Železný: Politická korektnost znamená kastraci vlastní identity
Rozhovor s Vladimírem Železným o islámu, imigraci, multikulturalismu a blízkovýchodní politice EU
Vaše strana Nezávislí demokraté upozorňuje ve svém programu na hrozbu islámu v Evropě. Jak pohlížíte na kauzu ohledně karikatur proroka Mohameda?
Evropa tu stojí na velmi zásadní křižovatce: zda bude trvat na tom, že jako hostitelské země islámských přistěhovalců mají jednotlivé státy právo zachovávat svá vlastní pravidla. Ta pravidla jsou jasná. Není přece problém odvyprávět židovskou anekdotu, nebo není problém s tím, na čem vyrůstala moje generace – karikatury Hospodina, který stvořil svět, které kdysi namaloval Jean Effel. Stejně tak nepovažuji za problém více či méně povedené další karikatury s náboženskou tématikou, které vycházejí v Evropě. Je to součást evropského habitu, který buď budeme bránit, nebo budeme ustupovat na vlastním teritoriu. Příklad dánských karikatur je tím složitější, že v Dánsku žije jeden milion muslimů. V této malé zemi žije jeden milion muslimských přistěhovalců. To ukazuje na jistou neopatrnost, kterou v osmdesátých letech a na začátku devadesátých let začaly prosazovat některé země západní Evropy, které se nekontrolovaně otevřely islámským přistěhovalcům. Dnes je situace taková, že islám je ve fázi radikalizace. Křesťanské církve měly také např. období inkvizice, období náboženských bojů a vysokého stupně netolerance. Po jistou dobu byla naopak nositelem tolerance, vzdělanosti a nadhledu pozdní islámská kultura-maurská, zatímco nositelem vysokého stupně netolerance a nevzdělanosti a primitivismu byla reconquista. Židovské komunity byly v islámských částech Španělska tolerovány, pak došlo k násilnému pokřtění a vyhánění. Historie je velmi ironická a občas zpřehází hodnoty, tak jak je vidíme dnes. Nicméně dnes je islám ve své radikální fázi a ve fázi k příklonu k fundamentalistickým postulátům. Například jedním z těchto postulátů obsažených přímo v Koránu je, že muslim, který žije v neislámské zemi má dvě povinnosti: nerespektovat pravidla hostitelské země, a naopak se snažit konvertovat neislámskou zemi na islám. To je povinností muslima. Pokud si nebudeme všímat těchto věcí, tak se zanedlouho ocitneme v situaci Dánska, aniž si toho vůbec všimneme.
Jak ten problém řešit? Podívejme se třeba na Kreuzberg v Německu.
Kreuzberg, to je uzavřená pevnost, kam vstupujete do nepřátelského území, kde si vás každý prohlíží. My bychom se ale neměli tolik zabývat situací v Dánsku a v Německu, my bychom se měli soustředit, aby tato situace nevznikla u nás.
Ano, ale pokud přihlédneme k volnému pohybu osob a Schengenu...
Zatím v schengenském prostoru nejsme, ale situace se časem změní. Ale až přijde ta doba, tak budeme muset aktivně obsazovat volná místa tak, aby na tyto problematické skupiny prostě nezbyla. Problematickými skupinami myslím ty skupiny, které nechtějí přijmout pravidla hostitelské země, a chtějí jí naopak vtisknout pravidla vlastní. Samozřejmě to neberu rasově atd. Tato místa budou vznikat ve velké míře, protože náš porodní faktor je 1, 41 a pro prostou reprodukci potřebujete 2,1 a to zakládá situaci, kdy se během několika let ocitneme v mimořádně svízelné situaci z hlediska např. toho, kdo bude živit důchodce. My budeme potřebovat příliv kvalitní pracovní síly. Je tedy potřeba velmi pečlivě vybírat segment Evropy, odkud je budeme přijímat a uzavřít příslušné dohody s příslušnými vládami. Máme ohromný rezervoár na dosah a tím je Ukrajina. Ukrajinští pracující, kteří našli uplatnění v ČR, se ukázali jako mimořádně pracovití a mimořádně pilní. Ukrajina je vhodná jako slovanská země, jako země s menší jazykovou bariérou, země s křesťanským základem, tedy s menší civilizační bariérou.
