Citát
„Národ je veliký jen silou své odvahy, vřelostí své víry a velikostí odhodlání snášeti utrpení a přinášeti oběti budoucnosti. Celá desetiletí čekali Poláci na své vzkříšení, dvacet let čekali Maďaři na svoji revizi. I my musíme čekati. ... Charakter národa nakonec rozhodne o tom, zda ne-li my, tedy naše děti dožijí se nové, lepší svobody a neodvislosti…“
Ladislav Rašín, projev v pomnichovském parlamentu 14. 12. 1938
Má-li Evropa problém, má Německo problém. I my tudíž máme problém. A nejde jen o Německo. George Friedman ve své knize "Příštích sto let" nás do dvaceti let vidí v alianci s Poláky, Slováky, Rumuny, Maďary a Ukrajinci s podporou Ruska, bojující proti Turecku pronikajícímu přes Balkán – kdy toto budoucí Turecko bude spojencem Německa.
Diktátem, vyhrožováním, vydíráním (na což vypadá oněch 50 miliard dotací "zatržených"pro školství jako "odměna" za naše stanoviska) to nelze vyřešit. Pokud se Unie nenavrátí k demokracii, nezlikviduje nádor zvaný Brusel, neudělá rychlou reformu, přijde rozpad. V roce 1968 jsme si mysleli, že Sověti pochopí, o co jde, a změní postoje. Přišla okupace. Obávám se, že se to politici opět pokusí řešit silou. Dnes ekonomickou. A že Němci stojící v čele skončí opět, již potřetí za sto let, opuštěni všemi zdánlivými spojenci a vystaveni nenávisti ostatních. A boj prohrají.
Reakce "prostého lidu", který bohužel nějak v poslední době nechápe ty vysoké a ušlechtilé myšlenky určité části naší inteligence v dopisu Nečasovi, na sebe nenechala dlouho čekat. "Prostý lid" ihned začal rozesílat drzé e-maily z nadpisem "300 pragováků a pátek Halíkoniáš" a doprovázet je nepublikovatelnými komentáři. I tištěné noviny poněkud nepříliš jásají, protože podle průzkumů veřejného mínění je veškeré nadšení pro připojení se k "fiskální unii" malé, až nicotné. Což nerady přiznávají i agentury, které jinak rády plní zadavatelům, co jim na očích vidí.
Problém ovšem je, že nějakou "Evropu" potřebujeme. Vždycky jsme ji měli. Byla křesťanská a přes všechny chyby měla nějaký cíl. Ale k němu šel každý tak, jak jemu vyhovovalo. A ne podle diktátu "carského dvora moskevského typu" (dnes se sídlem v Bruselu) a už vůbec ne pod vládou neodvolatelných a nikým nekontrolovaných politiků.
Evropa bude i bez eura i bez Bruselu a bez Merkelové a Sarkozyho. Bude to drahé, ale za každou srandu se musí v životě platit.
I zde vystupuje Edvard Beneš jako ztělesněný Ďábel. Všemocný a všerozhodující. Hýbající státy i politiky jako figurkami na šachovnici v jeho démonických rukouch. Protože text pana Jocha se náramně shoduje s texty jiných „čechobijců“, zvláště německy, slovensky a maďarsky mluvícími, zastavme se u některých zvláště vypečených tvrzení. Pan Joch píše o zabrání Sudet a obsazení Podkarpatské Rusi Sovětským svazem a srovnává je.
Cikáni, jako etnická a sociální skupina, se za dvacet let stali doslova párii této společnosti. Žijí v ghettech, většina nepracuje. Vydělávají si většinou „výrobou dětí“ a nelegálními aktivitami. Jejich sociální statut je na dně. Východisko z bludného kruhu nevzdělanosti, nemožnosti najít práci a odírání a vydírání rychle se objevivšími skupinami cikánských i gadžovských gangsterů a lichvářů.
