Velkohubý návrh soudruhů z Bruselu. Spotřebitelé se nedoplatí
Evropská komise v době zvyšujících se cen ropy předložila návrh na revizi směrnice o zdanění energetických produktů. Jeho výsledkem bude zdražení nafty i alternativních paliv.
Nová regulace přichází s radikální změnou metodiky výpočtu energetické daně. Do budoucna má sestávat ze dvou složek. První má činit fixních 20 eur na tunu emisí CO2, druhá se má odvíjet od energetického obsahu konkrétního paliva. Dosud se zdaňuje objem, a to je podle Komise diskriminační. Zejména vůči biopalivům. Ta válcuje především nafta - stačí jí výrazně méně, aby podala stejný výkon. Kdo by ale od nové normy čekal narovnání podmínek, bude zklamán: biopaliva si naopak mají zachovat výjimky, například z uvedeného zdanění emisí oxidu uhličitého. A to sama Evropská komise už před třemi lety uznala, že využití biopaliv v dopravě je přinejmenším problematické. Nehledě na nepřímé důsledky v podobě celosvětového růstu cen potravin.
Pokud by revidovaná směrnice začala platit v roce 2013, minimální energetická daň na naftu do roku 2018 postupně vzroste o celou čtvrtinu, na zemní plyn (LPG a CNG) o více než 400 procent
V nejnevhodnější čas
Komise návrhem dala najevo, že po masivní legislativní akci v reakci na finanční krizi nezapomíná ani na dnes trochu upozaděný boj proti změnám klimatu. To je jeho hlavní poselství. Slovům komisaře Algidrase Šemety, že návrh přichází v nejlepší možnou dobu, protože údajně napomůže oživit skomírající projekt vnitřního trhu („pomůže změnit daňovou strukturu tak, aby podporovala růst a zaměstnanost tím, že zdanění přesune z práce na spotřebu"), člověk věří jen do chvíle, než vyrazí na benzínku a má tam zaplatit. Jistě, za cenu paliv nemůže jen EU. Znáte ale někoho, kdo by svůj hněv dávkoval podle konkrétní míry zavinění?
Tohle soudruzi v EU nedomysleli; sotva se svou iniciativou mohli přijít v nejnevhodnější čas. Konflikt v Libyi zvyšuje ceny ropy, Češi platí za naftu nejvíce v historii a v Německu kolabuje experiment s „ekologickým" benzinem E10. A do toho velkohubý návrh mající v důsledku vytáhnout z kapes lidí další peníze, aniž by bylo tak úplně jasné proč a na co. Pokud unijní vnitřní trh dnes skutečně něco potřebuje, pak především prostor pro svobodnou ekonomickou aktivitu. Komise však v praxi činí přesný opak. Daný návrh je toho zářným příkladem. Přitom by stačilo, kdyby „jen" omezila svou legislativní iniciativu a náležitě vynucovala normy, které již platí. Třeba pozapomenutou směrnici o službách.
Skvělá „biopalivová" budoucnost
Nová směrnice o zdanění energetických produktů se dotkne především nákladní silniční dopravy a potažmo spotřebitelů, kteří nežijí jen z toho, co si vypěstují nebo vyrobí doma. Což jsou, troufám si říct, skoro všichni. Taky se postupně smaže dosavadní výhoda vozů na LPG a CNG, o dieselech v osobních automobilech nemluvě. Namísto toho nás čeká skvělá „biopalivová" budoucnost, kterou nám ex offo naordinují rozumbradové z Bruselu.
Nejde o suverenitu, ale o peníze. I proto by se česká reprezentace v Radě EU a Evropském parlamentu mohla shodnout, aby přijetí této zhůvěřilosti zabránila.
Text původně vyšel 6. května 2011 v Lidových novinách.
Revue Politika 5/2011