M. Paumer ze skupiny bratří Mašínů: Komunismus je jako rakovina!
Rozhovor s Milanem Paumerem, antikomunistickým odbojářem ze skupiny bratří Mašínů
Proč jste se vlastně rozhodli jít do odboje proti komunismu?
Druhá světová válka skončila, a tak jsme pozorovali, co se bude dít se sovětskou a americkou armádou; jak se to všechno vyvine. Pak jsme zjistili, že jsme nemohli být osvobozeni americkou armádou, že jsme museli čekat, až „rudí bratři“ přijdou a sovětská armáda nás osvobodí. Začali jsme také zjišťovat, co je sovětská armáda a komunismus zač. Chtěli jsme se dostat do československé armády, protože vojenský život se nám líbil, ale kluci Mašínovi se tam dostat nemohli. Jenom kvůli tomu, že jejich otec působil v nekomunistickém odboji a spolupracoval s odbojem západním. Nakonec jsme pochopili, že pro nás v komunistickém Československu žádná budoucnost nekvete. Řekli jsme si, že se tomu musíme postavit čelem. Bylo nás pět a dělali jsme ze začátku takové celkem malé „projekty“. Třeba na prvního máje jsme rozhazovali po silnici napínáčky a hřebíky, když mladí komunisté jezdili po městě na kole. Pak jsme si uvědomili, že tohle není nic moc, že je potřeba něco tvrdšího, komunistický režim se mezitím začal pěkně vybarvovat. Tak jsme si řekli, že si musíme sehnat zbraně. Tyhle „akce“ jsme dělali, protože jsme očekávali, že nastane revoluce. To bylo v roce 1951, kdy mi kluci Mašínové řekli, abych se k nim dostavil do bytu. Byl tam také Zbyněk Janatů a od rána od osmi do devíti do večera jsme poslouchali rádio, které by nám dalo avízo, že se děje nějaké povstání v Praze. To ale nevyšlo, nevím, co se stalo. Bráchové Mašínovi také nevědí, proč to vlasně selhalo.
Kdo měl být do toho povstání zapojen?
No, kluci, ti měli nějakého známého generála Vaňka a ten měl tohle zorganizovat. Bývala by do toho byla zapojená celá pěší divize někde z Budějovic.
Měl ten Vaněk i nějaký kontakt na Západ?
To já nevím, já ho nikdy nepotkal.
Jak to vypadá s bratry Mašíny dnes? Komunikujete spolu? Je možné, že by se mohli někdy vrátit?
Natrvalo by se asi nevrátili, protože mají v Americe své rodiny. Ale přijeli by se podívat rádi, ale nemůžou, protože by jim mohlo hrozit stíhání. Podívejte se na případ Hučína. My jsme bojovali proti komunismu, ale ten komunismus tady ještě je, sice s lidskou tváří, ale je to komunismus.
Ukazoval jste mi Vaše fotografie z Koreje v uniformě americké armády, v čem tam spočívala Vaše činnost?
Když jsme se po úniku přes Západní Berlín konečně dostali do americké armády, tak nám samozřejmě dali výcvik pro ty tzv. Special Forces; dostali jsme parašutistický a „demolition“ výcvik. Podstoupili jsme kurzy přežití v přírodě, horolezectví a lyžování. Po výcviku mě hned povolali do Koreje a kluci Mašínovi jeli do Evropy. Ti to měli trochu lehčí. Když jsem přijel do Koreje, sloužil jsem u minometu, tak už bylo příměří. Alespoň jsem se tam seznámil s korejskou kulturou, jak žijou ti „Koreánci“. Měli jsme v armádě jihokorejské vojáky a nakonec se ukázalo, že ti „kluci korejský“ jsou dobří vojáci. Všechno brali velice vážně, byli velice bystří a rychlí, to ti „kluci americký“ takhle pohotoví nebyli.
Když jsme se bavili o Koreji, jaký jste měl názor na válku ve Vietnamu. Jak jste to ve Státech prožíval?
Protože jsem přišel z komunistické části světa, tak jsme tohleto všechno chápali a říkali jsme si, že ti Američané jsou prozíraví. Obyčejným Američanům se to příliš nelíbilo, viděli jen, že jejich armáda jde bojovat proti komunismu. Oni ale vlastně opravdu nevěděli, co ten komunismus je. Brali to tak, že se tam bude střílet, že američtí kluci budou ve válce a můžou přijít o život. Byl jsem pro to, aby tam armáda setrvala, než se situace vyřeší.
Jaký jste měl názor na americké protiválečné hnutí, hnutí hippies a jim podobné?
To byli mladí lidé, kteří tomu vůbec nerozuměli.
Co si myslíte o tom, jak jsme se vypořádali s komunistickou minulostí?
