Zaorálek vyhrožuje prezidentovi Klausovi, ale nezná Ústavu
Lubomír Zaorálek je poslancem nepřetržitě šestnáct let, z toho deset let ve vrcholných parlamentních funkcích. Za tuto dobu se nenaučil znát základní dokument českého státu.
Ústava České republiky je poměrně krátký dokument a je v silách snad každého člověka naučit se ho znát. Tím více by to mělo platit pro poslance, notabene pro dlouhodobé poslance, kteří navíc po mnoho let sedí ve vrcholných parlamentních funkcích.
Lubomír Zaorálek již mnohokrát prokázal, že nejdříve rozhořčeně a zapáleně mluví a napadá a teprve až pak přemýšlí. Je vždy legrační sledovat tohoto zaníceného mládežníka jak zuřivě vykřikuje svá obvinění bez jediného důkazu a dává najevo svou totální neznalost. Jako blahé paměti senátor Mejstřík.
O prezidentských milostech si můžeme myslet své. Patří k hlavě státu od nepaměti. Hlava státu, ať už to byl rakousko-uherský, tatíček Masaryk, masový vrah Gotwald či oba novodobí Václavové, má právo udělovat milosti. Bez ohledu na míru viny, na míru vzniklé škody. Milost by dle mého neměli dostávat usvědčení vrazi, ale i tady, pokud se hlava státu rozhodne milost udělit, je to její svrchované právo.
Je jasné, že mezi omilostněnými mohou být nějaké sporné případy. Nicméně je důležité si uvědomit, že prezidentská milost nemá nic společného se spravedlností. Prezident nebude zkoumat, jestli udělený trest je spravedlivý nebo ne. Záleží zcela na subjektivním rozhodnutí hlavy státu.
Čtěte také:
Pane prezidente, máte u mne bod
Nedávno dostal milost Karel Bašta, který se zbraní v ruce chránil svůj majetek. Je zajímavé, že tuto milost schvalovali všichni. Kdyby se prezident rozhodl milost neudělit, byl by dnes pan Bašta ve vězení a nikdo by nemohl prezidentu nic vyčítat.
Prezident udělil dvě sporné milosti. Jedna zahladila trest jeho rodinné známé a druhým rozhodnutím byl odložen nástup do vězení a o milosti bude rozhodnuto až podle vývoje zdravotního stavu odsouzeného. První rozhodnutí může být považováno za silně kontroverzní a osobně si myslím, že podmíněný trest není ničím tak hrozným, co by vyžadovalo prezidentskou milost.
Zajímavější je rozhodnutí o odkladu nástupu do vězení. Na policii přišla dvě anonymní udání, že jde prý o korupci a odsouzený Malina má zmanipulované zdravotní posudky. Obávám se, že není v silách prezidentské kanceláře prověřovat, zda dodaný zdravotní posudek se zakládá na pravdě či zda je zfalšovaný.
Prezidentská kancelář nedisponuje lékařským týmem, který by prozkoumával zdravotní stav žadatelů o prezidentskou milost. A už vůbec to není problémem Václava Klause. Vhodné adepty mu předkládá podle mého názoru pověřený člověk, který se zabývá žádostmi o prezidentskou milost na základě stanovených rámcových kritérií.
Policie nyní prověřuje, a to zdůrazňuji, anonymní udání, která mohou být učiněna například ze zášti vůči osobě prezidenta a z těch bleskově Lubomír Zaorálek udělal kauzu světového formátu. Hned prezidentu vyhrožuje: "Jsem přesvědčen, že je nutné vyzvat prezidenta a chtít po něm, aby ty věci objasnil, aby v dostatečné míře vysvětlil fakta a rozptýlil vážná podezření. Jinak připravím další kroky..."
To jsme se opět ocitli v době totality, že má "obviněný" dokazovat svou nevinu? Lubomír Zaorálek se navíc ukazuje jako totálně neznalý základního dokumentu České republiky, Ústavy. V článku 62 o prezidentských pravomocích se jasně pod písmenem g píše: "(prezident) odpouští a zmírňuje tresty uložené soudem, nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo, a zahlazuje odsouzení".
Nikde není ani čárka o tom, že by měl prezident udělené milosti jakkoli vysvětlovat. Že tak na rozdíl od svého předchůdce činí je čistě jen jeho dobrá vůle. Co míní Lubomír Zaorálek těmi dalšími kroky? Zná vůbec Ústavu alespoň tak jako každý jiný občan?
Pokud ano, tak určitě ví, že podle článku 65 odst. 1 prezidenta republiky nelze zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt, odst. 2 prezident republiky může být stíhán pro velezradu, a to před Ústavním soudem na základě žaloby Senátu. Trestem může být ztráta prezidentského úřadu a způsobilosti jej znovu nabýt a odst. 3 trestní stíhání pro trestné činy spáchané po dobu výkonu funkce prezidenta republiky je navždy vyloučeno.
V seriálu MASH použil major Charles Emerson Winchester III. krásnou větu: "Pánové, je nezadatelným právem každého jedince udělat ze sebe veřejně pitomce." Věta vysoce pravdivá a vztahuje se na každého z nás. Každý dokáže ze sebe udělat veřejně pitomce a předpokládám, že si každý člověk stejnou zkušeností, za kterou se pak v duchu fackuje, prošel.
Faktem ale je, že se jedná o ojedinělé případy v životě lidském. V případě Lubomíra Zaorálka jde zjevně o setrvalý stav. Místo plamenného řečnění a plivání jedovatých slin ve "spravedlivém rozhořčení", které bývá u jeho osoby prakticky vždy komické, by se měl naučit znát dokument, se kterým musí denodenně pracovat.
Takže, pane Zaorálku, prezident své udělení milostí nikomu vysvětlovat nemusí, tím méně nějakému poslanci, který ani nezná Ústavu. Vy nemáte žádné právo na něm vysvětlení vymáhat a už vůbec nemáte právo mu vyhrožovat. Můžete samozřejmě jeho rozhodnutí zkritizovat, ale to je tak vše, co s tím můžete udělat.