Citát
„Národ je veliký jen silou své odvahy, vřelostí své víry a velikostí odhodlání snášeti utrpení a přinášeti oběti budoucnosti. Celá desetiletí čekali Poláci na své vzkříšení, dvacet let čekali Maďaři na svoji revizi. I my musíme čekati. ... Charakter národa nakonec rozhodne o tom, zda ne-li my, tedy naše děti dožijí se nové, lepší svobody a neodvislosti…“
Ladislav Rašín, projev v pomnichovském parlamentu 14. 12. 1938
Píšete, že bychom měli šetřit výrazem genocida. Tedy pro informaci, arménského obyvatelstva bylo vyhlazeno zhruba 1,5 milionu, to za prvé. Za druhé vraždění trvalo asi 8 let v několika vlnách. Za třetí vraždění řídila turecká vláda. Nevím, kolik mrtvých musí být podle Vás, aby to už nebylo zabíjením, ale tou genocidou.
Zcela zjevně zde vznikají Spojené státy evropské, jejíchž důsledkem a záměrem bude centrální vláda a evropský prezident. Ze stávajících států se stanou pouhé regiony s minimální pravomocí zcela poddané centrální moci. Křesťané, kteří pozorně sledují tento vývoj jsou z velké části znepokojeni /zvláště ti kteří zažili totalitu/ a politicky patří k takzvaným euroskeptikům. Ke kterým se hlásím i já. Chtěl bych na základě písma poukázat na to jak se má křesťan postavit v této situaci k EU. Co máme dělat, jaké máme perspektivy, atd..
Žádný rozumný rodič jistě své dítě netýrá a týrat nebude. Psychopatičtí rodičové se toho budou dopouštět i v případě, že by za to byl trest smrti. Jako věřící člověk, rodič a milující otec dvou dětí, mohu jenom zopakovat verš z Bible kdo miluje svého syna tak jej trestá a švihá. Bible říká, že máme milovat svoje děti, že je nemáme ponižovat a panovat tvrdě nad nimi, ale fyzické tresty vždy patřili do každé normální rodiny.
Budu citovat pár dat z věhlasného časopisu Economist. V USA se podle průzkumu cítí šťastným 44 % konzervativců, avšak pouze 25 % liberálů. Není to ale tím, že by konzervativci byli bohatší. Průměrný konzervativec je však ženatý, navštěvuje 1x týdně kostel a má děti. Věřící konzervativci se cítí šťastnými dokonce v 50 % případů, avšak nevěřící liberál je na tom dost bídně – pouze 22 % jich uvádí, že jsou šťastni. Co si z toho můžeme vzít (nyní již podle mne) za ponaučení?
Vzpomněl jsem si na film, který běžel před pár dny v televizi, kdy italští vojáci Benita Mussoliniho, poslali výzvu řeckému starostovi o převzetí vojenské nadvlády nad jeho městem. Po té přišla písemná odpověď od starosty města. Velící důstojník této italské jednotky, řekl podřízenému přečtěte to, odpověď byla Nasrat.
Nerad používám silná slova a už vůbec ne vulgární,ale ruku na srdce není čas toto vzkázat do Bruselu ?!?
Po přečtení článku o sjednocení evropského potravinového trhu se mé srdce zaradovalo i zvolal jsem: "Heuréka!" - to opět naši milí eurosoudruzi mysleli na chudáka spotřebitele. Spotřebitele, který jsa zmatený konkurenčním bojem jde jednou do Penny marketu, tu do Lidlu a někdy jsa lapen nižšími cenami bloudí mezi regály v Hypernově. Mé srdce slastně vzdychlo a já upokojen tímto geniálním nápadem jsem si řekl: úžasné, konec chození po obchodech, opět bude máslo, chléb, ba i auto, stát stejně v Londýně jako v Osoblaze, Varšavě či Lipsku. Konec ponižujícímu běhání po slevách, špinavému kapitalistickému konkurenčnímu boji.
Vážený pane Bursíku, Vy jste se vůči Václavu Klausovi zachoval sprostě
a primitivně jako obyčejný provokatér /typu Davida Ratha/. Na to, jaké máte v
parlamentu zastoupení, se chováte dosti povýšeně. Kdyby dnes byli volby do
parlamentu, tak by jste se tam možná vůbec nedostali. Nejsem volič ODS, ale to
jak se poslední dobou chováte je naprosto ubohé.
7 článků (1 stránka, 20 článků na stránku)