Citát
„Národ je veliký jen silou své odvahy, vřelostí své víry a velikostí odhodlání snášeti utrpení a přinášeti oběti budoucnosti. Celá desetiletí čekali Poláci na své vzkříšení, dvacet let čekali Maďaři na svoji revizi. I my musíme čekati. ... Charakter národa nakonec rozhodne o tom, zda ne-li my, tedy naše děti dožijí se nové, lepší svobody a neodvislosti…“
Ladislav Rašín, projev v pomnichovském parlamentu 14. 12. 1938
Jedna z nejdůležitějších knih napsaných ve 20. století; rozhodně však ta nejdůležitější neznámá kniha napsaná ve 20. století. Nezaslouženě neznámá. První filosofická kniha vůbec, jež byla pojata jako bezprostřední reakce na 2. světovou válku.
„Toto je další kniha o rozpadu Západu“ – říká její první věta. Myslí tím zánik západní civilizace.
O každé smysluplné politické otázce, která se týká obecného dobra – např. o otázce, kolik imigrantů je žádoucí ročně přijmout do země pro její dobro – se má otevřeně a veřejně diskutovat, bez difamace či démonizace kterékoli ze stran diskuse; tyto otázky se nemají vytěsňovat někam do podzemí, politického suterénu, do kalných močálů, kde nejdivočejší konspirační teorie, malárie, žlutá zimnice a – jak se ukázalo – i vražedné choutky panují.
Slušnost a civilizovanost v politické diskusi, ve společenské konverzaci, jsou velkou hodnotou a mají být vyzdvihovány a chráněny.
Z tohoto důvodu předpovídám ekonomický, politický a civilizační úpadek Evropy, především západní. Neudržitelnost štědrého sociálního státu vyvolá politické turbulence. Jako „řešení“ se zavede muslimská imigrace a euthanasie. Jako křesťan toho lituji, jako analytik to beru jako fakt: generace, které zavedly a praktikovaly potraty a hormonální antikoncepci (v roce 2010 jsme „oslavili“ půlstoletí pilulky, ano, byla zavedena v roce 1960 a její vliv na západní civilizaci byl větší než čehokoli jiného – je zajímavé, jak malá pilulka může mít tak gigantický civilizačně-kulturní dopad) – budou ve svém stáří vyhlazeny euthanasií.
Jsem-li zadlužen, řešením není neutrácet více, než utrácím teď, což mně k onomu dluhu přivedlo v první řadě, nýbrž řešením je utrácet méně! Utrácet méně, než jsem utrácel doposud; utrácet jen tolik, kolik mám, a nemám-li, pak neutrácet.
Někdo by to určitě hned nazval konzervativním postojem, aby to politicky onálepkoval. Já to však považuji za prosté zvládnutí elementární matematické logiky z druhé třídy základní školy: „Když má maminka v ledničce šest vajíček, z maximálně jakého počtu vajíček může uvařit večeři?“ – „Ne, Baracku, sto dvacet sedm není to správné číslo, zkus to znovu…“
Ronald Reagan svou zahraniční politikou ochránil americkou svobodu před sovětskou hrozbou a národům porobeným pod komunistickým jhem svobodu opět navrátil. Svou politikou vnitřní však svobodu amerických občanů ještě zvětšil. Tím, že roli amerického státu v jejich životech umenšil: přičinil se o to, aby jim stát méně bral z toho, co si vlastníma rukama a pílí vydělají.
Dlouho se mělo za to, že Ronald Reagan žádný velký intelektuál či myslitel nebyl. Dokonce i jeho pravicoví konzervativní stoupenci byli přesvědčeni, že Reagan se (naštěstí) držel dvou či tří zásadních principů („uzbrojit SSSR až zčerná“, snížit daně, dodat lidem optimismus), které byly politicky správné, výhodné a především naprosto žádoucí pro jeho dobu, ale jinak o společenských problémech příliš hluboce nepřemýšlel.
