Amerika již dávno nemá se svobodnou společností ani kapitalismem nic společného
Používej dolar, nebo...!
Zkuste si vyhledat frázi „a unique form of domestic terrorism“ („jedinečná forma domácího terorismu“) ve vyhledávači a dostane se k vám příběh muže, kterého se americká vláda snaží vhodit do žaláře po zbytek jeho života.
A jaký spáchal zločin? Co je to ta jedinečná forma domácího terorismu? Razil mince ze stříbra a mědi a prodával je. Jinými slovy, dělal přesně to, co bezpočet podnikatelů dělalo od té doby, co je svět světem. Pokusil se dát spotřebitelům způsob, jak uchovávat bohatství. Nikdo nebyl nucen ty mince kupovat. Ten muž pouze uspokojoval tržní poptávku, nic víc.
Komu ublížil? Nikomu. Na rozdíl od nelegálních drog, které vláda zakazuje pod záminkou, že tím chrání nás samotné, tyto stříbrné mince neubližovaly ani jejich vlastním uživatelům. Pouze daly lidem možnost volby, co dělat se svými penězi. Pokusil se ten člověk někomu namluvit, že se jedná o oficiální zákonné americké dolary? Ne, on ty mince prodával jako to, čím skutečně byly.
Mohli je lidé použít jako platidlo? Ano, ale lidé mohou použít jako platidlo cokoliv: boty, mušle, USB disky nebo knihy. Jestli je něco použito jako platidlo, záleží na záměrech, které vedly k nějaké směně. Obstaráte si na trhu něco, abyste to spotřebovali? Pak to není platidlo. Obstaráte si něco, abyste to následně vyměnili za něco jiného? Potom daná věc má vlastnosti platidla.
Je naprosto pochopitelné, že lidé mají pochybnosti o budoucnosti nekrytého papírového dolaru. Řada lidí ve vlastním zájmu hledá alternativy. Muž, o kterém se bavíme, pouze na trhu poskytoval něco, co se ukázalo jako možná alternativa pro dolar. Proto, a pouze proto, se ho stát snaží zničit.
Jmenuje se Bernard von NotHaus a je mu 67 let. Během této kauzy už mu byla přidělena snad všechna představitelná jména. Byl nazván darebákem, teroristou, potřeštěncem a bláznem, přestože jediné, co opravdu udělal, by se mělo setkávat s uznáním v každé zemi a v každé době.
Země, která si je jistá budoucností své měny, by se určitě nebála měnové konkurence. Země se skomírající měnou ovšem bude využívat všech možných cest, jak se násilím zbavit konkurence. To je přesně to, co se děje v případě takzvaného Liberty Dollar-u.
Nejvíc do očí bijící je fakt, že si nikdo nemyslí, že existuje důvod k nesouhlasu s oficiálním státním postojem. Všichni státní žalobci jsou jednoznačně přesvědčeni, že Bernard von NotHaus je zločinec. „Hraje na myšlenky extrémní pravice, když říká, že zlí bankéři z Fedu nás všechny oškubávají tím, že kontrolují peněžní zásobu,“ řekl Mark Potok ze Southern Poverty Law Center. „Ať tvrdí cokoliv, v podstatě žije ve světě protivládního patriotického hnutí. Takoví jsou i jeho zákazníci.“
A co je zde zájmem SPLC? Jedná se o sdružení, které se podle svých slov snaží zastavit nenávist a rasismus – a toto asi nějak souvisí s bojem proti chudobě (poverty). Přesto zde zasahují do případu, ve kterém se nějaký muž v podstatě snaží poskytnout lidem služby, které je naopak ochrání před sklouznutím do chudoby. A pokud jde o Fed, tak evidentně se nejedná o akt nenávisti, když někdo řekne, že Fed kontroluje peněžní zásobu. Sám Bernanke to přiznává!
Vláda se s tím také nepáře. Žalobci citují zákon z doby Občanské války a tvrdí, že je protizákonné, když někdo konkuruje oficiálnímu dolaru. Všimněte si, že necitují americkou ústavu, která nic takového nezakazuje. Soukromá ražba mincí má dokonce bohatou historii ve Spojených státech. V době osidlování západu to bylo nutností. Poskytování mincovních služeb bylo stejně obvyklé jako jakýkoliv jiný obchod.
Ale od roku 1971, kdy se dolar stal zcela nekrytým, existuje přesvědčení, že jeho životaschopnost musí být vynucená zbraněmi, aby fungoval. Tento postoj je neslučitelný s myšlenkami svobody. Právo na soukromou ražbu mincí je neoddělitelná část práva na svobodné podnikání. Konkurence mezi měnami, zejména ve věku digitálních technologií, je něco, co potřebuje každá země.
Jak napsal Seth Lipsky ve Wall Street Journal, „Potlačování soukromých peněz, které jsou kryté, abychom ochránili vládou vydané peníze, které nejsou kryté, je křiváctví.“
Přesně tak. Jak upozorňuje Lipsky, z čistě právního hlediska se NotHaus pohyboval na samé hranici zákona. Například na své mince umístil znak dolaru a prodával je s číslicemi. Nemůžu komentovat způsob jeho podnikání ani integritu jeho podnikatelské činnosti. Ale jasné je jedno: obvinění, která jsou proti němu vznesená, jsou ohavná a despotická.
Vydávání alternativních měn není terorismus. Je to cesta k reformě měnového systému. Je to pouze aplikace principu svobodného podnikání do sektoru, který nikdy neměl padnout tak hluboko do náruče vládní kontroly. Lidé, kteří se nám snaží poskytnout alternativy, by neměli být uvězněni – měli by být oslavováni v každé zemi, která si váží svobody.
Článek původně vyšel zde.
www.mises.cz