Vážení čtenáři, v našem novém seriálu bychom vás rádi seznámili se stranami autentické pravice evropského kontinentu. Vzhledem k tomu, že nemálo současných velkých stran se k pravici hlásí toliko verbálně (klasickou ukázkou může být kupříkladu tuzemská TOP 09 či německá CDU),

považujeme za vhodné ukázat vám skutečné konzervativní či liberální subjekty v současné Evropě. Ty strany, které na pravicový program nerezignovaly ani přes nejrůznější mediální nálepkování.

Vzhledem k šíři celého tématu vám budeme představovat pouze relevantní strany politické pravice, tedy ty, které se díky dobrým volebním výsledkům a stabilní podpoře občanů staly nepřehlédnutelnou součástí politické scény ve svých zemích.

Pro úvodní část tohoto cyklu jsme se rozhodli přiblížit laskavému čtenáři Švýcarskou lidovou stranu (SVP), která může býti označena za nejúspěšnější  národně konzervativní  stranu v současné Evropě.

Všímavý čtenář  jistě v médiích zaregistroval informaci o letošním vítězství SVP ve švýcarských parlamentních volbách, kdy „lidovci“ již potřetí za sebou održeli ve volebním klání nejvyšší počet odevzdaných hlasů.

Jaké jsou kořeny této strany ? A jak vypadá její minulost a přítomnost ?

Historický vývoj

Prehistorie dnešní Švýcarské lidové strany začíná v roce 1919, kdy se od vládní strany liberálních demokratů (FDP) odděluje konzervativnější frakce a to pod poněkud neohrabaným názvem „Rolnická, živnostenská a měšťanská strana“ (BGB).

Ta se velmi záhy stala pro liberální demokraty nepříjemným problémem ve velkých protestantských kantonech, kde je připravovala o hlasy tradicionalisticky orientovaných voličů. Ty získávala především silným odporem vůči všem socialistickým tendencím (zejména odmítnutím internacionalismu) a podporou farmářů , jakož i drobných živnostníků.

Oproti FDP se u ní projevoval větší důraz na národní aspekt a na koncepci Švýcarska přirozených komunit.

Vlastní Švýcarská lidová strana, s názvem pod jakým ji známe dnes, vznikla až roku 1971, kdy se  BGB sloučila s menší Demokratickou stranou, přičemž ve volbách téhož roku obdržela mírně přes jedenáct procent voličských hlasů.

Sloučení s demokraty znamenalo určité omezení konzervativních prvků programu a přechod na konzervativně – liberální pozici.

V tomto konzervativně liberálním období se v čele SVP vystřídali čtyři předsedové, strana měla stabilní zastoupení v parlamentu a její zisky se pohybovaly mezi deseti až patnácti procenty.

Jako přelomový je v historii SVP vnímán rok 1990, který uvnitř strany odstartoval politický boj mezi dvěma protichůdnými křídly. Jeho výsledek pak určil dnešní ideovou podobu SVP. Tou dobou na sebe vážně narazily dvě koncepce dalšího pokračování partaje. Tu první razilo dosavadní vedení, které chtělo zůstat v intencích konzervativně liberální strany. Proti němu se však zformovali konzervativní nacionalisté v čele s miliardářem Christophem Blocherem.

Ti požadovali přeměnu strany na čistě národně konzervativní politický subjekt a výraznou eliminaci liberálních článků stranického programu.

Střet dopadl ve prospěch konzervativních patriotů a ti své představy bez okolků realizovali. V důsledku toho SVP zařazuje do své programatiky důraz na velmi přísnou imigrační politiku a ostře negativní stanovisko vůči všem formám evropské integrace.

„Reformátor“ SVP, zmiňovaný Christoph Blocher se nikdy neucházel o post předsedy, přesto je dodnes oprávněně považován za nejvlivnější postavu celé strany.

Národně konzervativní obrat straně prospěl a to i přes určitou nepřízeň médií. Od roku 1995 volební zisky nepřetržitě rostly, přičemž v roce 1999 SVP poprvé překročila zisk dvaceti procent.

