Citát
„Národ je veliký jen silou své odvahy, vřelostí své víry a velikostí odhodlání snášeti utrpení a přinášeti oběti budoucnosti. Celá desetiletí čekali Poláci na své vzkříšení, dvacet let čekali Maďaři na svoji revizi. I my musíme čekati. ... Charakter národa nakonec rozhodne o tom, zda ne-li my, tedy naše děti dožijí se nové, lepší svobody a neodvislosti…“
Ladislav Rašín, projev v pomnichovském parlamentu 14. 12. 1938
To, co za těchto podmínek čeká mravně patologickou Evropskou unii, je neodvratný konec. Nebude to kvůli špatnému odhadu ekonomické výkonnosti některých států, ale kvůli cynickému vztahu k nejcennějším lidským hodnotám, jež si Evropané za dvě tisíciletí vytvořili. A nezahyne-li přitom pod náporem daleko průbojnějšího islámského etnika celá demograficky i mravně zesláblá evropská civilizace, bude to vlastně zázrak.
O skutečném zacílení sankcí svědčí i nedávná rezoluce Evropského parlamentu, v níž socialisté, liberálové a zelení odhlasovali své obavy, že Maďarsko ve své ústavě ustupuje od "evropských hodnot". Pod dojmem útoků, které jsou v zásadním rozporu s duchem smluv, na nichž vzniklo EHS i z něj transformovaná EU, začínají maďarská média i veřejnost debatovat o tom, zda by nebylo lepší z unie vystoupit. "Jaký je důvod této nenávisti?" ptá se biskup budapešťsko-ostřihomské arcidiecéze Mons János Székely. "Skutečným důvodem je fakt, že naše země vždy prosazovala základní lidské hodnoty, které se v současnosti mnozí snaží zničit," konstatuje.
Být proti vyrovnání s církvemi ovšem neznamená jen připravit církve o to, co jejich jest. Znamená to také být proti odluce církví od státu. Znamená to nadále platit duchovní všech státem uznaných církví. Ale třeba se to pánům z ČSSD a KSČM zdá lepší, než nechat žít církve samostatně. Když budou umět vysvětlit daňovým poplatníkům, že mají platit na církve, aby je stát mohl vodit na provázku, proč ne. Třeba to vysvětlí starostí, aby se ekonomicky nezávislým církvím něco nestalo. Možná je stejnou starostlivostí vedena i přičinlivá paní Procházková.
Úspěchy se ovšem cílevědomému konzervativnímu ministrovi neodpouštějí. V honu na Dobeše se Kalousek se Schwarzenbergem předhánějí v dojemné shodě s lídry sociální demokracie. Není to nic překvapivého, dost dobře na to sedí parafráze Kalouskových slov: je to "daň, kterou veřejnost platí za důvěru, kterou svěřila subjektu s názvem TOP 09".
Naprosté uvolnění pudové stránky sexuality – tzv. rozkoš bez rizika - k čemuž navádí "liberální" (a dokonce školní) sexuální výchova v pedofilním slohu vede ke zhrubnutí a zesurovění citového a duševního vztahu mezi chlapcem a dívkou, mužem a ženou. A to i když se přitom používají všemožné "bezpečnostní" technické prostředky, sloužící ovšem nikoli k naplnění poslání sexuálního vztahu, ale naopak k jeho odstranění, čili k zamezení vzniku nového lidského života.
Bylo by jistě správné uvést, že oněmi "odborníky" jsou patrně míněni zakladatelé tzv. Společnosti pro plánování rodiny a sexuální výchovu (SPRSV), mezi nimiž můžeme najít propotratového sexuologa Radima Uzla, Jiřího Šráčka – Uzlova předchůdce a patrona komunistického potratového zákona – i Miroslava Mitlöhnera, zakladatele a vydavatele prvního českého pornočasopisu LEO. Tato sestava spolu se seznamem sponzorů SPRSV ostatně ukazuje, co se skrývá za protlačováním "otevřené sexuální výchovy": jsou to ekonomické zájmy pornografického impéria, antikoncepčního průmyslu, nevěstinců, sexuálních eldorád a potratových klinik.
