Místo havlismu usilujme o autentický konzervatismus. Schwarzenberg je pokrytcem
Vážené dámy a pánové, úvodem srdečně zdravím zde přítomné monarchisty královských Čech z nejsevernější části naší vlasti, tedy z Vévodství slezského. Pozdravuji Vás jménem slezského zemského hejtmana a všech členů zemské organizace Slezsko. Přejeme tomuto shromáždění, aby vše, co zde bude proneseno či dohodnuto, šlo k podstatě věci, ba přímo základům, proč Koruna Česká existuje a je-li politickou alternativou pro tuto zemi a její lid.
Rád bych nyní pokračoval ve výčtu úspěchů, kterých KČ za léta své existence dosáhla, přičemž bych zřejmě nyní měl hledět do tváří poslanců a senátorů za KČ delegovaných do politických orgánů tohoto státu. Rád bych se alespoň díval do tváří odhodlaných žen a pevných mužů. Mužů a žen, kteří vědí, co chtějí a ví, kde stojí ve světě infikovaném zvrácenými idejemi a perverzními postuláty, které jsou navíc vydávány za nové normy lidskosti. Bohužel nehovořím k poslancům, ani k senátorům za KČ, a tím dalším si dokonce nejsem jist. Jediné co totiž vidím, je únava a natolik široká ideová rozkročenost KČ, která působí její chronickou impotenci. Naše strana je po létech snažení na politické scéně spíše směšná, nikoliv však významná. Kde je chyba, ptám se. Kdysi jsme v KČ zápasili s lidmi (tehdy šlo přímo o vedení KČ), kteří si hráli na šlechtu a prapodivné rytíře. Ten boj jsme tehdy vyhráli, ale dnes mám z KČ téměř stejný pocit. Když se monarchistické hnutí změnilo v politickou stranu, tak před lety zaznělo z úst Julia Moravce (dnes bývalého člena KČ), že být stranou znamená, že se něčemu straní. Jenže stranit znamená vědět vůči čemu je člověk vymezen a jakou pozici zastává a poněvadž politická strana je od toho, aby se angažovala v aktuální politické situaci, nestačí mít názor na dobu Karla IV. a Habsburky či se rozplývat nad královskou svatbou ve Velké Británii. Tohle veřejnost totiž vůbec, ale vůbec, nezajímá. Veřejnost zajímá naše politická koncepce vyrůstající z existenciálních otázek. Ze základních otázek, jaký je poslední cíl člověka i našeho světa. Obyvatelé této země, zajímá náš plán, jak změnit tuto zemi ve společnost, kde budou fungovat pravidla a kde bude vládnout spravedlnost. Již léta se nás lidé přímo či nepřímo ptají, nevíme-li o způsobu jak dosáhnout stavu, by právo opět stíhalo viníky a chránilo oběti, nikoliv naopak. Jenže my odpověď dlužíme.
Není to tak dávno, co jsem od jednoho monarchisty slyšel, že pokud by se změnila státní forma z republiky v monarchii, tak by se vlastně vůbec nic nezměnilo. Nic nezměnilo? Jestli se nemá nic změnit a jde o výměnu baloňáku, tak proč by tento národ vůbec měl nějakou KČ volit? Kdo z nás kdy tvrdil, že KČ má stávající liberální neřád posvětit královským hermelínem? Jestli se hodláme ukájet genealogií, rozebírat pokrevní příbuzné, kochat se heraldikou či vzpomínkami na „zlaté časy“, pak není nutné, aby KČ byla politickou stranou. To nám bude stačit klub Královských Rychlých šípů. Přitom se v KČ již mnoho let hovoří o tom, že má dělat reálnou politiku. Nikoliv ve smyslu širokospektrální, obojetné a politicky korektní. Naopak, politiky velmi konkrétní a vyprofilované, a to i s rizikem, že nám bude spíláno liberální většinou. Copak může být monarchista vůbec mravním či politickým liberálem? Odpovím si sám. Nemůže. Liberální monarchista je pouhým pokrytcem. Stejným pokrytcem jako např. ministr Heger, který je členem tzv. konzervativní TOP 09, přičemž dál liberalizuje potratové zákony a normalizuje vraždění budoucnosti tohoto národa, tedy dětí. Stejným pokrytcem jako Jeho Jasnost Karel ze Schwarzenberku, který podpořil zákon o registrovaném partnerství a je spojencem těch nejmilitantnějších revolučních nadnárodních sil (skupina Bilderberg). Přitom jeho otec, Karel VI. ze Schwarzenberku, byl autentickým katolíkem (vydavatelem edice Řád), který v roce 1938 sestavil deklaraci české šlechty o nedělitelnosti českého státu.