Jsou zde ale i tendence centralizovat imigrační politiku v rámci EU. To bylo zmíněno např. i v evropské ústavě. Třeba by se mohlo stát, že do Francie přijede ze severní Afriky loď plná imigrantů. Francouzi řeknou: „My jsme již plní, ale např. taková Česká republika je ještě taková málo pestrá, a tak by se s námi v duchu celoevropské solidarity měla také podělit o radosti s novými imigranty“...
Jsem zásadně proti evropské ústavě jako takové a samozřejmě jsme proti posunu imigrační politiky na úroveň celoevropskou. To je svrchovaně národní záležitostí.
Jak hodnotíte postoj EU z hlediska podpory, přesněji řečeno nepodpory Dánska v otázce karikatur?
Bylo to velice vlažné a vedlo to Dánsko téměř k omluvným gestům, což je naprosto kuriózní. To je ale klasická politika Evropy a západní Evropy zejména, ona politika appeasementu, která vedla k Mnichovu: toho, kdo je na nás agresivní, tak ho budeme chlácholit a budeme na něj hodní, budeme podnikat ústupky chápající jeho pozici. Strach ohrozit vlastní postavení a životní úroveň je natolik silný, že ohrožuje postavení a životní úroveň. To je ta kuriózní situace, která se projevuje např. ve vztahu k Hamásu. Tradiční mnichovanský appeasement je něco, co je hluboce založeno v duši každého západoevropského politika a diplomata. Je jen velmi málo těch ochotných jít s kůží na trh a riskovat, že druhá strana se pokusí o eskalaci.
Co si myslíte o financování palestinské samosprávy Evropskou unií?
No, z toho kuriózně vznikly v Ramalláhu úžasné paláce pro předáky palestinských hnutí. Nikde na světě není na čtvereční kilometr tolik NGOs, které nasávají pravidelně peníze. Platí zde dvojnásob pravidlo, že peníze pro pomoc třetímu světu vezmeme chudým lidem z bohatých zemí a odešleme je bohatým lidem v chudých zemích. Evropská unie, i když nebyla schopna kontrolovat využití prostředků, které věnovala, je tam posílala dál, čímž vytvořila natolik zkorumpovaný systém palestinské administrativy, že tím způsobila, že zhnusení běžného obyvatelstva z tohoto korupčního systému vedlo také k nárůstu preferencí Hamásu. Hamás nyní nesplňuje klíčová kritéria jako je např. uznání existence státu Izrael apod. Evropa ale ve svém tradičním duchu appeasementu začíná přemýšlet, že by ta kritéria mohla zeslabit a hiearchizovat. EU by měla jasně říct buď podmínky splníte a my vám peníze pošleme, nebo je nesplníte a my je nepošleme.
Otázka je, jestli by se vůbec z daní obyvatel členských států EU měla platit palestinská samospráva. Jestli by nebylo lepší raději financovat a podporovat nám mnohem civilizačně a kulturně bližší Izrael.
Izrael je vyslancem Západu v tomto kuriózním kousku světa. Je nositelem západního typu demokracie. Evropa by si měla uvědomit, že je založena na judeo-křesťanské tradici. EU se kdysi rozhodla v rámci tzv. ballanced approach, vyváženého přístupu, podporovat druhou stranu, když USA podporují Izrael. Výsledkem je mimo jiné i vítězství Hamásu.
Jak řešit íránskou krizi? Měl by Izrael zaútočit vojensky?