Onen kretén, pokud je známo, nebyl členem konzervativní pravice. Jako své oblíbené knihy neuvedl konzervativní klasiku, jako jsou "Listy Federalistů" od Hamiltona a Madisona, "Úvahy o revoluci ve Francii"od Burkea či "Svědomí konzervativce" od Goldwatera, nýbrž "Mein Kampf" od Hitlera a "Komunistický manifest" od Marxe a Engelse – což je oblíbená četba americké pravice jen ztěží...
Za svého nepřítele kromě státu uvedl i náboženství; americká pravice je naopak křesťanská – či přesněji řečeno židovsko-křesťansko-mormonská. Naopak, religiofobní je americká levice.
Americká levicová a některá západoevropská média představují stoupence Tea Party jako zuřivé, naštvané, rasistické „rednecky" či primitivní populisty brojící proti vzdělaným elitám. Jako zárodek amerického fašismu. To je však pomluva. Stoupenci Tea Party patří do všech sociálních skupin, ras a vzdělání a jsou vzdělanější než průměr americké populace. Jsou sice naštvaní na současný politický establishment ve Washingtonu, ale není to populismus pro populismus, či odpor vůči elitám jen proto, že to jsou elity. Odpor má svou příčinu - elity chtějí svévolně utrácet jejich peníze.
Obvinit církev ze šíření pohlavních nemocí - kvůli jejímu odmítání kondomů - může jen nadutý nabob negativismu. Za šíření AIDS v subsaharské Africe nemůže církev, nýbrž nedodržování její sexuální morálky a místní pověry (např. že sex s pannou má léčivé účinky). Pokud bych věděl, že mám sexuálně přenosnou nemoc, moje ohleduplnost vůči lidem si ode mě nežádá, abych při sexu s nimi používal kondom, nýbrž si ode mě žádá, abych od sexu s nimi abstinoval. Když oslepnu, moje ohleduplnost vůči lidem si ode mě žádá nikoli, abych řídil auto jen s rozsvícenými světly a jel na bezolovnatý benzin, nýbrž abych od řízení auta nadobro abstinoval.
Začalo to v 60. letech - v jedné z nejdestruktivnějších dekád v dějinách lidstva. Tehdy Nová levice nahradila levici starou. A esencí Nové levice byla krutá obžaloba západní civilizace coby obzvláště nespravedlivé, vykořisťující, rasistické, kolonialistické, imperialistické, moralizující a pokrytecké.
Jednou z nejfundamentálnějších hodnot západní civilizace (ano, jsme fundamentalisté) je přesvědčení, že „lidský život je hoden ochrany již před narozením“, jak věcně konstatuje i Ústava ČR (konkrétně Článek 6 Listiny práv a svobod, kdybyste to náhodou měli problém najít). Jistě, žijeme v nedokonalém světě, a proto potraty tady jsou a budou. Co však přitom vůbec není nutné, je nad tím chrochtat blahem, jak činí např. jistý „sexuolog“, který samozřejmě nepatří do žádného středověku, ani starověku, ani novověku, neboť prostě nepatří do civilizace žádné, neb jest to barbar.
...tak proč mě naši přátelé z levice takhle počastovali? Chápejte, to je jejich folklor. Slušně vychovaný člověk řekne „Blahopřeji Vám!“, slušně vychovaný levičák řekne to samé slovy „Fašisto, rasisto, xenofobe, homofobe!“ Nezbývá nám, než jim odpustit, neboť nevědí, co činí.
Je to odpověď, která plně uspokojí Gottwaldy a Heydrichy a Hitlery a Staliny tohoto světa: když někdo odrazuje porobené od ozbrojeného, násilného odporu. To zajistí snadný triumf a nerušenou hrůzovládu totalitářů spolehlivě.
Lze sice biologicky přežívat jako otroci, ale je to hanebné.
