Test IQ od Romana Jocha: Čihák z Britských listů neprošel
Po děsně dlouhé době jsem opět zavítal na stránky Britských listů. A nestačil jsem se divit. Krom toho, že jsou tam neustále uveřejňovány zcela neuvěřitelné bláboly, jsem narazil na duchaplnou reakci pana Jana Čiháka http://www.blisty.cz/art/29165.html na článek Romana Jocha „Test IQ: chcete americkou základnu“, který byl uveřejněn v pondělní MF DNES. Tento článek byl ostatně vyvěšen i na EU.portalu.cz http://www.euportal.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=804 , takže si ho lze lehce dohledat. Nebudu se tedy zabývat tímto příspěvkem, ale reakcí na Britských listech.
Hned v prvním odstavci se pan Čihák ptá, zda náhodou článek neporušuje zákon. Snad by mohl podněcovat k rasové a národnostní nesnášenlivosti. Budiž, každý má právo na svůj názor, ale takový nesmysl jsem dlouho neslyšel. Ono to občas připomíná známou levičáckou hru na jakési hájení všemožných svobod tam, kde je to trochu mimo mísu. A že byl uveřejněn zrovna tento článek? Nechme to, prosím, na šéfredaktorovi listu, který článek bude otištěn a jaký ne.
Fascinuje mě s jakou jistotou a samozřejmostí autor konstatuje, že rakety typu ruských kaťuší s doletem „několika desítek (!!) km“, jsou vlastně zcela neškodné dětské hračičky, které v žádném případě nemohly nikoho ohrozit. Co je to „pár desítek kilometrů“? To může být sice kilometrů 10, ale taky100, ne? A při letmém pohledu na mapu jsem zjistil, že 100 km od íránských hranic se nachází celá řada měst, základen a pozic (na všechny strany), které by v případě použití těchto ruských hraček, mohly být zcela zásadně ohroženy. Nebyl bych se tedy tak jist tím, že rakety s doletem několika desítek kilometrů v rukou íránského prezidenta jsou tak neškodné hračičky.
Ach, ano. Ten nešťastný dopis pana íránského prezidenta americkému panu prezidentovi Bushovi… Hořekování autora nad tím, že nebyl uveřejněn v žádném českém médiu, je směšné. Ano, možná by se do něj běžný český člověk s pivním panděrem (jak autor píše dále), začetl. I když myslím, že by byl pan autor zklamán. Moc lidí by dopis íránského prezidenta asi nijak moc neovlivnil a nezaujal. A krom toho mám takový dojem, že všechna česká média o tom, že dopis byl napsán, informovala včas a poněkud rozsáhle na to, že je to jeden obyčejný dopis, kterých si státníci vymění stovky. Ale problém je v tom, že nebyl zveřejněn jeho text hned po odeslání do Washingtonu. Byl zveřejněn až po čase, co si ho Američané prostudovali. No a to je z hlediska novinářského poněkud pozdě, nemyslíte? Koho zajímá měsíc starý dopis?
Rozmýšlím se, zda mám vůbec reagovat na tradiční výlev podobných pomatenců o tom, jak je vlastně Írán vyspělý a dokonalý. S kulturou a civilizací starší než většina západních civilizací a kultur. No to je jistě fakt, který nelze zpochybnit. Avšak má to dneska nějaký význam připomínat tyto tisíce let staré skutečnosti? Navíc v momentě, kdy je vývoj, vyspělost a úroveň západní civilizace zcela někde jinde? Myslím, že ti, co toto neustále papouškují, by si měli najít nějakou novu skutečnost, protože tento fakt je poněkud přestárlý… Bez reakce ponechám rýpanec o plastikové Americe.
O „upižlávání“ hlav nevěřícím a křesťanům se asi taky nemá cenu bavit. Myslím, že to se děje vedle – v Iráku. Takže pane autore, Irák a Írán není jedno a to samé, i když to začíná na I…
Írán nehorázně modernizuje, píše autor. Ale konkrétní není. A tak mě napadá, v čem tak nehorázně pádí v před. Že by v novém zákoně zpřísňujícím nošení hávů od hlavy až k patě u žen? To je ten pokrok v před? Nebo má autor na mysli vyvíjení jaderných zbraní? Ano, tady Írán skutečně nehorázně modernizuje. No a problém s ultrakonzervativními dědky? Nevyřeší se biologicky, tomu nevěřte. U nás se taky po revoluci doufalo, že komunisti vymřou. Mají asi tuhý kořínek, co? A jak je to s íránským prezidentem? Jemu je něco kolem padesáti, ne? A rozhodně nevypadá na to, že by v brzké době natáhl brka.
