Dan Landa pro EUportal.cz: V Česku již není svoboda slova
Ve druhé části rozhovoru pro EUportal.cz se Daniel Landa vyjadřuje k problematice imigrace, islámu, multikulturalismu, Romů a politické korektnosti.
(první část rozhovoru: Daniel Landa pro EUportal.cz: Blaničtí rytíři zachrání národ, když je v sobě probudíme )
V jedné staré písni ještě z devadesátých letech jste kritizoval masovou migraci. Považujete imigraci, multikuturalismus případně islám za hrozbu českému národu a Evropě?
Díky vysokému počtu radikálních islamistů, pro které jsou milióny frustrovaných a sociálně slabších cizinců v západní Evropě výtečným soustem, mi přijde současný trend islámu spíše dobyvačný a agresivní. Bohužel nám mají co oplácet. Jejich počet velmi strmě roste a jednou zákonitě přijde den, kdy je neuživíme. Navíc je tam množství bodů, které se neslučuje s našimi tradičními hodnotami. Například, že v islámu má žena menší hodnotu než muž a podobně. Je to natolik odlišná kultura i co se týče zásadních otisků, jako jsou mešity, šátky a podobně, že její šíření není něco, co já bych si přál. Nepotřebuji, aby kdokoliv v Česku jednou zatoužil hromadně uplatňovat šaríju. Idea umělé výroby multikulturního státu je možná pro někoho lákavá, ale do budoucna je v důsledku stejně utopická jako komunismus. Nechci, aby se děti mých dětí museli opět potýkat s nábožensko etnickým násilím ve vlastní zemi. Případ Kosovo mě děsí.
Do budoucna v tom vidím poměrně velké nebezpečí. Zejména při ekonomických propadech v tom existuje opravdu hrozba. Co se týká imigrantů obecně, tak tam bych postupoval velmi obezřetně. Nejsem proti cizincům, to je hloupost, ale nějaká masivnější koncentrace mimoevropských skupin by mohlo do budoucna způsobit opravdu velké starosti, tak jak se to již v některých západních zemích ukazuje. Multikulturní chtěli být Němci, ale značné množství lidí, kteří do Německa přicházejí, si své neevropské návyky udržují, takže dnešní multikulti znamená ustupovat, vyklízet pozice. Pro mnoho mladých německých Turků je pojem integrace urážkou jejich cti. Kdyby svět byl bohatý a kdybychom mohli krmit všechny chudé na věky věků, tak bych byl ve svých výrocích trochu opatrnější. Vzhledem k tomu, že to tak není a že ekonomické propady přijdou , toto bude jedno z prvních možných nebezpečí nějaké eskalace v Evropě, Většina imigrantů o kterých hovořím se totiž pohybuje v nižších sociálních skupinách s vysokou porodností. Původní Evropané dětí mají málo. Už se těším jak jednou budou chtít vyživovat mladí Turci staré Němce v důchodu.
Tedy všeho s mírou. Cizinců jenom tolik, kolik se jich stačí s námi rozpustit, aby tu nevznikaly ghetta, aby nevznikaly velká nečeská centra, aby se to nenabalovalo a aby nevzniklo riziko do budoucna. Navíc my tady máme asi tři sta tisíc Romů a s nimi si nevíme rady již opravdu velmi dlouho. Integrace probíhá pomalu a je drahá a málo efektivní.
Myslíte si, že když nebude tyto problémy politická reprezentace řešit, pomůže to vzestupu nějaký populistických sil?
To je téměř jisté. Jestliže na to vlády nebudou reagovat, tak radikálové ze všech politických spekter budou posilovat.
Já jsem viděl nějaké odhady, že do 40 let získají muslimové v západní Evropě ve státech jako Francie, Británie, Nizozemí díky populačnímu růstu většinu nad původním obyvatelstvem. Nemyslíte si, že pak v tomto případě bychom se zde měli nějakým způsobem opevnit či si hájit své hranice, aby nás to také nezasáhlo?