Církev prý "působí jako podivný stát ve státě řízený záhadnými muži oděnými do zoufale zastaralých hábitů" a biskupové jsou pro pana Šůru "církevní knížata", jež "připomínají partu dobře naložených mikulášů".
Nelze pana Šůru podezírat z jakýchkoliv hlubších znalostí o církvi ani o jejím poslání. Vypadá to, že jediným pramenem jeho pronikavých postřehů byla televizní reportáž z nedávné Národní svatováclavské pouti ve Staré Boleslavi.
Iracionální protináboženská zášť republikánské vlády vedené premiérem Alfonso Costou, velmistrem lóže Velký Orient, byla zcela bezprecedentní. Okamžitě byly zrušeny všechny katolické řády a kongregace, jejich majetek byl zestátněn; veškerý církevní majetek včetně kostelů a jejich mobiliářů pak byl konfiskován na základě dekretu o odluce církve od státu v dubnu 1911. Církev si směla kostely pouze pronajímat, kněží mohli žít jen z příspěvků věřících, z nichž si ovšem třetinu ponechával stát.
Vedle scestného konceptu lidských práv, popírání křesťanských kořenů Evropy, znevažování klasické rodiny a finanční krize zasahující všechny země eurozóny má na poklesu důvěry v EU nehynoucí zásluhu i unijní šéfka zahraničních vztahů, baronka Cathy Ashtonová. Je patrně nejlépe placenou političkou světa s ročním příjmem v přepočtu deset milionů korun, ale na své soukromé letadlo a výdaje sedmi tisíc zaměstnanců ještě požaduje 27 milionů eur navíc, čímž se rozpočet jejího úřadu vyšplhá nad 500 milionů eur.
Z českých politických stran proti postupu EK vůči Maďarsku a proti doporučení OSN v kauze babyboxů jako jediná vystoupila KDU-ČSL. Předsednictvo strany přijalo usnesení, v němž vyzvalo vedení Evropské lidové strany, aby se od rozhodnutí Evropské komise distancovalo. "Vyjádření, že financování kampaně, která si klade za cíl omezit potraty, je v rozporu s hodnotami Evropské unie, je skandální. Ochranu života od samého počátku považuji naopak za jeden z pilířů evropanství," uvedl místopředseda KDU-ČSL pro zahraniční politiku Pavel Svoboda.
Ale i kdyby se nejednalo o zjevný podvod, kdyby komise opravdu chtěla Česko penalizovat za nerozšíření stávajícího zabijáckého zákona, jak by si to mohla dovolit? Co to může být za instituci, která trestá suverénní stát za to, že nechce rozšiřovat zločinnou činnost? Je-li totiž umělý potrat obecně uznaným zlem - zlým činem (neboli zločinem) - a o tom panuje shoda mezi jeho odpůrci i zastánci - za jakou jinou nežli zločinnou činnost je možné označit jeho provádění? A logická otázka nakonec: nemá instituce, jež zločinnou činnost prosazuje či vnucuje, také poněkud zločinecký charakter?
O tom, jak je tomu s mírumilovností islámu, poskytuje nejlepší přehled zpravodajství z Iráku. Téměř každý den odtamtud zavane brutální středověk. V pondělí přišla zpráva o masakru téměř šedesáti lidí (z toho čtyřiceti šesti věřících) v syrskokatolickém chrámu v Bagdádu. V úterý následovala další o zavraždění nejméně šedesáti tří Iráčanů na šíitských bagdádských předměstích. Jednou jsou cílem bombových atentátů většinoví sunnité, podruhé menšinoví šíité a potřetí iráčtí křesťané. Jednou útočí milice šíitského duchovního Muktady Sadra, jindy radikální protišíitští sunnité a do třetice teroristé tzv. Islámského státu v Iráku (ISI), neboli irácké odnože al-Káidy.