Co poví pan Joch k Americe? To si netroufám hodnotit, ale něco ve smyslu, že je to jeden z nejdemokratičtějších, nejsvobodnějších a nejbohatších států světa. A proč zvítězil Ahmadí Nedžád ve volbách s protiamerickou rétorikou? Skutečně to bylo jenom kvůli tomu? Mám takový dojem, že sliboval taky odstranění chudoby a další podobné utopistické a populistické sliby, které stejně neplní. Dál následuje stará známá písnička o tom, jak Američané svrhávali dobré a nesmírně oblíbené vládce a dosazovali neschopné, poddajné a zkorumpované tyrany. Víte, ono je to vždycky o vybrání priorit a vybrání toho nejmenšího zla. Jistě, že podpora vlád tohoto typu, není vždy jednoznačně a stoprocentně správná. Musíme si však uvědomit, že vždycky existuje ještě nejmíň jedna daleko horší varianta. Připomenu jenom jednu: Usáma bin Ládin. Ten byl taky dokonale vyzbrojen, vycvičen a vybaven Američany v Afghánistánu. Proč? Protože bojoval se svými muži proti Sovětům při jejich okupaci Afghánistánu. Američané dobře věděli, že bin Ládin není svatoušek, ale v tu chvíli byl spojenec, protože bojoval proti rozpínavosti komunistů. To, že se za 10 let z něho stal islámský fundamentalista, je věc jiná, vedlejší. A podobné je to i Husajna a jeho podpory, a zkrátka u všech podobných „amerických zásahů“. Svět je politika, tvrdá politika. Ne nějaká naivní růžová zahrada pana Čiháka.
Pak se pan autor trochu podivně zaměřuje na kritiku samotného stylu amerického života. Když trochu zmateně konstatuje, že „5 % amíků z celkového mn. obyv. světa spotřebovává cca. 25 % všech zdrojů“. Chtěl bych jenom připomenout, že podobné antiglobalizační, antikapitalistické žvásty nikdy neměly své opodstatnění. Amerika funguje na principu tržního hospodářství. A z toho musíme také vycházet. Když jsou Američané schopni svou velkou spotřebu zafinancovat, proč bychom jim to měli upírat? Když si někdo na něco vydělá, má na to peníze, nechť si toho koupí kolik chce. Jistě, už slyším tu námitku, že Američané jenom spotřebovávají a svým stylem života devastují životní prostředí. I tento argument je relativní. Myslíte si, že Češi nepoužívají nadbytek obalů, nadbytek PET lahví a nejezdí zbytečně autem k sousedce na kávu? No jistěže ano. Děláme to tak všichni. Akorát ve společnosti zakořenil jakýsi mýtus, že nejvíc toho sežerou Američané. Češi taky vypijí nejvíc piva na světě a nikdo je nepovažuje za národ alkoholiků. A podobně bychom se měli stavět i k Americké spotřebě všeho možného. Nenazývejme proto Američany nenažranci apod., evidentně k tomu totiž není důvod. Nebo aspoň ne o mnoho větší než u jiných národů. Proto musím důrazně odmítnout blábol pana Čiháka o nenažrané, arogantní a násilnické Americe. Když pan Čihák neustále omílá svoje pseudoargumenty, použiji i já jeden podobný. Evropa může být ráda, že ta arogantní, nenažraná a násilnická Amerika je, kdyby totiž nebyla, asi bychom dodnes byli pod nadvládou hákového kříže nebo slavili povinně první máje, a pan Čihák by asi sotva psal ty své bláboly, které nám tady předhazuje.
Je skutečně zarážející, jak pan Čihák zcela bez okolků kritizuje Ameriku za její spolupráci, podle jeho názoru s diktátory (Saudská Arábie, Kazachstán, Uzbekistán), ale na druhé straně zcela evidentní diktátory podporuje. Copak pan Ahmadínedžád snad není diktátor, který je hrozbou pro celý civilizovaný svět? Je zde totiž rozšířen jakýsi strašlivě nebezpečný a falešný mýtus o špatnosti Ameriky a správnosti a poslušnosti všech, kdo proti ní bojují. A naopak každý, kdo je spojenec Ameriky je zloduch nejtvrdšího kalibru. Což je zarážející. Není se však čemu divit. Dnešní módní vlna antiamerikanismu se šíří Evropou a kdejaký levicový pisálek ji jenom udržuje a podporuje, čímž dál zasévá další semínka nenávisti a v nejhorším případě i samotného terorismu.
Mininárůdek. Víte, kdo to je? Češi! Tedy aspoň tak to prezentuje Čihák ve svém ujetém textu. Myslím, že jakákoliv reakce je zcela zbytečná. Snad bych jen „nečechovi“ Čihákovi připomněl, že se narodil jako Čech, má české občanství, mluví česky a je tedy Čech. Je český občan. A je občan toho jím pohrdaného mininárůdka. Co tedy vlastně Čihák je? Já jsem hrdý na to, že jsem Čech. Na co je hrdý pan Čihák? Na to, že je levičák nejhrubšího zrna?
Bush není, pane Čiháku, náboženský pošuk. Je jenom obyčejný silně věřící člověk, který považuje Boha za důležitou součást svého života. A pokud dáváte do stejné linie prezidenta Bushe a Alláhovi bojovníky, zcela evidentně nevíte o čem mluvíte. Prezident Bush je silně věřící člověk, který se k Bohu obrací jako ke svému příteli, který je mu oporu v těžkých chvílích. Stejně tak jako u milionů jiných silně věřících lidí na světě. Teroristé, které vznešeně nazýváte Alláhovi bojovníci, jsou obyčejný vrazi, ne bojovníci ani mučedníci. A pokud se vysmíváte Bushově víře v Boha, uvědomte si, že to je velmi vážný čin. Každý člověk může věřit v co chce. I prezident Spojených států amerických. A žádný Čihák a jemu podobní nemají sebemenší právo Bushe za jeho víru kritizovat a nazývat pošukem.