Národy s koloniální tradicí platí určitou daň za kolonizaci. My jsme žádné kolonie neměli, takže nemáme proč platit takovou daň. Navíc jsme země, která má celou řadu morálních a ekonomických problémů, takže si myslím, že bychom si nejprve tady měli sami uklidit ve vlastních řadách a na to potřebujeme nějaký čas, než budeme schopni zpracovávat cokoli nového. Fascinující je to pokrytectví: ano, všichni říkáme, že je to v pořádku, že je to bezva, občas hoří ve Francii nějaká auta, tak to nevadí, to je v pohodě. Teď je to třeba opravdu ještě únosné, ale ty statistiky hovoří jasně. Je to varující. Teď je potřeba moudře a bez emocí, v klidu začít tyto věci řešit. Musíme hledat východiska, která nám umožní přežít jako národu s nějakou historií, tradicí a v nějaké kontinuitě.
Takže máme mít vlastní imigrační politiku a hájit své hranice.
Rozhodně. Mnohým Němcům už dnes začíná čím dál tím méně a méně příjemné, že další a další městské čtvrti již nejsou vlastně německé. Integrace se v mnoha ohledech vůbec nedaří. O něco podobného u nás nestojím. Máme dost problémů sami se sebou, tvůrčích, pilných lidí je u nás pomálu. Nemyslím si, že je do budoucna přínosné se nechat výrazně kulturně vytěsňovat. Češi by měli především měli najít sami sebe. Nemluvím samozřejmě o nějakých menších centrech jiných kultur v naší zemi, mluvím o záboru, budu prostě rád, když u nás v budoucnu neporostou minarety jak houby po dešti.
Ve své písni Odplivnutí jste dal vzkaz novinářům a jejich politické korektnosti. Myslíte si, že tento fenomén spojený s s takzvanou mediokracií, jak o ní hovoří prezident Klaus, je hrozbou pro svobodu slova a demokracii?
O svobodě slova se zde již fakticky nemůže hovořit. Ve chvíli, kdy vyslovíte svůj názor, tak pocíte dopad. Pokusy o mediální či ekonomickou likvidaci tady jsou. V Německu přicházejí lidi o práci jenom kvůli výrokům, které nejsou proti nikomu namířeny, jenom konstatují nějakou skutečnost. Jsou vyhazováni moderátoři, jsou vyhazováni ředitelé bank. Žijeme nyní v době, kdy podobně jako v době komunismu nesmíte vyjádřit svůj názor. Musíte buď lhát, anebo mlčet. Politická korektnost působí to, že většina lidí v tomto státě musí lhát, anebo mlčet. S politickou korektností jsme dospěli tak daleko, že občané o mnoha problémech vůbec nesmí hovořit, jinak musí v opačném případě počítat s tím, že je média budou napadat a přiřazovat k fašistům. To, o čem tady hovoříme, je ale tak daleko od fašismu, nacismu, či neonacismu a podobných nesmyslů, že nevím, komu se hodí takhle lidit nálepkovat. My tady nemluvíme o žádném vystěhovávání, likvidování, o napadání, o násilí, tak jak je možné, že lidé, kteří otevřeně hovoří o problémech, jsou médii a dalšími strkáni do kategorie jakýchsi extrémistů? Těm co se ptají po únosné míře je nadáváno do rasistů. Je to neuvěřitelné a já to vůbec nechápu. Za chvíli už opravdu nebudete moci říci nic. Zase si zavřeme ústa o kousek na další západ, abychom někoho nepoškodili, za chvíli zase kousek a budeme nakonec tak korektní, až nebudete moci třeba říci, že se vám nelíbí Evropská unie. K tomu se přidává absolutní kontrola, všichni znají náš pohyb, mohou zjistit, s kým hovoříme po telefonu. Budoucí evropská totalita může být opravdu dokonalá. Žijeme v zemi, kde poslanci, tedy zákonodárci hovoří o tom, že mluvit do mobilu není bezpečné. Není to neuvěřitelné?