Ptáte se správně – jak jsme se vypořádali. Jenže my jsme se vůbec s ničím nevypořádali. Tady je zákon o zločinnosti a protiprávnosti komunistického režimu. Komunismus je nejhorší způsob života, je to otrocký systém vyhlazující inteligenci. Osobní svobody jsou v něm naprosto potlačeny. To je důvod, proč jsme se rozhodli, že nechceme jít se Sovětským svazem na věčné časy. Nejhorší je, že naše justice se vůbec nezměnila od dob komunismu, což bylo vidět např. v kauze Hučín. Pan Rychetský se nestydí říkat, že justiční kontinuita musí být zachována. To komunisté, ti se s tím nepárali: změnili zákon přes noc. Každý stál v řadě a když se někomu něco nelíbilo, tak ho „hodili“ do Jáchymova. Je hanba, že tu máme stále komunistické zákony.
Byla tzv. sametová revoluce dohodou mezi komunisty a opozicí, že dojde k poklidnému předání moci za to, že komunisté nebudou stíháni?
To bylo něco za něco. My vám dáme takovou svobodu, ale my to všechno budeme mít pod palcem.
Jaký je Váš současný politický postoj, koho byste volil?
Konkrétně Vám nepovím, ale osobně bych volil tu stranu, která zavrhuje komunistický systém, a která se přiklání k demokracii a kapitalismu. My tady zatím demokracii nemáme. Řekl bych, že tu máme takový socialismus s lidskou tváří.
Jaký máte názor na pražské jaro a tzv. reformní komunisty?
Ten začátek na mě udělal velký dojem. Myslel jsem si, že se z toho něco vyvine, že to bude svobodné Československo. Pak jsem byl ale zklamaný, že nebudou svobodné volby, že komunisté se nechtějí vzdát moci.
Věříte v reformovatelnost komunismu?
Ne, ne, ne. Komunismus se reformovat nedá. O tom není vůbec žádná diskuse. Já přirovnávám komunismus k rakovině. Jediné řešení je vzít skalpel a vyříznout to.
Jste pro zákaz komunistické strany?
Absolutně! Ale tady není demokracie. Není tady ani trest smrti pro takové lidi, kteří zabijí několik důchodců a pak jdou jenom sedět. Trest smrti se má ovšem používat jen v těchto nejkrajnějších případech.
Jak jste vnímal nástup Reagana a jeho postoj k Sovětskému svazu?
To byl pašák! Ten se zachoval opravdu dobře. Ze začátku jsem si myslel: tohle bude nějaký chytrácký herec z Hollywoodu, ale potom, když jsem si uvědomil, že byl čtyři roky guvernér Kalifornie, a že to tam postavil na nohy, změnil jsem názor. Ukázal se jako dobrý chlap.
Co si myslíte o našich polistopadových prezidentech?
To je fraška. Vašek Havlů by se mohl vzít za ruce třeba s americkým exprezidentem Carterem, jenž byl tak měkký na „Rusáky“, a jít na nějaký palouček vypravovat si tam své zážitky ze života. No a Klausovi říkám „protivnej chlap“. Já mu nenadávám, on je inteligentní, chytrý chlap. Ale nechtěl bych už ani Havla, ani Klause. „Starej frajer“ byl Masaryk. Kdybychom neměli legionáře a Masaryka, tak bychom neměli Československo a Českou republiku.
Jaký máte názor na potraty?
Ano a ne. Jsou situace, kdy se žena dostane do stavu, v němž by se dítě narodilo postižené. Rovněž v případech znásilnění jsem pro potrat.
Co si myslíte o odsunu sudetských Němců?
Odsun byl zákonný. Odhlasovali to přece vítězné mocnosti. Co by Němci chtěli? Vždyť v roce 1938 odsunuli z pohraničí Čechy. My jsme si třeba vzali na čas do domácnosti jednoho kluka z rodiny, již vyhnali Němci z pohraničí. O těchto odsunutých lidech se nemluví. A kdo nám zaplatí valečné škody?! Nechci dělat nějaké vlny, ale „skopčáci“ ať si zůstanou tam, tam je hranice. My si zůstaneme tady. Když se setkáme, řekneme si „Dobrý den!“, ale ať takhle neprovokují, že by chtěli něco zpátky a podobně. Připadá mi nepředstavitelné, že si tu Posselt otevírá kancelář.
Lidem bych chtěl vzkázat: choďte k volbám a v květnu a 28. října vztyčte vlajku.
Ptal se Lukáš Petřík
Poznámka: Další činnost skupiny bratří Mašínů je popsána např. v knize Němeček, Jan: Mašínové. Zpráva o dvou generacích, Praha 1998 nebo v článku Petřík, Lukáš: Odboj proti komunismu, In: Agora č. 7, duben 2004, s. 9.