Citát
„Národ je veliký jen silou své odvahy, vřelostí své víry a velikostí odhodlání snášeti utrpení a přinášeti oběti budoucnosti. Celá desetiletí čekali Poláci na své vzkříšení, dvacet let čekali Maďaři na svoji revizi. I my musíme čekati. ... Charakter národa nakonec rozhodne o tom, zda ne-li my, tedy naše děti dožijí se nové, lepší svobody a neodvislosti…“
Ladislav Rašín, projev v pomnichovském parlamentu 14. 12. 1938
Soudu pak nezbylo nic jiného než pokusit se z trapné situace nějak vycouvat a vyhnout se odsouzení Wilderse.
Mezitím Dánové začali krok za krokem couvat ze schengenské smlouvy a začali zavádět kontrolu na hranicích. Toto opatření nelze hodnotit jinak než jako logický vývoj v této oblasti, protože Holandsko i Německo již dříve zavedly „létací nebo mobilní“ kontroly v určité vzdálenosti od hranic.
Wilders je teď v situaci, která mu umožňuje “nastolovat” diskusi o řešení různých problémů, aniž by ohrožoval stabilitu vlády, které rovněž tento (původem dánský) systém vyhovuje, protože má možnost si otestovat bez risika reakce veřejného míněni. Jeho postavení před soud je tragický omyl či spíše pokus o sebevraždu politicky korektního establishmentu, Můžeme tedy doufat, že političtí korekčníci “budou teď kapat jeden za druhým a ani státní návladnictví jim nepomůže”. Politická korektnost je rakovina, která vážně ohrožuje západní civilisaci.
Holandsko je přelidněná země a extremismus Wilderse spočívá v tom, že se snaží zarazit příliv hlavně islámských přistěhovalců, protože se podle něj nejenže nechtějí integrovat, ale jsou pro Holandsko politickým nebezpečím. Tento Wildersův názor, o jehož pravdivosti nepochybuje většina holandských občanů, sloužil dosud politickým korekčníkům jako jediný a stále slábnoucí nástroj k napadání a pokusům o jeho zneškodnění. odle průzkumů je jeho strana momentálně v čele volebních preferencí.
Protože EU je rozhodnuta redukovat produkci cukru, rozhodla se Eastern v náhlém návalu solidarity s EU ukončit svou produkci v ČR a vrátila proti kompensaci svou část své "české" kvoty Evropské unii. Odmítla prodat cukrovary i kvótu českým firmám, které chtěly vyrábět biolíh. Nebo to třeba bylo proto, že český cukr byl nebezpečný konkurent už pro zázemí úrodné půdy, jež v zemích, které také kandidují na zastavení výroby (Španělsko, Irsko), není. Nebo to vymyslel nějaký její lobbista ve spolupráci se snaživými úředníky Unie.
Bohorovnost současné komise, která přesvědčena o své nedotknutelnosti a nesesaditelnosti opakovaně, otevřeně a cynicky ignoruje vlastní psaná ustanovení, vyvolává nepříjemné asociace a je nepochybně vážným varováním pro menší a malé členské státy Unie i kandidáty. Je to pokus o útěk dopředu, kterým se nic nedá řešit, spíše by mohl vyvolat další, hlubší a nebezpečnější krise. Jak dlouho už je vlastně pan Barroso u vesla?
Dnes již nežijící poslanec Konservativní strany Enoch Powell prohlásil v roce 1968, že nekontrolovaná imigrace změní nenávratně Británii. Nigel Hastilow, jednapadesátiletého kandidáta Konservativní strany do příštích volebnyní k tomu podotkl, že Powell měl pravdu a že se situace změnila dramaticky. Hastilow byl na privátní schůzi s Carolinou Spelman, předsedkyní strany vyzván, aby se za svůj názor omluvil, ale řekl novinářům po schůzi, že to odmítl a že resignoval na kandidaturu do příštích voleb. Politická korektnost se principiálně neliší od metod komunistických stran tam, kde vládly nebo vládnou, nebo také od metod některých náboženských směrů jako je např. islam.
Mluví-li se o imigrantech jako o uchazečích o azyl, jde o omyl. "Azylantů" je jen malá část imigrantů (a z nich jen nepatrná část je oprávněných uchazečů o azyl - pozn. JT). Holandská čísla to jasně dokumentují.
Michal Petřík upozornil 3. září, že stručně řečeno podle nové "reformní smlouvy" EU nenarušená (hospodářská) soutěž už nemá být jedním z cílů unie. Několik dní později zde vyjádřila paní Bobošíková podobný názor.
Ponechám stranou teoretické a právní rozbory a položím jednu praktickou otázku: Ona snad někdy ta nenarušená hospodářská soutěž (jinak též volný trh, free market) v EU existovala?
