Citát
„Národ je veliký jen silou své odvahy, vřelostí své víry a velikostí odhodlání snášeti utrpení a přinášeti oběti budoucnosti. Celá desetiletí čekali Poláci na své vzkříšení, dvacet let čekali Maďaři na svoji revizi. I my musíme čekati. ... Charakter národa nakonec rozhodne o tom, zda ne-li my, tedy naše děti dožijí se nové, lepší svobody a neodvislosti…“
Ladislav Rašín, projev v pomnichovském parlamentu 14. 12. 1938
Tím jsem to už trochu naznačil. Jména jako Bakala, Pehe, Schwarzenberg, Dlouhý, Telička, Švejnar, Žantovský apod – jsou to české spojky multimiliardáře Davida Rockefellera a jeho vlivových skupin – Bilderbergu, Trilaterální komise a Rady pro vnější vztahy (CFR), o kterých se má za to, že usilují o systém jedné globální vlády. V České republice mají buď své vlastní pobočky (Římský klub, Rada pro mezinárodní vztahy) nebo napodobeniny, různé think-tanky (Lípa, Cesta, avizovaný Aspen Institute apod.). Viděl bych tam taky velký vliv sionistických struktur, což není nic překvapivého, díváme-li se na celou historii Československa – od jeho vzniku, přes Únor 48 či Srpen 68 až po současnost.
V touze po moci, luxusu či funkcích odhazují totiž političky své ideje (pokud jaké kdy měly) snad ještě rychleji než politici. Dokud jich bude v parlamentu tolik, kolik je dnes, můžeme se těšit na politickou nestabilitu, na další díly politické telenovely o vášni a zradě, předstíraných milostných vzplanutích a intrikaření.
A tohle že má být ten pověstný ženský prvek v politice? Pěkně děkuji.
Chce se mi říci - zpět k plotnám. A nejlépe i odebrat volební právo...
Do politiky by se totiž ženský prvek vůbec míchat neměl. A to v žádné podobě.
Od roku 1957 bylo jen v Československu / České republice zavražděno 3.250.259 dětí. Chladnokrevně, průmyslově, jako na běžícím pásu. Je to 40 krát více, než kolik bylo podle Wikipedie zavražděno českých Židů. Je to téměř polovina čísla, které je obecně považováno za počet celkových obětí židovského holocaustu. Podle revizionistických historiků je to dokonce naopak více.
Randák dělá pro Svobodu. Na ruku jim jde MF DNES. Krize v DPP je mediální bublina a primátor chce nahradit Nečase. Tyto a mnohé další šokující informace vyplývají z tajného plánu, který pro primátora Prahy Bohuslava Svobodu (ODS) vytvořil nejužší tým jeho poradců a který má redakce serveru Prvnizpravy.cz k dispozici.
Magistrát se ústy své mluvčí ohradil, materiál nepovažuje za pravý. "Je to lež," řekla k tomu mluvčí primátora Tereza Krásenská.
Nebyl bych tedy tak optimistický, jako někteří představitelé katolické církve, především z její pravdoláskařské větve (jako například kardinál Vlk), kteří fakta o klesajícím počtu katolíků v české společnosti relativizují slovy o tom, že Češi se sice k církevním institucím moc nehlásí, ale v "něco" věří a to je prý důležité, takže náš národ zdaleka není nejvíce ateistický, jak se někdy podle různých žebříčků tvrdí.
Proč by měla být každá kritika židovského počínání nutně antisemitismem? Proč by jen Židé měli být ušetřeni zkoumavého pohledu a jakýkoli náznak nesouhlasu s jejich politikou nebo náboženstvím měl být považován za neslušnost? A proč by se toto tabu mělo udržovat nedotčené strachem z toho, že ten, kdo by ho porušil, bude označen za někoho, kdo Židy nemá rád? Co když mi na nich naopak záleží?
Ze spolku, který je ovládán nikomu se neodpovídajícími úředníky, politickými vysloužilci a trafikanty. Ze spolku, který vytuneloval parlamentní demokracii ve všech členských zemích a nyní je chce připravit i o kontrolu nad tím posledním, co jim ještě zbývá (jejich vlastní rozpočty). Ze spolku, který kombinuje to "nejlepší" z nacistické a komunistické diktatury. Ze spolku, který uplácí obyvatele evropských zemí nesmyslnými dotacemi na to či ono, a tak vytváří pocit vlastní prospěšnosti. Ze spolku, který je otrokem vlastních sebestředných představ a neukojených a neukojitelných velmocenských ambicí.
