Ladislav Rašín řekl tato slova v roce 1938. Co následovalo potom? Málo zřejmě byl pak „živen plamínek víry“. Neboť většina českého národa, „národa božích bojovníků“, se skutečně stala otroky. A to ve zbrojovkách, kde vyráběli zbraně pro Hitlera.

Ale stojí za to připomenout jiný citát. Slova, která Ladislav Rašín řekl Edvardu Benešovi po kapitulaci roce 1938: „Promiňte pane prezidente, že s Vámi nesouhlasím. Na tomto Hradě vládli čeští králové samostatnému státu a určovali často dějiny Evropy. Zde na tomto Hradě se ale nikdy neustupovalo. Měli jsme se bránit. Ustoupili jsme sami. Příští generace nás odsoudí, že jsme bez boje odevzdali své kraje. V čem má národ vidět sílu a v co má věřit, když jsme mu vzali armádu, která bez výstřelu opouští pozice? K té cizí zbabělosti připojujeme zbabělost vlastní. Je pravda, že jiní zradili nás, ale my zrazujeme sami sebe.“

Ladislav Rašín byl v roce 1939 byl zatčen gestapem, bylo odsouzen k trestu smrti, rozsudek byl po roce změněn na 15 let těžkého žaláře. Prošel řadou koncentráků, zemřel v roce 1945.

Dodatek: Co by asi L. Rašín řekl na prezidenta, který jde před volbou žebrat o hlasy komunistů? Prý z pragmatických důvodů... Lze se snad divit, že české vlastenectví zaniklo na úbytě?