Konečně je to tady. EU chce drasticky změnit azylovou politiku, píše De Telegraaf (Ronald Veerman). Komise přijde s velkým balíkem návrhů, které mají spravedlivěji rozdělit rozmístění a náklady na téměř 200 tisíc uprchlíků ročně z Afriky a Asie.
Pan komisař z EU dělá, že neví, že posláním turecké armády je m.j. bdít nad dodržováním odkazu zakladatele moderního tureckého státu Kemala Atatürka, t.j. udržet oddělení náboženství od státu. Pan komisař se trpělivě pokouší pokračovat v systematickém podkopávání role armády Evropskou unií, jako by EU neměla dost starostí s islámskými fundamentalisty.
Multietnická Bosna stejně jako multietnické Kosovo jsou v
nejbližších letech utopií. Multietnická demokratická společnost funguje jen
tam, kde obyvatelstvo sdílí společné hodnoty, které jsou dostatečně silné,
aby překlenuly etnické rozdíly. Aby tomu tak bylo, je nutná existence silné
střední třídy a dostatečně dlouhý společný historický vývoj , který vede k
tomu, že dějinné události jsou většinou obyvatelstva vnímány stejně."
U Waterloo úspěšně vzdorovala britská armáda francouzské přesile
až do příchodu pruských jednotek, které situaci obrátily a Napoleon byl
poražen. V roce 2005 se domnívala Evropská komise (rozuměj pánové Chirac a
Schröder), že situace je sice velmi ošemetná, ale že ji zvládne a dostane
všechno do ruky, jak si přála. Předem k referendům či jiným způsobům
ratifikace prohlašovala, že žádná alternativa k ústavě není a nebude. Jakže
tomu bylo u Waterloo?. Francouzi byli poraženi a Napoleon byl odeslán do
vyhnanství.
Vlády Francie, Německa, Holandska a Belgie se stále vzdalují nebo
už vzdálily svým voličům. NE ústavě ve Francii a i v jiných státech by mohlo
znamenat zásadní změny ve vnitřním životě Unie, jakousi inteligentní
analogii k roku 1968, ale bez banditů či Benditů, což by jí určitě přišlo k
duhu. A pro české voliče: velcí si přidali moci, malým ubrali, chcete jim za
to políbit ruku? Už zase?
To je volně přeložený titulek zprávy korespondenta deníku De Telegraaf v Bruselu z 23. dubna t.r.. Podle něho roste v Bruselu a i jinde v EU panika vyvolaná obavami o výsledek referenda ve Francii a v Holandsku. "Včera (t.j. 22.dubna) se při internetovém půzkumu ukázalo, že 62%.voličů by mohlo hlasovat proti. V Bruselu se všichni horečně zabývají otázkou, co by se mělo dělat po možném francouzském "ne".
Pánové Schröder a Chirac se sešli v Schröderově rodišti Blombergu, aby si pohovořili o otázkách, které zajímají obě strany. Nejprve museli samozřejmě pokynout davu (početnému nebo ne, to nebylo z televisního záběru vidět), což učinili z oken resp. okének domu, ve kterém se snad Schröder narodil. Byl to téměř dojemný pohled: dvě vyšší úzká okna oddělená kouskem zdiva a za každým oknem jeden státník. Mně to připomnělo apoštoly z pražského orloje, ovšem Schröder s Chirakem necirkulovali a nepatří také k apoštolům, ale spíše k "pluggerům", jak již zde bylo před časem řečeno.
Když jsem před lety psával do Britských listů o nebezpečí vyplývajícího ze záplavy zvláště muslimských přistěhovalců v Evropě, neopomněl mě jejich šéfredaktor pravidelně obvinit z rasismu. "Každá imigrace je politicky a ekonomicky přínosem pro hostitelskou zemi" byl jeho tehdejší (nebo možná ještě dnešní?) vysoce politicky korektní názor. Dnes by mu asi i politici (raději soukromě) doporučili konsultaci dobrého psychiatra.
Vrah Van Gogha zastřelil, pak mu prořízl hrdlo od ucha k uchu a zabodl do něho dva velké nože, při čemž jedním připíchl k tělu nějaké poselství, a právě to poslední snad pochází z té dávné doby.
Desítky let byl problém s přistěhovalci úplně popírán za růžovo-rudou politickou kouřovou clonou. Teď se naše vláda probouzí z fatálního ideologického opojení. Holandsko teď hostí téměř tři miliony přistěhovalců z celkového počtu šestnácti milionů obyvatel.Odhlédneme-li od toho, že jsme teď nejhustěji zalidněným státem na světě, trpíme problémy, které jsou způsobovány především muslimskou částí našich přistěhovalců.
18 článků (1 stránka, 20 článků na stránku)