No, cara ještě nemáme, ale dvořanů už jsou desetitisíce. Tedy myslím eurodovořanů. Podle knihy Ronalda Vaubela Evropské instituce jako zájmová skupina (vydal CEP 2009) byl v roce 2008 celkový počet euroúředníků větší než 40 000. Připočteme-li k tomu různé „lokální„ euroúředníky a navázané instituce, jako jsou „regionální rady„, poradenské organizace, bez kterých nevyrazíte z Bruselu ani vindru, i kdyby tam váš stát vložil jakoukoliv částku, a podobné přidružené organizací...
Vždycky, když čtu o "genderově vyváženém vyjadřování", konstatuji, že Václav Havel je v některých věcech geniální. I když na druhé straně, chudák malej, dneska, coby hlavní duchovní přítel a guru mašíblů od zelených pro feministky, musí o svých mladických intelektuálních výkonech raději mlčet. Protože "genderově korektní vyjadřování" není nic jiného než literární ptydepe uvedené do praxe. Tak nás holt někdy doženou naše vlastní činy..
Určitá a nemalá část českých občanů je hluboce přesvědčena, že policie je banda darebáků, jejichž jediným zájmem je normální lidi buzerovat a otravovat. „Nařízení“, o kterém se stále víc mluví a které se začalo vykonávat na silnicích, je v tom bohužel utvrzuje. Jedná se o kontrolu každého zastaveného řidiče, zda „nepožil alkohol“, což dle mínění značné části řidičů a veřejnosti vůbec překonává policajtskou „lampasáckou“ představou o jejich nadřazenosti, opovržlivou drzostí a neskrývaným opojením vlastní mocí vše, co tady doposud bylo.
Všechno musí být "zelené". "Zelená" jsou biopaliva - to jsou ta, co v automobilových motorech tuhnou a na jaře je chatařům, co v zimě nejezdí, zničí. "Zelená" je žlutá řepka olejka, která roste fšude. Na polích, rolích, kolem řek i na krajích lesů, kam se všude sama vysemenila. Díky čemuž jaksi vytlačuje agresivní řepka původní rostliny … ale o tom pšššt, to se nesmí říkat.
Místo toho ODS kvílí, kouká jak vyvalené tele, vyhrožuje, že odejde do opozice (jako kdyby tam už fakticky nebyla), stěžuje si na lidovce. Copak Cyrilka neznají, anebo jsou duševně zaostalí? Marně roní slzy nad bandou zelených. Jako kdyby si je sami spoluprací ve vládě nenechali vyrůst a ovládnout značnou část státního aparátu. Hoši z ODS si mohou stěžovat akorát tak sami na sebe. Topolánek je v USA a vypadá to, že by bylo pro ODS a posléze i pro nás nejlepší, kdyby tam zůstal. A vzal si s sebou značnou část vedení. Klaus si musí v duchu říkat: „Ukradli jste mi ODS, nevíte, co s ní, dobře vám tak!“
Vypadá to jako ptákovina, ale koho z vás by ještě nedávno napadlo že McDonaldy se budou v rámci nové ekologistické ideologie přemalovávat na "zeleno" (hospody na "rudo" nepřemalovávali ani nejšílenější stalinisté) a kouření tabáku bude označováno za genocidu?! Jsem zvědav, kdy bude první presidentka Evropy "jakoby" ženská. Jako je Obama "jakoby" černoch.
O mnoha funkcionářkách "genderu" si stejně už dneska není nikdo jistý, jak je to s jejich chromozómama "X" a "Y"
Prostudujete-li si Henleinův plán, naleznete v něm mnoho záměrů a plánů, které se tak či onak objevují dodnes v „moderních názorech“ různých publicistů a které mají svůj původ v plánech Henleinova Landsmanšaftu. A objevíme je v mnohých článcích, a to i v českém tisku, hlavně však z pera pana Bohumila Doležala.
