Tohle pro vás může za vrácený majetek vykonat Církev. Chce prý sloužit společnosti
Kardinál, předseda České biskupské konference a arcibiskup pražský Dominik Duka v rozhovoru pro Katolický týdeník řekl v souvislosti s církevními restitucemi, že by Katolická církev měla být více otevřená společnosti a akcentovat službu společnosti ve formě charity a v oblastech, kde to stát dobře neumí. Katoličtí laici i politici katolického vyznání s ním souhlasí a sami navrhují, na co by se měla církev zaměřit.
„Církev rovněž bude muset být otevřenější. A to nejen ve vztahu kléru a laiků, ale vůči celé společnosti. V naší zemi i církvi musíme vytvořit prostředí spolupráce v duchu služby společnosti. Je to především služba duchovní, ale církev nemluví jen o spáse duší, nýbrž i o spáse člověka. Ruku v ruce s bohoslužebnou formou a hlásáním evangelia jde tedy charitní služba! Máme v této oblasti pomáhat společnosti především tam, kde to stát tak dobře neumí,“ řekl Duka v rozhovoru.
Oslovení politici i katoličtí laici s arcibiskupem Dukou souhlasí a navrhují, na co by se měla církev nově zaměřit.
Čtěte také:
Krize církve: Přebíráme pohanské hodnoty… aneb špinavosti Tomáše Halíka
Petr Hájek se postavil proti ekumenismu a modernistům v církvi
Za Jana Pavla II. došlo k největšímu úpadku Církve. Beatifikace za pedofilii, blasfémii a zednářství
Ochrana nenarozeného života
„Otec arcibiskup má samozřejmě pravdu. Církev slouží společnosti již dva tisíce let a měla by sloužit i nadále. Církevní restituce jsou v zájmu všech občanů. Co bylo ukradeno, se má vrátit a podle nálezu Ústavního soudu se církve mohly bránit soudně, což by neprospělo nikomu. Církev by podle mě měla pokračovat v dosavadní službě pro společnost, ale měla by více akcentovat ochranu nenarozeného života. Nenarozené děti jsou nejvíce bezbrannými lidskými jedinci, kteří si zaslouží zastání. Čili církev zde může působit mnohem více v osvětové činnosti, podpoře například různých poraden či zařízení, která mohou pomáhat matkám, které si rozmyslí potrat a své dítě si ponechají. Ty potřebují pomoc a církev na to může vynaložit své prostředky. Může materiálně podpořit i angažované občany a občanské iniciativy hájící přirozené právo na život,“ řekl ParlamentnímListům.cz ředitel Občanského institutu a poradce premiéra pro lidská práva Roman Joch.
SLEDUJEME téma: Miliardy pro církve
Ředitel Institutu sv. Josefa a předseda konzervativní Akce D.O.S.T. Michal Semín s arcibiskupem souhlasí, na druhou stranu si myslí, že by církev měla hájit své hodnoty, ne z nich ustupovat a snažit se lacině zalíbit většinové společnosti. „Církev by měla do společnosti vnášet hodnoty vycházející z evangelia ve všech oblastech a neměla by se bát kontroverzních témat, jako je třeba ochrana nenarozeného života. Tyto hodnoty by měla prosazovat ve školství, zdravotnictví a charitě. Měla by dbát, aby za církev na veřejnosti hovořili ti, kteří hájí autenticky katolické postoje,“ říká Semín.
Obrana křesťanských hodnot
Prostor vidí Semín v katolickém školství. Katolické školy by podle něho neměly být katolické jenom podle jména, ale podle žákům a studentům předávaných hodnot. „Církevní školy navštěvují i nekatolíci a charita též pečuje i o nekatolíky, církev tedy slouží všem,“ míní Semín. Mohly by vzniknout i katolické nemocnice či poradny pro matky, které by hájily právo na život a fungovaly na principu křesťanské morálky.
„Církev by měla podpořit i občanské iniciativy, které v dílčích oblastech hájí křesťanské morální hodnoty. V tomto smyslu existuje z minulosti například velký dluh bývalého arcibiskupa Vlka vůči Hnutí pro život. Církev by měla finančně podporovat i laická sdružení, která hájí katolickou morálku,“ dodal Semín pro ParlamentníListy.cz.