Být bohémem (což v sobě zahrnuje například nadmíru pozitivní vztah k alkoholu, schopnost bisexuálního styku, schopnost v kmetovském věku sexuálně obšťastnit známou spisovatelku bez výčitek svědomí, že podvádíte vlastní manželku, schopnost žít s manželkou a milenkou v jedné domácnosti, dostatek sex-appealu, který by přiměl ke společnému striptýzu dospělou milenku i s její vlastní dcerou a další podobné netradiční a pikantní záležitosti - zkrátka dostát přízvisku "starý prasák", abych použil výraz Ireny Obermannové) - v tomto ohledu nevím, jak si vedete, ale jistě se dá mnoho dohnat.
O tom, že se chystá změna režimu, nevěděli jen pracovníci StB, ale cítili to i sami političtí vězni, kteří ´seděli´. "Komunisté jezdili po kriminálech a dva tři roky před revolucí každý měsíc chodili a navštěvovali politické vězně a vyptávali se - jaký máte názor na to či ono, kdyby se to tady otočilo?" vzpomíná bývalý mukl Wolf. Je přesvědčen, že tímto způsobem si StB vytipovala Havla. "Našli si člověka, který byl alkoholik, který byl ještě ke všemu více na chlapečky (to byl třeba taky kamarád Havla Ivan Jirous, dodává) a pak člověk, který byl naprosto zbabělý a byl schopen kompromisů. Havel za pár facek řekl při výslechu všechno, byla to taková třasořitka, slečinka."
Měl by si ale vybrat, aby neseděl na dvou židlích a vypadal důvěryhodněji. Buď dále ve svých knihách psát, že je islám zhoubný a poté v linii s touto vírou chápat ty, kteří nechtějí dělat kompromisy nejen se zhoubným islámem, ale ani se zhoubnými zednářskými idejemi. A nebo propagovat ekumenismus a mezináboženský zednářský dialog a zesměšňovat ty, kteří před ním varují, ale pak by si neměl hrát na konzervativce, kterému jde o záchranu Evropy.
To, čeho se zastává, je totiž pravým důvodem jejího dnešního úpadku.
Jeho odchod mne zaskočil, přiznávám. Přiznávám zároveň, že jeho odchodu nelituji - jsem přesvědčen, že naší zemi způsobil více špatného, než dobrého. Mýty, které se kolem něho vytvořily už za jeho života, hrozí ale nyní přerůst v ještě bájnější mýty. I proto by polemika o Havlově přínosech / škodách českému národu měla pokračovat i po jeho skonu. Tedy přesněji, jelikož se dosud žádná nekonala, měla by už konečně začít.
Později se k tématu ještě jednou vrací, když ubezpečuje, že nebude ratifikovat žádnou smlouvu, která by český rozpočet podřizovala Bruselu: „Já to v žádném případě dělat nebudu a za zbytek svého prezidentování žádnou takovou smlouvu nepodepíšu. Už jsem se dost provinil podpisem Lisabonské smlouvy," píše překvapivě.
Víme, že Havel byl "starý prasák" - a tak se pohoršujeme nad Klausovou letuškou. Víme, že Havel nikdy nic originálního nevymyslel, jen přejímal cizí názory, které mu poradili zahraniční opinionmakeři - a tak se ušklíbáváme nad tím, že Klaus prý není ve světě tak známý a že jsou jeho autentické politické názory k popukání zpátečnické a překonané. Víme, jak podivně Havel restituoval a kolik jeho kamarádů přišlo k bohatství - a tak děláme z Klause krále všech zlodějů a mafiánů.
Je předně ostudou České republiky, že vůbec připustila, aby klíčový úřad ministerstva zahraničí svěřila člověku, který dlouhodobě hájí zájmy všech ostatních, jen ne ty české. Za tuto svoji tragickou roli by měl být Schwarzenberg (přinejmenším morálně) odsouzen. Svěřit mu ale navíc prezidentský post by ale bylo nejen ostudou, ale doslova výsměchem všem skutečným Čechům, Moravanům a Slezanům.