Pan Čihák konstatuje, že extrémní podoby islámu vznikly až v posledních desetiletích. Nevím, jak k tomuto objevnému zjištění přišel, ale to není podstatné. Mě jenom zajímá, co je to extrémní podoba islámu. Co tedy spadá do kolonky extrémní a co už je mimo? Já si troufám tvrdit, že extrémní je samotný islám, bez ohledu na všechny další deviace a úchylky, kterými mohl projít za poslední období. Vždyť už v samotném Koránu je vyzýváno k boji proti nevěřícím a křesťanům. Muslimové se modlí k Alláhovi „Ať vůči nim Alláh bojuje“ (proti křesťanům a nevěřícím). Co džihád? Není to náhodou otevřená výzva k vraždění ve jménu Alláha? A co právo šárija? To je také jistě výkvět demokracie, svobody a mírumilovnosti islámu, že? Myslím, že bychom se konečně měli oprostit od nesmírně falešného a plýtkého vzývání islámu a jeho glorifikování, které je zcela neoprávněné. Vidím totiž problém v tom, když někdo zamlčuje jeho pravou podobu. A vadí mi, když je islám jako takový kdekým omlouván, že on za činy muslimů nemůže. Že on je ve své podstatě mírumilovný. Neříkejme, že je to černé, když je evidentní, že je to přinejmenším šedivé.
Mám takový dojem, že pan Čihák si dal před psaním svého pamfletu za cíl, že zuráží kdekoho, kdeco a v co nejvyšší možné míře. Jak jinak si totiž vysvětlit jeho útok na demokracii? Když nepřímo píše, že demokracie je vlastně vláda peněz a arogance nejhrubšího zrna. Chtěl bych doufat, že jsem to zle pochopil a že tak to rozhodně myšleno nebylo. Protože v jiném případě by to byl zcela skandální a neomluvitelný útok na demokracii, který je navíc velmi nebezpečný a nešťastný. Abraham Lincoln kdysi řekl: „Tak jako bych nebyl otrok, nebyl bych ani otrokář. To vyjadřuje moji představu demokracie. Všechno, co se od toho liší, co je rozdílné, není demokracie.“ Uvědomuje si to pan Čihák, když takto zásadně napadá demokracii? Když je demokracie vláda peněz a arogance nejhrubšího zrna, co je tedy lepší? Socialismus? Komunismus? Nebo snad nacismus a islamismus?
Ano, souhlasím s tím, že nikdo není v tomto případě bez viny. I Spojené státy postupují v tomto „íránském problému“ značně neohrabaně a bylo by zapotřebí víc rozhodnosti, ráznosti a tvrdosti. Nesouhlasím však s tím, že nikdo nemá právo napadnout zemi kvůli subjektivnímu přesvědčení, že je nebezpečná. Tady se přece nejedná o subjektivní přesvědčení, že Írán je nebezpečný! Máme na stole zcela jasné a zásadní argumenty, které dokazují, že Írán je hrozba. Jak pro Spojené státy, tak především pro Izrael. A když pan Čihák tak vehementně argumentuje, že nikdo nemá právo napadnout jiný stát pro subjektivní pocit, jak potom nazve výpad svého zamilované Ahmadínedžáda proti Izraeli, který chce vymazat z mapy? To není subjektivní pocit, pomateného magora, který už skoro sedí na jaderných zbraních? Nedivil bych se, a bylo by to na místě, kdyby Izrael zareagoval a zasáhl.
Nechce se mi reagovat na každou jednu větičku a slovíčko, ale v řadě případů nejde některé názory nechat bez odezvy. Tak třeba to, že běžný Iráčan vzpomíná se slzou v oku na Saddáma. Chtěl bych takového Iráčana vidět. Pokud to tedy není zrovinka exčlen strany Baas, nebo Saddámova okolí.
Pan Čihák hledá a hledá a žádné obvinění vůči Íránu nenachází. Zatímco USA mají prý másla na hlavě požehnaně a taky krve. No opět bych byl rád, kdyby byl autor konkrétní a vyjmenoval nám to máslo a tu krev. Ovšem bez levičácké propagandy a s použitím skutečných faktů.
A korunu tomu všemu nasadil Čihák posledním odstavcem. Nejen, že nás skutečně ubezpečil, že pohádky jsou jeho velmi oblíbený žánr. Ale navíc přiznává, že neví, jak tuto situaci řešit. Ví však, že řešení, které nabízí pan Joch je cesta do pekel. Myslím, že daleko lepší by bylo, kdyby pan Čihák předložil svůj model řešení situace a konfrontoval ho s panem Jochem. Bourat a zavrhávat umí každý blb. Ale formulovat své vlastní, vlastním mozkem, vymyšlené řešení jen tak někdo neumí, že pane Čiháku?