Zdravotní řádové sestry
Poslanec ODS Jaroslav Plachý míní, že církev nemá sloužit pouze věřícím, ale celé společnosti, ve školství, charitě i zdravotnictví. „Církev by se měla více angažovat ve zdravotnictví. Ještě si pamatuji z dětství, že v Kyjově sloužily řádové sestry, které vykonávaly svou službu s láskou a jako povolání ke službě Bohu a svým bližním. To může pomoci i šíření evangelia, protože i nemocný člověk v péči věřících či řádových sester skrze jejich lásku poznává lásku a obětavost Kristovu, která z nich vyřazuje,“ řekl redakci poslanec Plachý.
Hospice a pomoc starým a opuštěným lidem
Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek míní, že společnost má falešnou představu o církvi jako pouze o biskupech a kléru, ale církev je podle něho i společenství laiků či řeholníků, kteří pomáhají v mnoha oblastech svým bližním.
„Obrana nenarozeného života je důležitá, ale obecně bych to vztáhnul na oblast lidské důstojnosti. Existuje spousta lidí, kteří mají sociální potíže. Mnoho především starých lidí je opuštěných a ztrácí smysl života, cítí se být zbyteční a nevidí světlo a chtěli by třeba odejít ze života. Církev by těmto lidem měla pomoci a ukázat jim, že každá lidská bytost má hodnotu a křesťané jim chtějí poskytnout svou péči. Čili velký prostor vidím třeba v hospicové péči, aby staří lidé viděli, že nejsou sami a že řadě lidí na nich záleží,“ řekl ParlamentnímListům.cz Bělobrádek.
Další oblast, kde se může rozšířit působnost církve, vidí ve školství, kde církev dosahuje špičkových výsledků. Bylo by dobré vytvořit i katolickou univerzitu. „Činnost církve a prosazování křesťanských hodnot slouží celé společnosti a může ji kultivovat.
Katolická univerzita a aktivity pro mládež
Ve školství vidí velký potenciál i předseda poslaneckého klubu TOP 09 Petr Gazdík. Podobně jako Bělobrádek míní, že církev není pouze klérus a biskupové.
„Církev byla vždy v minulosti jedním z pilířů sociálního a vzdělávacího systému a byl bych rád, aby tomu tak bylo i v budoucnu. Je zde prostor pro církevní zdravotnictví, hospice, vzdělávání. Církevní školy patří k těm nejkvalitnějším, prospělo by i církevní vysoké školství. Církev by se také podle mě měla více zaměřit na volnočasové aktivity pro mládež. Kritici církevních restitucí si myslí, že navrácené prostředky budou promarněné, ale není tomu tak. Působení církve prospěje celé společnosti v oblastech, které jsem již zmínil: sociální, charitativní, kulturní, vzdělávací či zdravotnické,“ míní Gazdík.
Dohoda s církvemi
Vládní vyjednávači, mezi nimiž byli i zástupci Věcí veřejných, se minulý rok se zástupci církví dohodli, že částka, kterou stát vyplatí, bude 59 miliard korun, avšak zahrnuta bude i inflace. Podle dohody mají církve a náboženské společnosti dostat zpět 56 procent majetku, který jim vyvlastnil komunistický režim. Vyplácení peněz by mělo být rozloženo do 30 let. Cílem majetkového vyrovnání je i ukončení financování církví státem.
Přechodné období ukončení financování církví ze státního rozpočtu by podle dohodnutých předpokladů mělo začít v roce 2013 a trvat 17 let. Nyní stát církvím platí 1,445 miliardy korun.
Dohoda počítá s tím, že po odsouhlasení restitucí bude stát první tři roky na platy duchovních a církevní administrativy přispívat ze svého rozpočtu plnou částkou. Od čtvrtého roku se pak částka každoročně sníží o pět procent. Předpokládá se, že stát přestane církvím dotace na platy vyplácet v roce 2030.
www.parlamentnilisty.cz