Nevím, jestli pana Babiše někdy zlanařila StB, ale určitě ho nedávno musela zlanařit pravdoláska. Jak jinak si vysvětlit, že velký podnikatel usiluje o vstup do politiky stejně bezobsažnými a falešnými frázemi, které si poslední dobou osvojily právě pravdoláskařské kruhy. Mám na mysli slovní boj proti korupci, na kterou poukazovat se stalo doslova hitem letošní politické sezóny.
Jak také psychosomatici sami přiznávají, cítí se Konečný, Hnízdil a spol. v „akademicko-odborné izolaci“ a tudíž nedocenění.
Celý příběh má tedy tolik trhlin, až vzbuzuje dojem, že jde o účelovou kauzu, navíc značně nepřesvědčivého charakteru. Nestálo by za to věnovat jí jakoukoli pozornost, kdyby zároveň neexistovaly pochybnosti nad tím, zda nedošlo k manipulaci s fakty a k porušení lékařských a novinářských etických zásad.
Doktor Martin Konečný, hrdina příběhu, se totiž do této skupiny výborně hodí. Minimálně se zná s dr. Vladislavem Chválou, sexuologem a psychoterapeutem, kterého před dvěma lety oslovil Jan Hnízdil, zda by se nechtěl připojit k jeho iniciativě prohlásit Klause bláznem, protože nechce podepsat Lisabonskou smlouvu. Chvála prý tehdy odmítl, protože byl "k úspěchu celé akce skeptický."
Klause ale nemůže cítit, jak vyplývá z jeho slov pro server Prvnizpravy.cz. Odvolával se přitom právě na Respekt a jeho asi rok starý článek o Klausových letech v Prognostickém ústavu, který prý založila KGB. Podle Chvály, věrného čtenáře Respektu, je prezident Klaus "agent KGB".
Tentýž Chvála, kterému Hnízdil tehdy psal, zda by se do jejich protihradní akce zapojil, se přátelí s Konečným, jak vyplývá z úvodníku pro odborný časopis Psychosom.
Už i anketa Křišťálová Lupa podlehla politické korektnosti. Po nátlaku romských aktivistů ze soutěže vyřadila recesistický projekt Necyklopedie.
Projekt Necyklopedie byl stažen z finálového hlasování v anketě Křišťálová Lupa 2011, oznámil provozovatel zavedené ankety o nejlepší internetové projekty roku, společnost Internet Info.
Zdůvodnila to tím, že podle pravidel soutěže mají být z nominací vyloučeny veškeré služby či projekty s pornografickou tématikou nebo porušující platné zákony České republiky, stejně jako projekty, služby či instituce, které šíří nebo podporují národnostní, rasovou, náboženskou nebo jinou srovnatelnou nesnášenlivost či xenofobii.
Ale vážně: Slovensku se podařilo něco, co se podaří jen jednou za pár let - že malý národ sebere odvahu do hrstí a řekne Unii ´dost´. Holandsko. Irsko. Teď Slovensko. Sice ten vzdor trval jen pár dnů a Slovensko muselo své hlasování napravit (už jsme si zvykli, že Unie na záporná hlasování nehledí, akceptuje jen ta kladná a hlasuje se tak dlouho, dokud kladná nejsou), sice se zdá být Sulíkův odpor téměř zbytečný, protože eurovalu stejně nezabránil, navíc se kvůli jeho neústupnosti rozpadla vláda a on přišel o funkci - ale přesně o to právě jde. Jde o morální postoj a o odvahu říci ´NE´a nezlomit se pod tlakem, který Unie na neposlušné politiky vytváří. I kdyby to stálo cokoli.
V České republice podle ní navíc existují i ukazatele, které o zhoršení situace nevypovídají. „Na jedné straně se nám zhoršuje to hodnocení, na druhé straně nám roste příliv zahraničních investic. Takže to nejde tak úplně dohromady. Proto já zdůrazňuji, že to je skutečně jenom subjektivní vnímání, bohužel u té korupce objektivní měření možné není,“ řekla Bohatá, která vedla Transparency International ČR až do roku 2004, kdy začala pracovat v Eurostatu.
197 článků (10 stránek, 20 článků na stránku)