost“ se aplikuje pouze na ty, kteří to mají dobré v „kavárně“ nebo v Bruseli. Prostě farizejství!
Druhou věcí je, že ministr ustoupil a pan Bátora přijal náhradní místo poradce. Oba měli vytrvat a v zájmu skutečné politické korektnosti se třeba soudit. Nevím, proč by měl být pan Bátora nepřijatelný na ministerstvu, kde před ním působil – dokonce v roli ministra – zelený extrémista Liška. To jsem měl tehdy opravdu strach nejen o výchovu mladé generace, ale – jak se ukázalo oprávněně - i o státní kasu.
A tak panu Bátorovi vyčítám, že si nechal „zacpat hubu“ náhradním flekem a svou věc nedotáhl do konce. Takže mám o jeho zásadovosti trochu pochybnosti. Také funkce poradců na ministerstvech považuji buď za důkaz nekompetentnosti ministra a jeho odborného týmu, anebo za legalizaci využití státních peněz k placení známých a jiných kumpánů, ale to už je jiný příběh.
Dušan Streit