Co se stalo s naším světem? Aneb pár politicky nekorektních příběhů
Ačkoliv nejsem zastáncem povrchních soudů, že Evropa končí kdesi u Vídně, je jasné, že Balkán je trochu odlišnější od zbytku starého kontinentu. Mimo jiné i díky pohledu na Západ, coby něčemu přece jen odlišnému. Na Balkáně se dají vysledovat tendence, které potom mnohonásobně silněji rezonují o něco dále – na Blízkém východě. Je to především fascinace teoriemi spiknutí („USA bojují proti Srbsku pekelnými vedry“, „Nezávislá Černá Hora – půl století starý vatikánský projekt“, „Tajná společnost, která vládne světu, se zaměřuje na Srbsko“… to jsou jen některé z titulků bělehradského tisku…). V poslední době se ale o Západu nepíše kriticky jen v převažujících nacionalistických kruzích, ale i v liberálních médiích. Je to zajímavý trend, který více vypovídá o nás (můžeme-li se s trochou troufalosti označit za součást západní civilizace). I mnoho liberálně orientovaných lidí v jihovýchodní Evropě má značné problémy akceptovat některé jevy v současném západním světě. Ten byl přitom donedávna pro tuto společenskou vrstvu synonymem svobody, blahobytu, pořádku, jistoty a tolerance. Výstižně to popsal komentátor (liberálního) černohorského týdeníku Nikola Nikolaidis. V článku „Všechno je naopak“ (s podtitulkem „V Německu zloděj okradl policii, v Ohiu otevřeli galerii na záchodě a v Nové Anglii útočí homosexuálové na heterosexuály“) se nejprve vcítil do kůže nešťastných černohorských řidičů, kteří proklínají ministerstvo dopravy za to, že se vrhlo na opravy silnic uprostřed turistické sezóny. „Skřípou zuby, nadávají z plných plic a jsou si jistí, že něco takového nemůže být nikde jinde na světě. „Pletou se“, píše Nikolaidis. „Podle toho, co se k nám dostává z nejrůznějších koutů svobodného a vyspělého světa, se celý společenský systém převrátil na hlavu tak, že se neví, co je špatné a co je dobré. To co je normální, se stalo natolik nesmyslné, že by to bylo komické. Pokud by to ovšem nebylo spíše tragické.
Tak třeba v Německu je policie velmi humánní. Snaží se dát zločincům druhou šanci, zvláště jde-li o osoby jiné národnosti (nejsme přece rasisté…). Když policisté v bavorském Ingolstadtu zatkli 22-letého Tunisana, který kradl ženám kabelky, rozhodli se ho propustit. Slíbil totiž, že se vrátí k soudu. Proč ne, ať má chlapec ještě jednu šanci. Mladík si ale nabídnuté druhé šance nevážil. Naopak, přímo před policejní stanicí, ze které ho právě propustili, ukradl policejní bicykl. Mluvčí policie to komentoval: „Policisté nevěřili svým očím, něco takového ještě neviděli. Tentokrát už tak snadno z vězení nevyleze.“ Nikolaids dodává: „Snad se německá policie naučila, že zločincům se nemá věřit a jejich místo je za mřížemi, i kdyby kvůli tomu měli být policisté označováni za nehumánní rasisty.
V USA autora pro změnu překvapil nezvyklý způsob prezentace výtvarného umění. V Ohiu, ve městě Yellow Springs, otevřeli novu galerii v prostorách WC bývalého nádraží. Návštěvníci tu mohou sledovat obrazy zatímco vykonávají svou potřebu. Na výstavu lákají plakáty s nápisem „Koukejte se zatímco čůráte!“. „To, co je nezajímavější“, píše Nikolaidis, „je fakt, že o tento nový trend jeví zájem i galerie z New Yorku, světové kulturní metropole.“
I další příklad, který překvapil černohorského novináře, je z USA - konkrétně z Princetownu, pobřežního města v Nové Anglii, známého jako letovisko amerických homosexuálů. V létě tu počet obyvatel naroste ze 3 500 (především potomků portugalských rybářů a imigrantů z Jamajky) až na 30 000. Princetown měl vždy reputaci tolerantního města, jeho pověst ale nyní narušují sami homosexuálové. Začali totiž urážet heterosexuály. Obyvatelé Princetownu si stěžují, že je homosexuálové označují za „výrobce dětí“ a „ty kteří se množí“ („jako by to snad byli vlastnosti, za které by se člověk měl stydět“, dodává Nikolaidis. „Koneckonců, bez těchto vlastností by ani rozhořčení homosexuálové nebyli na světě. Nebo je snad přinesli čápi?“ ).
Tři drobné události, které by u nás už asi ani nevzbudily pozornost. Jinak je tomu ve společnostech, kde je ještě normální a správné za zločin trestat, na obrazy se dívat jindy než během kálení a plození dětí se považuje za chvályhodné. Bohužel, současný vzrůst iracionality na Západě způsobuje, že západní civilizace už není spojována (jen) s hodnotami svobody, blahobytu, práva, pořádku a tolerance, ale i s post-moderními výstřelky typu registrovaného partnerství, radikálního feminismu, tolerance vůči jedněm (zlodějům kol..) a naopak kontroly druhých (politicky nekorektních). V situaci, kdy jsme konfrontování s velmi sebevědomým agresivním islámem, se tak sami zbavujeme argumentů ve prospěch naší civilizace.
www.obcinst.cz