Má-li být monarchista autentický, musí být konzervativcem tělem i duší. Je vyznavačem přirozeného i nadpřirozeného řádu věcí, který je systematicky likvidován osvícenskými náboženskými i politickými bludy, přičemž vnějším výrazem této revolty byla francouzská revoluce a vše z ní odvozené. Monarchista je ovšem schopný rozlišování, a tedy i spolupráce s takovými politickými subjekty, které k tradičnímu pojetí světa tíhnou. On se nepovyšuje, naopak hledá konstruktivní řešení i spojence v daném stavu věcí. Tohle všechno je přeci vlastně vtěleno do našeho hesla DEUS / REX / PATRIA. Ani jeden z těchto pojmů není totiž prázdný. Pokud jsou pro někoho prázdné, tak v KČ nemá co dělat, neb má co dělat sám se sebou.
Co navrhujeme? Navrhujeme návrat k autentickému konzervatismu. Navrhujeme reformaci, tedy návrat k původním ideálům, a právě proto, vznikla v KČ Konzervativní platforma, která je reakcí na stagnaci vnitřního života strany i vedení.
Navracení ovšem předpokládá, že víme přesně k čemu se navracet, co zachovávat, co je důležité nyní a co počká. Rovněž to předpokládá naší orientaci v aktuálním politickém stavu, přičemž dokážeme, a to na základě konzervativních hodnot, nahlédnou podstatu současných společenských problémů, které již mají globální charakter.
V našem státě, potažmo i světě, existují pouze dvě linie myšlení člověka o světě a jeho spravování.
První linií je revoluce. Jde o revoluci, náboženskou, mravní, ideovou, filozofickou a politickou. Konkrétně na naši politické scéně tuto revoluci reprezentuje pestré uskupení. Jde o ideology, pro které se vžily výrazy jako „pravdoláska“, eurooptimismus kombinovaný s multikulturalismem (eurorealismus považuji téměř za totéž), světový globalismus a Nový světový řád.
Tou druhou linií je všechno co vychází z autentické křesťanské (katolické - všeobecné) víry a mravních ideálů, které z ní plynou. Autentický konzervatismus je pak oním lpění na této víře i mravech, a to navzdory všemu, neboť jak říká Ježíš Kristus „kdo vytrvá až dokonce, bude spasen“. Aby bylo možné někoho považovat za konzervativce, musí takto žít a důsledně tyto principy uplatňovat v soukromí i veřejně. Tato linie je stálou snahou navracet se k řádu věcí daných Bohem. Jde tedy o krále z Boží milosti a strukturu státu, který je výrazem uspořádání věcí individuálních (osobních priorit) a věcí veřejných. Zároveň jde o lásku k vlasti. Láska vlasti je vytrvalou prací pro blaho obce. Je to lpění na náboženském a kulturním dědictví po předcích, ale také boj proti škůdcům země, ať se tváří jakkoliv andělsky. Vždyť zlo a věci zlé se nikdy netváří jinak než jako „dobro“.
Tak zvaný havlismus (pravdoláska), přičemž tato ideologie je i mnohými v KČ vnímána jako dobro, my naopak považujeme za zlo s andělskou tváří. Tito lidé jsou de facto následovníky osvícenců, avšak v jádru jsou jakobíny. Tato nepolitická politika tzv. havlismu obluzuje i svádí k novému vyznání víry. Víry v tzv. nové uspořádání světa, přičemž nejde o nic jiného, než o instalaci systému trefně popsaném kdysi spisovatelem Orwellem v jeho slavném románu 1984. Výrazem této ideologie je rovněž Evropská unie, která není nástupcem Svaté říše římské či Habsburské monarchie, to je dávno pryč. Evropská unie je pouze liberálně-levicovou diktaturou a předstupně ke globální vládě. Kdo sleduje ideovou i politickou osnovu EU, ten ví, oč zde skutečně běží.
