V říjnu 2010, přes veškerou dosavadní kritiku stavu lidských práv, se na summitu v Bruselu shodli představitelé EU a Číny, že jejich vzájemné partnerství „je nutno dále rozvíjet v duchu vzájemnosti a vzájemného prospěchu“. Zastoupení na obou stranách bylo na nejvyšší možné úrovni - předseda vlády Číny Wen Jiabao, předseda Evropské rady Herman Van Rompuy a předseda Evropské komise José Manuel Barroso. Diskutovalo se tehdy na téma světové hospodářské krize, obchodu, změny klimatu a globální politické správy. Tolik kritizovaná lidská práva se na oficiální pořad dne nedostala. Už tehdy bylo jasné, že za pár měsíců vyrazí vedení EU do Číny pro další peníze na nové dluhy, tak jaká lidská práva... Rozpolcenost nebo krátkodobá ztráta paměti? Ne, jen typická politická vychcanost.

Čína je největší továrnou světa, schopná reagovat na vývoj trhu rychleji, než kdokoli jiný. Kam se na ní hrabe zregulovaná EU, kde si bez nařízení nemůžete pomalu ani správně utřít zadek, aby to nebylo v rozporu s nějakým předpisem. Jistě, pracují tam i děti. Jenže tím také získávají návyky, které si s sebou nesou celý zbytek života. Podívejte se ven na ulici na děti v Evropě. A ano, mají tam trest smrti. Zrovna nedávno ho dostal starosta velkého města za korupci (více zde), zatímco nám se tu v Evropě politici smějí s imunitou v ruce do ksichtu. 

Od té doby, co začala mít eurozóna problémy, začala Čína uplatňovat svůj dosavadní kapitál a začala skupovat dluhy. Dnes, prozatím, vlastní 12,5 % vládního dluhu Španělska, podobně je tomu v Řecku, o nákup dluhopisů v prosinci minulého roku požádalo Čínu i Portugalsko. V současné době vlastní Čína dluhopisy, které emitovaly členské státy Evropské unie, za 630 miliard eur. Přesto to nestačí a státy potřebují peníze další, přičemž ochota občanů v Unii platit staré dluhy za jiné je na bodu mrazu. Takže kde vzít další peníze? No přece v Číně! Do Pekingu právě dorazil předseda Evropské rady Herman Van Rompuy, aby ujistil prezidenta Chu Ťin-tao, premiéra i další čínské komunistické představitel a tom, že euro je pevné, má skvělou budoucnost a bylo by dobré, kdyby si Čína koupila zase nějaké ty nové dluhopisy (více zde). Že tam makaj děti v továrnách a my ty výrobky kupujeme, zatímco si tu hrajeme na moralisty? Že uplatňují trest smrti a zavírají opozici za jiný názor? Že je Čína jedním z největších znečišťovatelů ovzduší na světě, zatímco my si tu hrajeme na zelené cíle tisíciletí a dotujeme ekologistické absurdity? To by Bruselu vadilo v Evropě. V Číně však stačí na chvíli cudně sklopit politický zrak.

Pokud by neexistovala Evropská unie v současném pojetí, pokud by neexistoval ryze politický projekt společné měny, který nemá se skutečnou tržní ekonomikou nic společného, pokud by neexistovaly všechny ty politické záruky z Bruselu a Evropské centrální banky, nikdy by se státní dluhy jednotlivých členských států nedostaly do současných čísel. Politici jednotlivých států by je, místo svého odchodu na vyšší posty do Bruselu a tím dál od svých občanů, museli řešit už podstatně dřív. Zodpovědněji by se museli chovat i jejich voliči.

Na placení stále vyšších nákladů na Unii má Brusel pod sankcemi v držení Vaše hlavy, ruce a v předklonu při práci, abyste měli na daně, mnohdy i Váš zadek. Vaši duši však politici v Bruselu už dávno prodali komunistické Číně. Číňané patří mezi nejtvrdší obchodníky na světě. Skupování dluhů v Evropě nebude zadarmo. Jakou cenu a v jaké podobě však ve skutečnosti celá Evropa jednou zaplatí, to se dozvíme až v okamžiku, kdy dojde na placení účtů. A na ty, pokud tu bude ještě EU v současné podobě, mít nebudeme.