Triumf přichází roku 2003, kdy se Švýcarská lidová strana stává vítězem voleb a svou pozici nejsilnější strany Švýcarské konfederace ještě dvakrát obhájí, konkrétně ve volbách z let 2007 a 2011.

Ideologie a působení SVP v politickém systému Švýcarska

SVP je národně konzervativní stranou, zdůrazňující principy státní suverenity a konzervativního fungování společnosti. Profiluje se jako obhájce zájmů švýcarské střední třídy, což dává najevo i svým stranickým mottem : „Švýcarská kvalita – strana střední třídy“.

Charakteristickým prvkem programatiky SVP je rovněž jakýsi antiglobalismus, ten se projevuje zejména rozhodným odmítnutím vstupu do EU, ale také ostražitým, místy až negativním vztahem k ostatním nadnárodním či integralistickým institucím (OSN, EEA, MMF…)

Strana rovněž podporuje udržení „švýcarského armádního modelu“, vystupuje proti všem iniciativám, které by ho chtěly rozmělnit (zejména ze strany GPS – Strany zelených) a odmítá zapojení švýcarské armády do mezinárodních operací.

V ekonomice „blocherovci“ podporují ekonomiku nabídkové strany, ovlivněnou teorií Lafferovy křivky , jsou striktními strážci nízkých daní a co nejvíce vyrovnaných rozpočtů jak na kantonální tak celostátní úrovni.

Strana odmítá vytváření sociálního státu a jako alternativu nabízí model tradiční švýcarské společnosti, který se opírá o fungování místních komunit

SVP patří rovněž mezi známé stoupence využívání jaderné energie, odmítá naopak enviromentalismnus, z čehož pramení i silné vymezení se jejích zástupců  proti takřečené „dani z kysličníku uhličitého“.

Konzervativní stanoviska zaujímá SVP rovněž v otázce držení zbraní (pro), či legalizace marihuany a dobrovolného incestu (v obou případech proti).

Mediální odezvu i za hranicemi Švýcarska budí postoje SVP k islámu, imigraci a boji s kriminalitou. Švýcarská lidová strana nekompromisně stojí na pozicích vymáhání řádu, jakož i obecně platných pravidel občanského soužití.

Islamizaci považují „lidovci“ za hrozbu pro tradiční Švýcarsko a z těchto důvodů oponují rovněž multikulturalismu a benevolentnímu přístupu k imigraci.

Díky systému lidových iniciativ a referend dokáže mnohdy SVP s podporou občanské společnosti prosadit svá stanoviska i v situacích, kdy se všechny ostatní parlamentní strany (kromě Konzervativní demokratické strany BDP) staví proti ní.

Tuto skutečnost ukázaly výsledky posledních referend ohledně výstavby minaretů, držení automatických zbraní a zpřísnění postupu vůči imigrantům, kteří porušují švýcarský právní řád.

Ve všech těchto případech Švýcaři podpořili návrhy SVP proti stanovisku drtivé většiny stranického spektra.

Je poněkud paradoxním faktem, že díky využívání tradičních prvků švýcarské přímé demokracie obviňují média SVO z „populismu“.

Shrnutí :

Název : Švýcarská lidová strana (SVP)

Rok vzniku : 1971

Předchůdce : Rolnická, živnostenská a měšťanská strana (BGB)

Aktuální předseda : Tonni Brunner

Ideologie : konzervativní nacionalismus, společenský konzervatismus, euroskepticismus

Volební zisk v posledních parlamentních volbách : 26, 6 %

Historicky nejvyšší volební zisk v parlamentních volbách : 28,9 % (rok 2007)

Historicky nejnižší volební zisk v parlamentních volbách : 9,9 % (rok 1975)

V příštím díle se můžete těšit na portrét britské Strany nezávislosti Spojeného království.

Marek Skřipský

http://www.ostrava-online.cz