Zvolením Pavla Bělobrádka předsedou KDU-ČSL jako by nastal kýžený velký třesk v tom, čemu lidovci eufemisticky říkali křesťanská politika. Ne tedy pouze nějaký restart v kontinuitě přežívání, ale nový začátek. I když nový předseda nastupuje do staré strany, z každého jeho vystoupení čiší pevná vůle k vytvoření něčeho, co tu za posledních 20 let ještě nebylo. A nejen pevná vůle, ale podle toho co - a hlavně jak - to říká, také schopnost, odvaha, klid a trpělivost. Mají křesťansky orientovaní voliči konečně reálnou šanci převést svůj téměř třetinový podíl v populaci do praktické politiky? To je otázka a výzva pro mladého sebevědomého lídra, který je teprve šestý rok členem KDU-ČSL.
Kde jsou tyto takřka idylické časy? Agresivní žák se stal nedotknutelnou osobou, úředně zapovězená rákoska se už neprodává ani na trhu a "pasťáky" jsou plné adeptů "klíčového průmyslu". Zdá se, že zoufale bezbranné školství se na nikoho jiného než na rodiče obrátit nemůže.
Reich se stal Freudovým asistentem, marxistou a komunistou. Obhajoval pohlavní styky mezi nezletilci a vyzýval děti, aby bojovaly proti všem autoritám. Reichova revoluce údajně měla osvobodit lidstvo od konvencí v oblasti sexuální morálky. Navrhoval zavést do škol masovou sexuální výchovu, děti se podle jeho plánů měly stát trojským koněm zničení tradičních struktur v rodinách.
Lituji kantory, kteří se mají těchto her zúčastnit. Ale věřím, že nejsou-li perverzními devianty, nebudou na to mít žaludek.
Pokud jde o interní vedení církve, i tady lze doufat v pozitivní změny. Střídání Miloslava Vlka Dominikem Dukou na postu českého primase a pražského arcibiskupa je jistě dobrou zprávou. Zatímco kardinál Vlk podle svého hesla "Aby všichni byli jedno" neměl rád fundamentalisty ani modernisty, jeho nástupce není vůči soupeřícím křídlům zdaleka tak bojovně naladěn (ostatně podobně jako papež Benedikt XVI.). Naznačil to i jako šéfredaktor teologické revue Salve citlivým moderováním diskuse mezi katolickými tradicionalisty a liberály. Má pochopení i pro tradiční venkovskou zbožnost, čímž se odlišuje od katolických intelektuálů typu Tomáše Halíka. Dá se tedy předpokládat, že i uvnitř církve bude vystupovat smířlivě a s nadhledem.
Veřejným Piovým obhájcem byl i židovský filozof a teolog rabín Pinchas Lapide, který dokonce navrhoval vysázet tomuto papeži v Jeruzalémě milion stromů, neboť tolik Židů Pius XII. přímo či nepřímo zachránil. Mezi další osobnosti židovského světa, které uznaly Piovy zásluhy o zmírnění židovských obětí, patří vrchní rabín Chorvatska Freiberger, římský rabín Izrael Zolli (pozdější katolík) a izraelská premiérka Golda Meierová. Světoznámý židovský fyzik Albert Einstein po válce řekl..
Komunistická propaganda, i u nás, samozřejmě antikomunistovi Frankovi nemohla přijít na jméno. Vytrvale jej označovala za fašistického diktátora, nacistu a antisemitu. Faktem zůstává, že Franco po celou dobu své vlády musel tvrdě odolávat španělským falangistům, kteří chtěli v zemi zavést fašistický režim. Z podobných důvodů držel zkrátka i skalní monarchisty a radikální vojenské kruhy. Caudillo vládl jako diktátor, ale fašistou nebo nacistou nikdy nebyl. Nebyl ani antisemitou, naopak odmítl přijetí nacistických rasových zákonů a umožnil záchranu tisíců Židů před Hitlerem.
V dnešní době, kdy v řadě západoevropských států žijí miliony muslimů, z nichž se tisíce aktivizují jako stoupenci džihádu a muslimského práva šaríja, jsou na místě obavy, že po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost můžeme být těmito státy v imigrační politice přehlasováni a islámští přistěhovalci budou směrováni k nám. Budou-li v Česku muslimové uplatňovat stejně nesnášenlivé a agresivní postupy jako např. v sousedním Rakousku, mohou se tři miliony českých křesťanů brzy octnout v nezáviděníhodném vnitřním exilu.
27 článků (2 stránky, 20 článků na stránku)