Musíme si však pamatovat: „Byli jsme před EU, budeme i po ní. . Pokud vůbec budeme. Záleží jenom na nás. Na žádné zázraky z Bruselu se spoléhat nemůžeme.
Na fintu, kterou předvedl prezident Klaus před podpisem Lisabonské smlouvy, se ozval strašlivý řev. Když jsem tak četl ty různé komentáře a „vzkazy“, co Klausovi posílali různí známí i bezvýznamní politici a komentátoři, vzpomněl jsem si, jak staří bolševici v prvomájových průvodech v padesátých letech zpívali „.. náš prapor nade trůny vlájéé...“ a do toho zarecitovali bojovně: „Píchni ho, řízni ho, pusť mu krev…“ …! …a rudě do krvává vlájé, je na něm proletářů krév…“
Zásadní rozhodnutí Ústavního soudu Německa vše změnilo. Pořádat hurá hlasování v Irsku nemá vlastně smysl, stejně tak podepisovat v Polsku a u nás. Protože pokud se stanovisko Německa nezmění, mohou si autoři Lisabonské smlouvy, jak se lidově říká, její výtisky „tak akorát nacpat do kecek“. Na nic jiného nebude. Bez Německa nemá žádná taková smlouva vůbec smysl. Výrok německého ústavního soudu tak jen potvrdil, že smyslem takto koncipované Lisabonské smlouvy bylo a je to, co tvrdí Václav Klaus. A to ovládnutí Evropské unie nesesaditelnými byrokraty a bruselskou „věrchuškou“, která má všechny možné zájmy, jen ne prospěch národů Evropy.
Vyjdu-li z některých myšlenek obsažených v Bakalářově práci, jedním ze základních problému, proč se Cikáni jako jediná sociální skupina nezačlenili ani po staletích pobytu v Evropě do většinové společnosti, je jejich sociální struktura. A strategie přežití. Na druhou stranu jsou také jednou z mála malých skupin - národů -, které, jak dodávám, přežily jako společenství a nerozpustily se ve většině.
Cikáni jsou dneska bezvadný kšeft. Jako mor se rozšířilo „měkké otrokářství“, jehož se stali obětí i součástí. Po celé Evropě. A díky velice kreativnímu česko- slovenskému přístupu k věci i za mořem v Kanadě. A protože Cikáni jsou jedním z moderních „tabu“, dokonce tak silné, že i po staletí užívané pojmenování Cikán začíná být samo „tabu“, jsou kanadská víza jen logickým vyústěním zatajovaného problému. A vykládat, že my si za to můžeme sami a ostatní „nic“, je ukázka buď nedostatku informací, případně poněkud mdlého rozumu. A nebo záměrného lhaní.
Doba se mění. Když už se na povolení výstavby továrny anebo silnice má někdo pakovat, domnívají se jak investoři, tak radní i občané, ať je to ten, na jehož území dotyčná tavba stojí. A ne „ochránci přírody“, jejichž takzvaná „ochrana„ se čím dál tím víc začala podobat obyčejnému výpalnému. Když nepomohl stát, začínají si pomáhat obce a kraje.
Uvidíme, jak bude boj mezi aktivisty a společností pokračovat. Už je načase, aby se lumpárny nazvaly lumpárnami a také se s nimi tak jednalo.
Sudetský Němci to fakt nemají lehké. Nikdo je nemá rád. Tedy až na pány Mandlera a Doležala. Jo a slovenskýho arcibiskupa Sokola. Sudeťáci drážděni Velkoněmci a Velkorakušáky, jak to bude bezva, až se zbaví těch „šajze“ Čechů hned po záboru Sudet tzv. říšskými Němci, jak se česky říká, „narazili na tvrdou vodu“. Kdo nebyl nacističtější než sami říšští Němci, měl smůlu. Po odsunu s nimi místní jednali jak s verbeží z Východu.
23 článků (2 stránky, 20 článků na stránku)