Izrael by neměl donekonečna přebírat tuto nevděčnou úlohu, protože Írán ohrožuje i Evropu. Zde podle mě USA udělaly chybu v tom, že vystoupily proti sice vysoce nedemokratickým , ale sekulárním a protislamistickým státům, kde byl radikální islám odsunut na okraj. Naopak, zásahem v Íráku se prolomily dveře íránskému vlivu. Jediný, kdo držel Írán v rovnováze, byl Irák. Spojené státy by měly přehodnotit, zde nesáhly o kousek vedle. Zda tím podporovatelem terorismu není Írán. A zda neměl být zachován irácký režim, sice nepříjemný, diktátorský, ale přesto tolerovatelný, alespoň dočasně. Ukázalo se, že mezinárodní konsekvence v tomto regionu nepodpořily pozici Spojených států, ale podpořily Írán. Tzv. demokratizační proces, kterým se Spojené státy chlubily, má teď negativní důsledky. Je zde také absolutní slabost EU, která nechce podpořit Spojené státy, a existuje zde též otázka viny některých států. Malá otázka: Která je to technologie, která produkuje palivo pro jaderná zařízení Íránu? Francouzská. Pokud se má někdo chytat za nos a za hlavu, tak to jsou některé země EU.
Řada euroskeptiků, jako jsou např. Václav Klaus a Jan Zahradil, podporuje vstup Turecka, ani ne tak kvůli tomu, že by byli milovníky islámu, ale že v tom vidí možnost zbrždění evropské unifikace. Vy jste proti. Proč?
Pro mě je toto trošičku nákladná a relativně velmi riskantní a nebezpečná cesta, jak řešit tyto problémy. Víme o jednodušších způsobech, než je přibrání Turecka, případně Uzbekistánu, Tadžikistánu atd.
Jaký je váš názor na politickou korektnost a teorii multikulturalismu. Není tímto přístupem diskriminováno spíše původní obyvatelstvo hostitelské země, které by si chtělo zachovat své národní tradice a způsob života? Např. jsou případy, kdy se odstraňují z veřejných míst kříže, kde stály po dlouhou dobu, aby tzv. „nediskriminovaly“ např. muslimy...
Politická korektnost se Evropské unii náramně líbí, protože jí umožňuje její appeasement. Politicky korektní znamená také vykastrovaný z hlediska kulturní identity. Co se týče multikulturalismu, tak to je podobné. Multikulturalismus neprokázal svou životnost. Např. ve Francii. Problémem tam také je, že pouze 16% přistěhovalců ve Francii hledá práci. Pouze 16 procent. Veškerý zbytek spoléhá na sociální systém, který jim umožňuje žít na několikrát vyšší úrovni , než měli doma. To je nemotivuje pracovat.
Povolil byste stavbu mešit v České republice?
Z hlediska ústavy , lidských práv a svobody vyznání asi ano.
Neodporuje ale islám jako takový lidským právům?
Neznám tu komunitu v Čechách. Je ale pravda, že v Británii to je tak, že je tam je vždy jeden imám, který říká: „Milujeme Británii a jsme nejlepší Britové a máme vás rádi atd.“-ten se velmi publikuje a další tisíce imámů ve svých pravidelných kázáních dští oheň a síru na Británii a na Brity, na křesťanskou kulturu a na „křižáky“ a je to jakoby vyváženo tím jedním hlasem. Bude-li reprezentativní hlas českých muslimů, který prohlásí: my jsme velice loajální vůči této zemi a vůči ústavě této země, mohou pak chtít loajalitu také od této země.
Není ale nebezpečná nauka islámu sama o sobě?
Pak byste musel islám prohlásit za součást seznamu náboženství, která nejsou státem uznána. Taková jsou např. různá taková, která uznávají lidské oběti apod. To by Česká republika musela být první- a to se nikomu z hlediska možných odvetných opatření nechce. Nikomu se nechce prohlásit, že islám je nežádoucí a že ze své povahy nesplňuje podmínky, aby byl ústavně garantován.
Stačí si přečíst Korán...
Tam jsou nesporně věty, které jsou mimořádně netolerantní a mimořádně agresivní a které vyzývají nikoli k pouze k misionářství, ale k mimořádně agresivní aktivitě vůči nevěřícím.
Vy se budete snažit na tato nebezpečí jako Nezávislí demokraté upozorňovat?
Ano, ale tato země bohužel toto nebezpečí nevidí reálně. Teď toto nebezpečí otevřeně nehrozí, ale časem může. Nicméně, pokud překročíme 5 procent a ocitneme se v koaličních jednáních, budeme to prosazovat do vládního prohlášení.
Díky za rozhovor.
ptal se Lukáš Petřík