David Hanák: Podpora evropské ústavy je otázkou víry
Autor: David Hanák | Publikováno: 7.1.2005 | Rubrika: Politika
Ústava snižuje váhu Česka v EU z 3,7 na 2,2 procenta. Naopak velké státy posílí. Německo má v hlasování váhu devět procent, po přijetí ústavy by to bylo 18,1 procenta. Možnost prosazení zájmů německých občanů se tedy po přijetí ústavy zlepší, u českých se zmenší.
Již dnes není možné věřit na rovnost pravidel pro všechny státy EU. Platí orwellovské "Všichni jsme si rovni, ale někteří jsou si rovnější
Čeká nás diskuse o ústavní smlouvě EU. Často se zamýšlím, proč jsou někteří politici pro přijetí ústavy. Co si od toho slibují?
Ústava snižuje váhu Česka v EU z 3,7 na 2,2 procenta. Naopak velké státy posílí. Německo má v hlasování váhu devět procent, po přijetí ústavy by to bylo 18,1 procenta. Možnost prosazení zájmů německých občanů se tedy po přijetí ústavy zlepší, u českých se zmenší.
Již dnes není možné věřit na rovnost pravidel pro všechny státy EU. Platí orwellovské "Všichni jsme si rovni, ale někteří jsou si rovnější". Příkladem může být požadavek Evropské komise na dodržování paktu stability. Komise se vzdala možnosti vymáhat dodržení pravidel po Německu a Francii, které je trvale porušují.
Nemůžeme tedy počítat ani s rovností vymáhání pravidel, ani s tím, že by ústava přinesla možnost zvětšení našeho vlivu v EU. Proč jsou tedy ČSSD, US, levicoví intelektuálové tak silně pro její přijetí? Odpověď: je to věcí víry.
Stejně jako komunisté věří v beztřídní společnost a zavedení komunismu revolucí, věří tito lidé, že staleté konflikty a rozdílnosti Evropy lze překonat technokratickým spojováním na základě iracionální víry v trvalý mír v Evropě. Sen, který nemá šanci na úspěch.
V tomto "snění", kdy politika není věcí vyvažování zájmů, ale má se stát zárukou věčnosti, jde o život a peníze. Politika nedokáže ničeho "věčného" dosáhnout, ani míru. Je však schopna ve jménu nesplnitelného ideálu skvěle spotřebovat dostupné zdroje. Především peníze daňových poplatníků, jejich majetek, když je nejhůř, i jejich životy. Příkladů politických snů je mnoho, jen namátkou připomenu francouzskou a ruskou revoluci. Znakem první se stala gilotina, druhé hladomory.
Je však možné s lidmi omámenými "snem" racionálně diskutovat? Těžko, to, co vyznávají, je věcí "víry", nikoliv argumentů.
Europeismus jako víra v možnost technokratického dosažení trvalého míru v Evropě jim brání vidět něco jiného, než sami chtějí. A my, co "nevěříme", jsme pro ně kazisvěty, které sice nemusí věznit či popravovat, ale stačí, když jim nepřidělí dotace.
Europeismus se totiž vyznačuje stejným prvkem jako každá jiná gnostická ideologie: jeho vyznavači jsou držiteli pravdy a podle toho se chovají ke svému okolí.
HN 30.12.2004