HomoCharlie, dlouhé prsty univerzitní Sodomy aneb Zauzluj si ho
Autor: Michal Semín | Publikováno: 7. 10. 2010 | Rubrika: Kulturní válka
Ilustrace
O tom, že na rozhodující mechanismy v části státní správy nemá větší vliv mediálně ostrakizovaní konzervativci, nýbrž mediálně protěžovaná nátlaková skupina homosexuálů, svědčí událost z minulého týdne. 27. září podalo o. s. Charlie, sdružující studenty Univerzity Karlovy na základě jejich sexuální dezorientace, žádost o vyřazení publikace „Etická výchova, metodický materiál“ autorů Ladislava Lencze a Ivy Ivanové ze seznamu doporučených publikací, určených k výuce dobrovolného předmětu Etická výchova.

Vzpomínáte si na ten povyk, když MŠMT stáhlo ze svého webu metodickou příručku, nebádající k perverzním praktikám při výuce o lidské sexualitě? Psalo se, že podlehlo nátlaku demagogické konzervativní falangy, která je v české veřejnosti údajně – boj se, boj - na vzestupu.

Kdyby na MŠMT vládly normální poměry, nebylo by nutné, aby se přes 8000 petentů dožadovalo nápravy. I tak to ale stálo Výbor na obranu rodičovských práv nemalé úsilí, než svého, i když jen dílčího cíle, dosáhl. Příručka je stažena, ale sexuální výchova zůstává na základě Rámcového vzdělávacího plánu, coby mezipředmětové téma, nadále povinná. A to se musí změnit.

O tom, že na rozhodující mechanismy v části státní správy nemá větší vliv mediálně ostrakizovaní konzervativci, nýbrž mediálně protěžovaná nátlaková skupina homosexuálů, svědčí událost z minulého týdne. 27. září podalo o. s. Charlie, sdružující studenty Univerzity Karlovy na základě jejich sexuální dezorientace, žádost o vyřazení publikace „Etická výchova, metodický materiál“ autorů Ladislava Lencze a Ivy Ivanové ze seznamu doporučených publikací, určených k výuce dobrovolného předmětu Etická výchova. Tato publikace prý není obsahově neutrální a neideologická, nýbrž je zatížena údajně vědecky překonanými konzervativními a náboženskými pohledy na život.

 

Tak tedy prrr. Odkud „karlíci“ čerpají jistotu, že jejich odlišný postoj k některým etickým otázkám je obsahově neutrální a neideologický? Je to samozřejmě nesmysl a nechce se mi ani věřit, že si tento zjevný rozpor neuvědomují. Nicméně pro úředníky MŠMT je tato falešná argumentace zřejmě dostačující, o čemž svědčí to, že k 1. říjnu, tedy jen pár dní po obdržení žádosti, bylo homosexuálům vyhověno. Nevím, kolik má členů o. s. Charlie, ale tipuji, že jich víc jak deset nebude.

foto IDNES

A přesto dosáhlo svého cíle snadněji, dříve - a bez mediálního kraválu - než tisícovky zodpovědných a rozumných rodičů a učitelů, podepsaných pod peticí VORP, nebo stovky protestujících na demonstraci Akce D.O.S.T. "Nesexperimentujte s našimi dětmi" (fotky Jana Vorky jsou ke shlédnutí zde).

 K této skutečnosti vydal Výbor na obranu rodičovských práv stanovisko, z něhož si dovoluji předem upozornit na uvedení zásadního rozdílu mezi povinností a dobrovolností. Zatímco VORP nikomu nic státně nepřikazuje ani nezakazuje – přejí-li si rodiče, aby se jejich děti zdravily s navlečenými prezervativy na rukou, nechť se tak děje v odpoledním nepovinném předmětu, nazvaném na počest lodivoda naší pokrokové sexuologie „Zauzluj si ho“ – „karlíci“ požadují, aby se s normálními názory na lidskou sexualitu nesměl ve škole při žádné příležitosti seznámit nikdo. A to na pozadí skutečnosti, že tu o výchově a vzdělávání našich dětí rozhodují lidé, jejichž sexuální život není k plození a výchově dětí z principu zaměřen.

Příslušní úředníci MŠMT selhali, co na to údajně konzervativněji smýšlející pan ministr?

 

Svoboda názorů a volitelnost proti vnucování

Výbor na obranu rodičovských práv (obnoven v červnu 2010) bojuje od svého vzniku proti povinnému vyučování takových předmětů a témat, v nichž není všeobecná společenská shoda názorů. Sexuální chování člověka k takovým tématům nepochybně patří. Proto také VORP odmítl vnucování tzv. „otevřené sexuální výchovy“ povinně do škol, protože tento směr popírá morální hodnoty uznávané podstatnou částí naší společnosti. Zároveň však rodičům nezakazuje, aby se jejich děti zúčastnily jakéhokoliv nepovinného předmětu, pokud je pro ně rodiče dobrovolně vyberou.

VORP bojuje za svobodu názorů a volitelnost proti vnucování. Není sám tvůrcem žádné metodiky sexuální výchovy, ale doporučuje rodičům k výběru takové projekty, které respektují věk, stud a důstojnost dětí, a kde je sexualita zasazena do morálního rámce. VORP shledal, že by mezi doporučované projekty mohla patřit právě etická výchova.

S velkým znepokojením jsme proto zaznamenali tiskovou zprávu, že spolek homosexuálů Charlie svévolně zasahuje do osnov dobrovolně volitelné etické výchovy, která je prý „zatížena konzervativním a náboženským nazíráním“. Není nám známo, že by náboženské nebo konzervativní názory byly v naší demokratické společnosti zakázány. Naopak, Listina základních práv a svobod v čl. 15 odst. 1 kostatuje, že „Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena.“, v čl. 17, odst. 1: „Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny“ a konečně v čl. 32, odst. 4 „Péče o děti a jejich výchova je právem rodičů“.

Proto chceme, aby také náboženské a konzervativní názory bylo v České republice možno svobodně hlásat a rodiče v nich mohli vychovávat své děti. Už nikdy se nechceme vrátit k totalitě!

Proti již stažené metodické příručce Sexuální výchova – vybraná témata jsme protestovali proto (stejně jako stále protestujeme proti dalším doporučením), že podstatným způsobem rozšiřují povinné učivo Rámcového vzdělávacího programu (RVP) základních škol. Protest VORP proti zavádění vysoce kontroverzních prvků do povinného učiva RVP a protest spolku Charlie proti učebnici dobrovolně volitelného předmětu etická výchova nelze v žádném případě srovnávat.

Spolek Charlie vyznává určité názory na sexuální chování, nemůže však zakazovat jiným, aby vyznávali názory opačného charakteru a vychovávali v nich své děti.

Žádáme proto MŠMT, aby náplň dobrovolně volitelných předmětů ponechalo filosofii jejich tvůrců a nedalo se ovlivnit nátlakovou skupinou. Etická výchova bez sexuální etiky by byla prakticky zbytečná.

 

3. 10. 2010, Výbor na obranu rodičovských práv