Citát
„Národ je veliký jen silou své odvahy, vřelostí své víry a velikostí odhodlání snášeti utrpení a přinášeti oběti budoucnosti. Celá desetiletí čekali Poláci na své vzkříšení, dvacet let čekali Maďaři na svoji revizi. I my musíme čekati. ... Charakter národa nakonec rozhodne o tom, zda ne-li my, tedy naše děti dožijí se nové, lepší svobody a neodvislosti…“
Ladislav Rašín, projev v pomnichovském parlamentu 14. 12. 1938
Odvolat Kalouska a Schwarzenberga? Půjčovat peníze Mezinárodnímu měnovému fondu, aby kdekomu přerozděloval peníze českého občana? Jaká je návratnost takové půjčky? Kdo a jaké záruky evropským věřitelům k tomu dává? Evropská unie? Kdo a jak bude o tom přerozdělovaní rozhodovat, a podle jakých pravidel? Kdo a jak určil obnos českého příspěvku?
To jsou otázky, o kterých česká vláda a posluhovači Evropské unie vůbec nemluví. Zbabělci.
Místo 90 miliard korun požadovaných Evropskou unií by Česká republika měla navrhnout unii celou řadu úsporných opatření, jako třeba zrušení druhého a zcela zbytečného parlamentu ve Strasburku, nebo zrušení plánů na výstavbu dalších administrativních budov, snížení počtu administrativních zaměstnanců, radikální revisi nebo zrušení přebytečných nařízení, ustanovení a komisí, atd. To by byl konstruktivní a praktický návrh, s kterým by jistě souhlasili i pánové Schwarzenberg a Kalousek. Republika i unie by přece hodně ušetřily.
Merklová se Sarkozym se tak dohodli. Fertig. Jo, všechno to musí být předběžně schváleno a formálně odhlasováno do konce března 2012, třeba s donucením, i za cenu, že by se někomu muselo vylomilt rameno Ve Francii budou potom na jaro prezidenské a parlamentní volby a pan Sarkozy bude mít pilno. Co kdyby nemohl všechny ty detailní změny unijní smlouvy po volbách ratifikovat ? Zvláště teď, když popularita jeho francouzské opozice nesmírně posílila.
Pokud tvrdohlavé pokračování těchto politických a finančních machinací neskončí, dvojice Merklová a Sarkozy musí nést plnou zodpovědnost za totální hospodářské ožebračení celé unie.
Zatímco kritici Evropské unie a odpůrci Lisabonské smlouvy jsou v mediích denně pranýřováni, obhájci „dobročinnosti“ této unie nepřestávají v mediích bruselským mocnářům nejen poslušně pochlebovat, ale také vytrvale usilují o úplnou likvidaci českeho státu v poddanství soudržnosti Evropské unie a Lisabonské smlouvy. To není moc k smíchu, protože obrana demokratických svobod a zabezpečení existence českého státu vyžaduje zásadní a nekompromisní rozhodnutí, která současná vláda nikdy nebyla a jaksi ani není schopna učinit.
Český občan asi vůbec neví, že Lisabonská smlouva, která představuje novou ústavu Evropské unie, obsahuje 269 hlavních stran ústavního textu a dalších 3000 (tři tisíce) stran právních dodatků. Tato papírová monstrosita je natolik nepřehledná, že nejen záměrně komplikuje a znemožňuje aby byla občanskou veřejností v plném rozsahu podrobně prozkoumána, ale také aby i její formální přijetí bylo veřejně posouzeno a demokratickým způsobem rozhodnuto.
Proto se vláda rozhodla v České republice a jinde popularisovat radostnou budoucnost Evropské unie a oslavit Lisabonskou smlouvu koncertem, uliční zábavou a bálem. Jestli všechny budou “sexy” pan Vondra neříkal, ale mužeme si být jisti, že z toho nebude žádný politický skandál. Že ten špás neni zadarmo, musi být každému jasné. Jak pan vicepremiér již v březnové tiskovce prohlásil, ve svém rozpočtu vláda pro tyto účely reservovala zhruba 3 miliardy korun.
S Evropskou unií je třeba zúčtovat. Podmínky jejího členství se pro Českou republiku stávají nedůstojné. Představy, že rostoucí prosperita českého hospodářstvi je výsledkem členství v unii, jsou falešné iluze. Evropská unie je zadlužená příspěvková organizace arogantně si přisvojující rozsáhlé pravomoci systémem, který zdůrazňuje mocenské postavení velkých států a oslabuje ty menší. Tak jako i jiné státy, Česká republika na existenci a funkci unie svým členstvím ekonomicky, politicky a státoprávně doplácí.
8 článků (1 stránka, 20 článků na stránku)