Citát
„Národ je veliký jen silou své odvahy, vřelostí své víry a velikostí odhodlání snášeti utrpení a přinášeti oběti budoucnosti. Celá desetiletí čekali Poláci na své vzkříšení, dvacet let čekali Maďaři na svoji revizi. I my musíme čekati. ... Charakter národa nakonec rozhodne o tom, zda ne-li my, tedy naše děti dožijí se nové, lepší svobody a neodvislosti…“
Ladislav Rašín, projev v pomnichovském parlamentu 14. 12. 1938
Neúcta k prostému přírodnímu faktu, že lidský život začíná početím, přetrvává z doby stalinismu a je živena i moderními ideologiemi spotřební společnosti. „Lidskoprávním“ argumentem potratu často bývá tzv. právo ženy „rozhodnout o svém těhotenství“, přičemž na právo dítěte na život se vůbec nebere zřetel.
Pokud se týká sociálního postavení nenarozených dětí v USA, nabízí se srovnání s režimy, které uplatňovaly rasové zákonodárství a eugenické sociální inženýrství. Společnost, která se vzdala ochrany nejzranitelnější sociální skupiny, musí bohužel počítat s tím, že na ni nebudou brány zvláštní etické ohledy. Opovržení darem života legalizované v násilných potratech logicky plodí a přivolává další násilí proti životu. Oběti 11. září jsou tak nepřímo spojeny s oběťmi potratové genocidy.
čl. 1.
Každá počatá lidská bytost má právo na život. Toto právo má být chráněno zákonem od okamžiku početí po přirozenou smrt.
čl. 2.
(1) Všechny lidské bytosti jsou si od okamžiku početí do přirozené smrti rovny v důstojnosti i právech a mají nárok na právní ochranu. Přijímání právních předpisů i všechno jednání má sloužit ve prospěch zájmů a práv počatého dítěte.
Spojovat násilí afrických a arabských přistěhovalců s nacistickým se může zdát nepatřičné jen na první pohled. Oba časově vzdálené děje spolu souvisí už v podhoubí.Z posedlosti nenávistí ke křesťanským hodnotám a tradicím vychází i současná krize, projevující se hořícími auty a přistěhovaleckým terorem. V době, kdy miliony těchto imigrantů a jejich potomků hrozí civilizačním střetem, jaký Evropa dosud nezažila.
Patří k nemocem české žurnalistiky, že v ní dostávají slovo autoři, kteří prosazují „práva“ kdekterého zločince bez zohlednění základních etických principů. Je to patrné z kladení teroristů, i těch, kteří chtějí zemi před terorem bránit, na stejnou úroveň a z označování bránících se za „extremisty“ či „rasistické skupiny“. Jsem přesvědčen, že většina našich občanů, kteří nemají profesní přístup do sdělovacích prostředků, velmi dobře rozeznává obranu a útok, rozeznává, kdo je ohrožen a kdo se brání.
O tom, ke komu peníze českých poplatníků via EU vlastně doputují, se ovšem nerozhodne ani v Praze ani v Bruselu, ale v Ramaláhu. A neměli bychom zapomínat, že Hamas stál za většinou sebevražedných atentátů proti civilnímu obyvatelstvu Izraele a že jeho hlavním cílem bylo a je zničení židovského státu. Ostatně vymazat stát Izrael z mapy světa touží i íránský prezident, který už šéfovi Hamasu přislíbil 250 milionů dolarů jako kompenzaci za zmrazení americké pomoci. Se svými 120 miliony eur se tak EU ocitá po boku fanatiky řízeného Íránu.
Uvědomme si, že to nejsou homosexuálové, kdo jsou dnes vystaveni netolerantní agresi. Útočí se na většinovou společnost, jejíž základy a hodnoty jsou už řadu let zcela netolerantně ničeny.
Vydavatelé pod záminkou porušení tzv. politické korektnosti propouštějí editory. Velvyslanci evropských států se muslimům omlouvají, ti však jim zapalují ambasády. Příznačné je, že muslimský útlocit pro posvátnost náboženských symbolů, který se neomezuje jen na muslimský svět, končí na prahu jiných náboženství. Židovské ani křesťanské symboly muslimovi svaté nejsou.
Fakticky totiž připravuje stíhání osob, které odmítnou uznávat rovnost homosexuálních svazků s manželstvím, pro tzv. trestný čin homofobie. Jak totiž v EP prohlásil ministr spravedlnosti pro EU Franco Frattini, „homofobie je porušením lidských práv“, a ty členské státy, které neumožní „sňatky“ nebo „jiné svazky“ osob stejného pohlaví, mají být vystaveny postihům a dokonce jim prý hrozí vyloučení z Evropské unie.
9 článků (1 stránka, 20 článků na stránku)