Takže příště, až narazíte na ten rozšířený blud, že komunismus je židovským výtvorem a holocaust byl produktem křesťanství, vězte, že je to přesně naopak. Komunismus a nacismus byly ex- a post-židovské a ex- a post-křesťanské hereze, záměrná to odvržení ortodoxního judaismu a křesťanství; byla to novopohanská mesianistická politická náboženství, jež jsou vlastně druhou nejstarší vírou lidstva - jsou hlasem hada nabízejícího lidem jablko a syčícího: „Jezte, budete jako bohové...“ A jak vědí ortodoxní židé a křesťané, tím hadem byl Satan.
Ještě jednou na zamyšlení: pokud je homosexualita pro homosexuály „normální“, proč není taky „normální“ pedofilie, zoofilie či nekrofilie pro pedofily, zoofily a nekrofily? Existuje pak vůbec něco, co by bylo lze nazvat sexuální úchylkou? Pokud vše, k čemu je člověk sexuálně přitahován, je nutně normální, pak neexistuje nic nenormální.
ODS. Petr Nečas zachránil ODS z hrobníkovy lopaty a po zásluze bude příštím premiérem. Uvědomuje si, že ODS musí zásadně očistit, neboť jinak ji na podzim čeká úžasný výprask v senátních volbách a především v pražských volbách ze strany TOP 09. Bude mít k tomu sílu? A pokud ano, stihne to?
pozn. LP: Jen osobní vzpomínka. K panu profesorovi jsem chodil na dějiny 20. století, válku ve Vietnamu, občanskou válku ve Španělsku a dělal jsem u něj i státnice. Nesouhlasil jsem s ním ve všem, ale snažil se vždy o maximální objektivitu a korektnost (ne však politickou korektnost). Pan profesor měl velmi krásnou zálibu-kouření doutníků a dýmek a při zkoušení rád pobafával. Musím přiznat, že jeho sbírka dýmek byla opravdu velká a bude patrně trvat dlouho, než ho doženu.
Pane profesore, bylo mi ctí. Myslím, že toto Vám mohu vzkázat i za Marka S.
A pak je tady ještě jedno „tajemství" opakovaného úspěchu americké pravice: nestojí a nepadá s tématem jedním, nýbrž akcentuje (v času a prostoru s různou intenzitou) témata tři: ekonomické, morálně-kulturní a národně-bezpečnostní. Pokud nějaký politik či státník americké pravice jedno z těchto témat akcentuje vzhledem k většinovému mínění „příliš" a ono téma „upadne v nemilost" - a v The New York Times se objevují „moudré" předpovědi o „konci pravice v USA" -, jiný její státník vzápětí mnohem více akcentuje téma jiné, které tak působí jako „nové" nebo alespoň neokoukané, a pravice nabírá nový dech. Jak ukazuje výše nastíněný historický přehled, za posledních šedesát a více let se to v USA stalo již mnohokrát.
To, čím tito lidé trpí, je libertofobie. Nenávist ke svobodě a strach ze svobody, především svobody slova.
Pro tyto má tuto „smutnou“ zprávu: naše svoboda, včetně svobody slova, je příliš vzácnou hodnotou - za jejíž dosažení v minulosti zemřelo příliš mnoho hrdinů - na to, abychom si ji teď nechali od vás vzít.
A mimochodem, když nám naši svobodu v posledku nedokázaly vzít ani pancéřové divize SS či megatunové jaderné hlavice raket SS-20, co vás vede k té domýšlivosti myslet si, že nám naši svobodu vezmete právě vy?
Západní civilizace je nadřazena civilizacím ostatním. Já vím, to je skandální a šokující tvrzení v dnešní postmoderní a multikulturní době, proto si vyžaduje určité objasnění.Západní civilizace je nadřazena civilizacím ostatním. Já vím, to je skandální a šokující tvrzení v dnešní postmoderní a multikulturní době. Nenávidíme-li my na Západě sami sebe, proč by nás ostatní měli milovat? Nejsme-li hrdí na sebe, proč by ostatní námi neměli pohrdat? Nejsme-li ochotni či schopni zabít ty, kdo nám nepřejí či nám ubližují, proč bychom neměli být nezápadnímu světu pro smích?
131 článků (7 stránek, 20 článků na stránku)