Na EuroTitanic se naloďuje třetí třída
Titanic byla krásná loď, ale bylo by omylem si myslet, že ten, kdo se na ní dostal, nutně cestoval první třídou. Lodní lístek a také jeho cena určovala postavení pasažéra na lodi. Na počátku 90. let v oparu jistého utopického hurá nadšení slíbila EU své postupné rozšíření a ti co na tento slib naletěli hned předpokládali, že se k nám z EU rozšíří „stabilita“ a „hospodářský růst“. Prostě vstoupíme do EU a díky kouzelnému proutku dotací a směrnic se budeme mít lépe. Kde jste Moniko Pajerová, aby jste nám vysvětlila, proč to tak není?
Jenže nic z toho se nestalo. Pokud jde o politickou stabilitu, ta se z EU nedostavila. Naše problémy jsou naše a nikdo z EU k nám nepojede, aby rozsoudil zda má pravdu Topolánek či Paroubek.Je to jen naše věc či naše hloupost koho a jak volíme. Naopak se zdá, že vstupem do EU spadly všechny zábrany. Staré animozity a nepřátelství se ve střední Evropě obnovují.
My, Poláci, Slováci, Maďaři a pobaltské země jako druhá třída na lodi navíc zažíváme opravdovou diskriminaci od starých členů EU, tedy 15 zemí první třídy. I když jsme splnili všechny podmínky, nechtějí nás vzít do Schengenského systému. Prý mají malý server ve Francii a nejsou schopni ho chladit! Litva zas chtěla zavést Euro a nesplnila jeden parametr a to v úrovni statistické chyby, takže smůla! Posledním hitem pak je přístup Evropské komise k financování čističek v Česku. Nejdříve nás EU donutí se zavázat k jejich výstavbě, pak nám řekne podmínky, za kterých nám je spolufinancuje, a když to vše nebozí starostové a primátoři měst a obcí splní za cenu zvýšených byrokratických nákladů na různé dotazníky, tak jim komise milostivě sdělí, že se jí nelíbí délka pronájmů vodovodů soukromé sféře, a že tedy zřejmě žádné peníze nebudou. To je ale smůla, co?
Tomu všemu se říká diskriminace. Kdyby nějaká firma zacházela s novými zaměstnanci jako EU a její instituce s novými členy, pak by u té stejné EU a jejich soudů oni noví zaměstnanci vysoudili milióny. My se tak můžeme leda bodnout. Dodejme ještě, že iniciativa nového ministra zahraničí Alexandra Vondry na půdě OSN, která sdružuje země EU, jenž mají vízovou povinnost vůči USA, naznačuje, že ani v otázkách zastávání zahraničních zájmů EU pro své nové členy nic moc neudělá. Jednoduše je nám naznačeno: buďte rádi že jsme Vás vzali, že k nám můžete dodávat na trhy své zboží za sociálně dumpingové(!!!) ceny a držte hubu a krok.
Rumunsko a Bulharsko bude přijato za horších podmínek než my s více různými obezličkami a výjimkami z vyjímek či s prostou byrokratickou šikanou. Lze předpokládat, že i my se k těmto zemím budeme chovat stejně macešsky jako Západ se chová k nám středoevropanům. Proč taky ne, EU není žádná selanka, jde o to kdo si víc urve a vyřve. Zapomeňte na ideály a držte si peněženky. Zdravý rozum a fair play zde nemá místo.
Přijetí nových členů do EU se děje, a na to nezapomínejme, ve chvíli nevyjasněné institucionální přestavby, která narazila na odpor občanů Francie a Nizozemska vůči navrhované ústavě. Na palubu Titaniku se tak valí další pasažéři, loď je nedostavěná, není jasné kdo bude kapitánem či zda nějakého kapitána má vůbec mít, a kam se vlastně pluje. A v dáli již číhá kra islamismu, stačí jen narazit.