V této chvíli KČ takříkajíc pobíhá mezi těmito proudy. Bohužel se příliš často prezentuje jako politicky korektní „stranička“. Stranička složená z lidí, kteří by tak moc rádi byli ve hře, že se nakonec přidávají k liberálně-havlistické většině. Tímto se však ve výsledku celá KČ přiklání k revoluci, která je permanentní, tzv. salámová neboť je lidem servírovaná plátek po plátku. Tohle musí skončit. Musí to skončit proto, neboť jde zneuctění a znásilnění velikého ideálu křesťanské monarchie. Křesťanská monarchie je smlouvou hlavy státu, tedy krále, s Bohem a jemu svěřeným lidem. Není-li panovník podřízen pravému Bohu a Jemu osobně odpovědný, pak se vztahuje pouze sám k sobě a ke své dědičným hříchem napadené duši. Pak je prezidentem, ať se sám tituluje jakkoliv a lid ho oslovuje Vaše veličenstvo. Většinou se ovšem nakonec stane diktátorem, tyranem a hlavou oligarchie v pozadí systému.
Právě proto skutečnému monarchistovi nejde o instalaci jakékoliv monarchie. Nám nemůže jít o noblesní fasádu a pouhou formu, ale o materii. Chceme autentického vladaře a spravedlivý stát, který je prostorem pro realizaci skutečného dobra, které se neomezuje pouze na věci pozemské.
I „pravdoláska“ totiž chce monarchii, ano chce ji. Chtějí charismatického vůdce, jakožto symbol „nového věku“, věku osvobozeného od víry a zásad předků. Dosažení tohoto nového věku totiž není jen o technologii moci, protože jde o způsob myšlení a vidění světa, přičemž člověk sám sebe předurčil k božské úloze. Tihle globalisté, pokrytecky klamou svou vstřícností vůči monarchickým ideálům, klamou rodinnými, mnohdy aristokratickými kořeny. Klamou pojmy, kdy válku a vraždění nazývají humanitárním bombardováním, vraždění dětí přerušením těhotenství a sexuální perverze oprávněnou jinakostí a projevem svobody. Výsledkem jejich konání bude společnost, které se říká liberální diktatura ve které všechno, co naši předkové ctili, skrze svou víru a mravy, bude trestné. Právě toto zamýšlí lidé jako je pan Havel, ikona demokratického disidentství, pan Schwarzenberk, ikona aristokratismu či pan Halík, který tuto ideologii posvěcuje bludným ekumenismem.
Můžeme si vybrat linie. My jsme přesvědčeni, že úsilí o autentický konzervatizmus a monarchismus, má smysl a vytváří předpoklady, že sám Bůh, jakožto absolutní autorita, opět obnoví smlouvu s panovníkem, ať již půjde o kohokoliv. Vše pro život podstatné se přeci odehrává ve svobodné a vnitřní volbě každého z nás a jeho víře v pravý cíl. Je však nutné cíl poznat, přijmout a odlišit jej od cíle falešného. V KČ se tohle zatím nestalo, protože se mnohdy přímo či nepřímo stavíme po bok likvidátorů této země. Do jednoho šiku s lidmi usilujícími a likvidaci státnosti, autentických náboženských i politických tradic, přičemž vyměňujeme suverenitu země za misku s čočkou. Navíc nejsme schopni rozlišit autentické postoje některých lidí, kteří monarchisty nejsou nebo i jsou, ale nejsou v KČ, od falešné přetvářky a pokrytectví jiných, kteří se k nám chovají tak hezky a moc se jim ta naše stranička líbí.
Na závěr bych zde vyslovil pochybnost. Již delší čas si totiž kladu otázku, neexistuje-li záměr tlumit aktivitu strany, jejího členstva a všechny prostě utahat. Má se snad z KČ stát školička pro liberální monarchisty? Dávalo by to smysl. Jednou by pak KČ s mávátky vítala na Pražském hradě nového charismatického vůdce s aristokratickými kořeny a svatováclavskou korunou na hlavě, který nás povede do globalizovaného světa podle menu s hotelu Bilderberg.
Děkuji Vám za pozornost.
projev na sněmu Koruny České, 14. května 2011
titulek redakce