Hovořil jste o problémech s Romy, kterým se dříve říkalo Cikáni a nikdo to nebral nijak pejorativně. Máte mezi Romy-Cikány nějaké přátele či známé?
Určitě. Dokonce naše představení v Brně spolusponzoroval jeden romský podnikatel. Mám tedy mezi nimi známé. Iveta Kováčová nám zpívala v Krysaři, vážím si práce Gypsy.cz, dělají velmi dobrou reklamu Česku i v zahraničí. Neberu tyhle pracovité lidi jako Romy, ale jako Čechy s romskými kořeny. Kdyby takhle fungovali všichni Romové, tak tu není žádný problém. Na druhou stranu tady jsou obrovské komunity sociálně velmi slabých Romů a to problémem je. V první řadě by měl totiž stát ochránit občany, kteří chodí do práce a platí daně, aby se z těch daní mohly platit programy, jak integrovat tyto skupiny do společnosti. Že se to i díky korektnosti otočilo, že důležitější jsou integrační programy a až poté bezpečí a klid domovům a ulicím lidí, kteří ty programy platí ze svých daní je dost kyselé.
V množství těch případů bych postupoval mnohem razantnějším způsobem a demonstroval bych v těch problematických místech státní moc podstatně razantněji, aby pak nedocházelo k tomu, že skupiny z krajního politického spektra využívají slabosti státu, aby se zviditelnily a aby se prezentovaly jako zachránci společnosti. Stát je tak korektní, že se staví zády ke všem občanům, kteří jsou vystaveni nepříjemnému sociálnímu tlaku svých sousedů.
Řekl jste, že stát má zajišťovat bezpečnost domovů těch, kteří pracují. Jaký je váš názor na případ, kdy člověk, který byl vykraden, vystřelil po lupičích a pak byl odsouzen za pokus o vraždu a teprve prezident ho zachránil svou milostí? Myslíte si, že člověk měl mít právo bránit svůj majetek i svou rodinu i se zbraní v ruce?
Já si myslím, že ano. Jestliže někdo přišel s úmyslem krást, tak já nemohu vědět, jestli nepřišel i s úmyslem vraždit. To k tomu bohužel v dnešní době patří. V případě, že bych se dostal do podobné situace, tak bych ji patrně vyhodnotil jako rizikovou a patrně bych se bránil třeba obdobným způsobem. Jsem otec tří dětí. Proto se v noci třeba dvakrát neptáte, když vidíte ve svém bytě dva maskované muže: „ Dobrý večer, co tu děláte, nemáte náhodou zbraň, nepřišli jste krást, nebo jste sem náhodou zabloudili? Sundejte si prosím ty škrabošky, já s vámi potřebuji hovořit. Počkejte prosím na příjezd policie. Za 20 minut až hodinu sem přijede“. Takhle to nefunguje.
Jak jste řekl, jste otec tří holčiček, manžel. Co pro vás znamená rodina a manželství?
Je to jeden z nejdůležitějších pilířů. Člověk dospěje a najednou má vlastní rodinu. Rodina je něco, co jsem dřív netušil, jak může být hluboké a posvátné. Mě velmi mrzí, že manželství a rodina v dnešní době obecně ztrácejí na lesku. Lidi nepotřebují mít papír, nepotřebují mít instituci manželství, bojí se mít děti, ekonomická situace je taková, že děti raději nemají. Rodina je válcována egem a potřebou co nejvíc si užít a co nejvíc se pobavit. Takhle to u nás doma ale není. Pro mě je to opravdu svátost. Chci být skutečně dobrým otcem, ačkoli mám relativně málo času. Chci být vynikajícím manželem a v tom chci pokračovat a přestože vím, že může přijít cokoliv, věřím, že to vydrží až do smrti. Dobrá rodina je pilířem dobré ulice, dobrá ulice je pilířem dobrého města a dobré město je pilířem dobré země.