Prečo odmietnuť Európsku ústavu
Dne 11. října 2004 se konala v Bratislavě konference „Prečo treba odmietnuť európsku ústavu“, kterou spolupořádalo Centrum pro ekonomiku a politiku a Konzervatívny inštitút M. R. Štefánika. Celodenní konference byla rozdělena do tří tématických bloků: politické aspekty evropské ústavy, právní aspekty evropské ústavy a ekonomické a sociální aspekty evropské ústavy.
V prvním panelu vystoupil mimo jiné ministr vnitra Slovenské republiky a místopředseda KDH Vladimír Palko. Podle Palka se evropské ústavě nepodařilo udělat pořádek ve stávajících smlouvách. Euroústava ničí nebo zamlčuje tradiční hodnoty, které platí v Evropě po staletí. Řečník kritizoval fakt, že po přijetí evropské ústavy by zanikla slovenská státnost.
Poslanec Evropského parlamentu Ivo Strejček označil evropskou ústavu za zásadní nebezpečí pro celou unii. Stejně jako neexistoval československý národ neexistuje ani evropský lid či evropský jazyk. Evropská ústava prohlubuje demokratický deficit a je přímým útokem na atlantické partnerství. Na příkladu jednání výborů Evropského parlamentu Strejček ukázal, že v EU se v praxi nehlasuje, o konsensu rozhoduje předsedající.
Prezident Konzervativního institutu M. R. Štefánika Peter Zajac kritizoval uspokojení z členství v NATO a EU. Při vstupu do EU se podle něj nikdo nezavázal podporovat evropskou ústavu. Evropská unie není vzor ctnosti, představa, že EU zachrání Slovensko či Česko od „hloupých politiků“, je iluzorní. Evropská ústava znamená prohlubování integrace a bohužel další centralizaci kontinentu. Místo ní je třeba podpořit svobodu a kulturní rozmanitost.
Ve druhém panelu, který diskutoval právní aspekty evropské ústavy, vystoupil jako první Miloslav Bednář z Filozofického ústavu České akademie věd. Upozornil na nařizovací rys práva EU. Pro právo EU je typické francouzsko-německé deduktivní pojetí, které je v rozporu s inherentním právním pluralismem USA. Evropská ústava znamená další pokus centralizovat Evropu.
Marek Loužek z Centra pro ekonomiku a politiku označil přijetí evropské ústavy za pohřeb státní svrchovanosti. Evropská ústava podle něj není jen reformulací stávajících smluv, nýbrž představuje kvalitativní změnu a nakročení EU ke kvazifederálnímu uspořádání. Řečník zdůraznil, že z hlediska hlasovacích vah v Radě je setrvání u Smlouvy z Nice pro menší země typu ČR či SR ještě výhodnější než pro Polsko či Španělsko.
Předseda Stálej konferencie občianskeho inštitútu Juraj Hrabko (v zastoupení ředitele Konzervativního institutu Ondreje Dostála) reprodukoval názory tří slovenských ústavních právníků. Evropská ústava podle něj nevytváří superstát, ale trpí přílišnou roztříštěností, vnitřní nekonzistencí a deficitem legitimity. V závěru příspěvku se autor přimluvil za referendum o euroústavě.
Na třetím panelu, který diskutoval ekonomické a sociální aspekty evropské ústavy, vystoupil nejdříve Dalibor Roháč z Inštitútu pro slobodnú spoločnosť. Roháč nabídl individualistickou vizi Evropy: jako není třeba pro jednotný trh společný jazyk, není ani nutná harmonizace norem. Evropská ústava konzervuje evropský sociální stát, prakticky znemožňuje jeho pozdější demontáž.
Podle Petra Macha z Centra pro ekonomiku a politiku vytváří ústava rámec pro špatnou legislativu, neboť usnadňuje zavádění nových předpisů. Přijetí euroústavy označil řečník za čtvrtou významnou ústavní změnu po roce 1989 (po vyškrtnutí článku o vedoucí úloze KSČ v roce 1989, rozdělení ČSFR a vstupu do EU). Evropská ústava podle něj znamená ohrožení ekonomiky, neboť šíří eurosklerózu jako nakažlivou chorobu.
Peter Gonda z Konzervatívneho inštitútu rozebral příčiny zaostávání EU za USA. Příliš přerozdělování a harmonizace všeho zpomalují ekonomiku. Euroústava nemění, nýbrž zabetonovává současný stav. Řečník varoval před sociálními právy v Chartě základních práv a další centralizací unie. Podle něj je třeba říci jasné NE jakékoli euroústavě, ale ještě razantněji je třeba odmítnout tu aktuální.
Marek Loužek
www.cepin.cz